Díky hudební nabídce se spousta lidí na svých středečních cestách neplánovaně zdržela. Jak by ti, kteří neměli úplně naspěch, mohli jen projít kolem, když muzika zaujala natolik, že se ne a ne odtrhnout?

Hudební vystoupení Nalaďte se v metru v prostorách pěti vybraných stanic se 10. dubna stala součástí oslav 50 let provozu podzemní dráhy v Praze. | Video: Milan Holakovský

Celodenní program ve stanicích Kačerov, Muzeum a Náměstí Republiky i odpolední až večerní (případně jen podvečerní) muzika ve stanicích Můstek a Vltavská nabídl skutečně výběr rozmanitých zážitků pro uši naladěné na různé tóniny. Aby ne, když organizátoři pozvali 35 rozmanitých hudebních uskupení, představujících známé skladby i vlastní tvorbu, aby nabídli celkem 41 vystoupení 24 žánrů; leckdy i v netradičních vzájemných kombinacích. Často zněl jazz, interpretovaný v různých formách a odstínech, ale velký posluchačský ohlas sklidila třeba i poprocková vystoupení.

Deník zaznamenal nejen potlesk, ale také sborový zpěv publika – ba ani taneční pohyby nebyly výjimkou. A spoustu úsměvů, leckdy provázených i nadšeným (a často poměrně masovým) natáčením na mobilní telefony. Dokonce dvakrát slyšel od posluchačů výkřiky „Bravo!“ V obou případech vpodvečer na Kačerově: nejprve při hraní akordeonového kvartetu, pak během vystoupení „bandy chlapců s hudebními nástroji hrající vlastní písničky“.

Tradiční „hraní a zpívání“ ve vybraných stanicích se chvílemi měnilo ve skutečný koncert s nefalšovanou atmosférou velké hudební akce. Potvrdit to může snad každý, kdo kolem půl páté odpoledne nastupoval nebo vystupoval na Můstku na trase A. Publikum reagovalo bouřlivě, a dokonce si vytleskalo a vykřičelo neplánovaný přídavek.

Hudební vystoupení Nalaďte se v metru v prostorách pěti vybraných stanic se 10. dubna stala součástí oslav 50 let provozu podzemní dráhy v Praze. | Video: Milan Holakovský

Zde se také stalo, že cestující někdy museli požádat posluchače, aby jim umožnili průchod. Chvílemi se totiž shromáždilo tak početné publikum, že projít nebylo jednoduché. Ostatně – když se pod schodištěm zastaví školní třída, aby chvíli poslouchala, hned je plno. Nezdálo se ale, že by to okolí vadilo.

Alespoň Deník v okolí koncertních plácků nepozoroval jevy jindy v metru celkem běžné – spěch provázený i nervozitou; ba někdy až podrážděností. A mimochodem: vedle hudebníků občas sklidili pochvalu i zvukaři. Výměny účinkujících se jim totiž dařilo zvládat s přehledem; často přímo nečekaně rychle.