Víte, jak připravit slovanské pražmo, co je třeba na nápoj z jetelových květů nebo jak ochutit morek z kostí obilnou kaší s hrachem? Je to jednoduché; recepty sestavené týmem univerzitního Ústavu pro klasickou archeologii najdete níže.

Dobré jídlo? Ne; je výborné!

Vůl pečený na rožni nebo aspoň divočák, jak by snad leckdo očekával, k mání v Karolinu nebyl; naše představa o „typické“ stravě historie jsou zcela liché. Zato z pečených placek i placiček si zájemci mohli vybírat. Stejně jako ochutnat rozmanité kaše – hojně se jedly ty s obilným základem i z hrachu – či husté polévky; obojí představovalo stěžejní část stravy po staletí. Často se návštěvníci v Karolinu olizovali a vyjadřovali velmi pochvalně. Třeba při hodnocení pokrmu, připomínajícím prý dnešní uzenou polévku s bylinkami. Dobrá? Kdepak – je třeba říci: výborná! Z jiného kotlíku zase chutnaly kopřivy s bylinkami a masovým vývarem…

Laika často překvapí, jak sladká historie bývala, nebo i netradiční kombinace surovin. Napadlo by vás třeba dát si vybrané druhy melounů s pepřem a vinnou redukcí? Či opepřit a osolit datle s oříšky? Na počátku prvního tisíciletí našeho letopočtu šlo o doporučované postupy. Leckdy zaujme i jednoduchost přípravy pokrmů, které vypadají složitě – ale i naopak: některé pochoutky připravované pro vládnoucí elitu působí na pohled vcelku prostě, avšak nejen že obsahují množství drahých surovin, ale i příprava je komplikovaná.

Zaujala i tradiční zmrzlina, na níž si alespoň nejbohatší vrstvy společnosti mohly pochutnávat nejméně po staletí. Přišlo se totiž na to, že led využívaný k chlazení (po tento účel se z řek – třeba Vltava bez přehrad zamrzala i v Praze – a rybníků ukládal do chladných sklepů, kde mohl vydržet až do další zimy) dokáže i mrazit; se slušným výkonem i výdrží, pokud se smíchá se solí. Přičemž zůstává tak trochu předmětem vědeckých dohadů, zda to byl objev středověkých alchymistů, nebo už učenců ve starověku.

Překvapeni by asi byli dnešní pivaři, kdyby měli možnost popít s Kelty. Zlatého moku, který jim chutná, by se nedočkali. Podle posledních výzkumů by si spíš přišli na své fajnšmekři, kteří mají v oblibě třeba bylinná piva z Belgie. Či nahlédněme do ještě starších dob: dnešní kuchaři by jen zírali, čeho lze dosáhnout v primitivních podmínkách. Názorně to předvedly ukázky krájení masa primitivním nožem s hrotem ze štípaného pazourku. Nebo i stahování králíka stejným nástrojem: zabralo to sotva deset minut.

Z nálezů v hrobech, analýzou pozůstatků milodarů, ale i zubního plaku nebo pylových zrn, stejně jako zbytků kuchyňských nádob nebo mlecích kamenů či odpadních jam se lze o dávno snědených pokrmech dozvědět překvapivě mnoho. Existují však i hodně staré písemné prameny; z oblasti Středomoří či prostředí evropského severozápadu dokonce prastaré. Nechybí spisy, které bychom mohli označit přímo jako kuchařské příručky – nebo třeba rady pro zahradníky z devátého století.

Pietní akt k uctění památky sokolských obětí v boji za svobodu a demokracii.
V Praze uctili památku sokolských obětí v boji za svobodu a demokracii

Zájem návštěvníků, jichž dorazilo půl druhého tisíce, si organizátoři pochvalovali na facebooku. Renata Šmidtová tam mimo mimo jiné vypočetla, co všechno se zkonzumovalo u jediného stánku s prezentací velkomoravského období, tedy raného středověku. „Snědlo se a vypilo 10 litrů kvasu, hrnec jetelového nápoje s medem, celý kotel polévky z vývaru z morkových kostí s cibulí, česnekem, žlutou mrkví, kopřivami, naklíčeným obilím a tymiánem, dva kbelíky kaší z hrachu (jedna s morkem, řebříčkem a česnekem, druhá na kyselo s koprem a jablečným octem), obrovská mísa sladké kaše z rozvařeného ovoce se smetanou a hrubě nadrcenou moukou slazené medem a mísa tvarohové pomazánky s cibulí a kmínem,“ konstatovala. Dalo by se to ale říci i jinak: na tomto stánku návštěvníci spořádali vše, co bylo připraveno – jen na dně jednoho kbelíku zbylo trochu hrachové kaše.

Za dalšími zážitky do Roztok

Rodiny, které se při sobotní návštěvě Karolina nadchly pro objevování tajemství minulosti (a zde doslova i její ochutnávání) prostřednictvím poznatků archeologů, už vědí, kam se vypraví v sobotu 14. října. Lákadlem se stane návštěva Středočeského muzea v Roztokách u Prahy.

Zdroj: Milan Holakovský

Odpoledne se tam od 13 do 18 hodin koná akce k Mezinárodnímu dni archeologie s poloviční slevou pro návštěvu expozice Archevita, kde se navíc uskuteční komentovaná prohlídka pro děti. Ty se navíc mohou těšit na interaktivní hru, ale i workshopy a dílny či další doprovodný program. Vůbec největším lákadlem se pak má stát nejstarší zlatý pohár nalezený ve střední Evropě – s tím, že vystaven bude vůbec poprvé.

Chcete si pochutnat jako v raném středověku?

* Nápoj z jetele lučního
- Je potřeba: 250 g čerstvých jetelových květů (sbíráme od května do října), 1 l vody, med
- Jak na to: jetelové květy vaříme asi 15 minut ve vodě, necháme vystydnout a ochutíme trochou medu

* Slovanské pražmo
- Je potřeba: 200 g pšenice, 2 hrsti mladých listů a výhonků čekanky, sádlo, sůl, koření
- Jak na to: pšenici namočíme a ve studené vodě (kterou alespoň dvakrát denně měníme) necháme dva až tři dny naklíčit; mladé lístky čekanky povaříme asi 15 minut, smícháme s naklíčeným zrnem a zprudka opečeme na sádle či oleji; osolíme a okořeníme podle chuti

* Slaná obilná kaše s hrachem a morkem
- Je potřeba: 8 lžic pšeničné mouky hrubé nebo krupice, 1 l mléka, žlutý hrách, morková kost, sůl
- Jak na to: mouku (krupici) necháme v mléce přes noc nabobtnat, druhý den uvaříme hustou kaši; zvlášť uvaříme hrách, přidáme do hotové kaše a ochutíme uvařeným nebo upečeným morkem a solí

* Domácí tvaroh s cibulí a kmínem
- Je potřeba: 2 l čerstvého mléka, kmín, cibule, sůl
- Jak na to: domácí tvaroh vyrobíme tak, že mléko necháme jeden až tři dny na teplém místě zkysnout (zhoustne tvorbou hrudek a objevuje se syrovátka), pak přelijeme do hrnce a na mírném ohni 10 až 15 minut zahříváme, načež hrnec odstavíme a ještě 10 až 15 minut necháme stát; následně obsah přelijeme do cedníku nebo plátýnka a necháme vykapat; vzniklý tvaroh smícháme s nakrájenou cibulí, dochutíme solí a kmínem

* Staroslovanský kvas
- Je potřeba: na velkou sklenici 5 plátků kváskového chleba (nejlépe domácího), půl hrnku rozinek, 2 větší jablka (může být i jiné ovoce, například maliny), voda
- Jak na to: chléb nakrájíme na kostky, necháme ztvrdnout a upečeme do tmavé barvy, omytá jablka nakrájíme na kostky; do sklenice vložíme kostky upečeného chleba, jablka i rozinky a vše zalijeme převařenou, ale vychladlou vodou (lze také přidat bylinky, například mátu); přikryjeme plátýnkem a necháme fermentovat tři až sedm dní – v zimě déle, v létě kratší dobu – pak přefiltrujeme a můžeme pít

Zdroj: Ústav pro archeologii FF UK