Památník ticha naváže na osudy židovských obyvatel Prahy za druhé světové války. Jeho hlavní činnost se soustředí nejen na dokumentaci transportů z nádraží v Bubnech do koncentračních a vyhlazovacích táborů a další osudy českých Židů, ale také na nevratné kulturní proměny Prahy.

Hlavním cílem této paměťové instituce bude vzdělávání a boj proti xenofobii, antisemitismu a dalším současným extrémistickým projevům ve společnosti. Památník ticha bude 30. příspěvkovou organizací ministerstva kultury.

"Praha nemá ani 75 let po válce aktivní památník příběhů šoa. Nemá centrum, kde by se dalo v odkazu holokaustu vzdělávat, kde by se vytvořil atraktivní výstavní i vzdělávací program, jaký dnes moderní památníky ve světě mají," řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Postupné přebírání aktivit

Do 31. prosince 2021 bude Památník ticha postupně přebírat aktivity Památníku Šoa Praha, obecně prospěšné společnosti. Jednotlivé akce se budou v roce 2021 pořádat oběma subjekty.

Nemovitost i okolní pozemky jsou majetkem státu prostřednictvím Správy železnic. Jedná se o majetek z velké části nepotřebný pro budoucí provoz železniční dopravy v daném místě, a projekt zde tak může vzniknout, aniž by omezoval jakýkoliv budoucí urbanistický rozvoj území Praha - Bubny, uvedlo ministerstvo kultury.

S myšlenkou na přebudování nepoužívaného nádraží Praha-Bubny na Památník ticha přišel před lety filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl.

Symbolicky prvním krokem přestavby železniční stanice bylo v roce 2015 odhalení sochy od Aleše Veselého, která nahrazuje obvyklý význam základního kamene. Má podobu koleje směřující k nebi. Po mnohaletých neúspěšných pokusech o jednání se státem či městem Praha loni Štingl řekl, že v práci na památníku už nechce pokračovat.