Operní pěvec Štefan Kocán: Na točnu v Krumlově by měli být pyšní všichni Češi

V červenci se představí na otáčivém hledišti v Českém Krumlově, od podzimu pak nastupuje do nové role v Opeře Národního divadla… Nyní se však nejvíc ze všeho těší na divadelní prázdniny, ač nebudou výhradně odpočinkové.

Prozraďte, jak bude operní pěvec trávit prázdniny? Znamená pro vás léto období odpočinek?

Letní prázdniny pro mě nikdy nebyly těmi typickými prázdninami. Po celoročním cestování mě doma vždycky čeká spousta práce, která se nakupí v průběhu celé sezóny. V první řadě padnou tak dva až tři týdny za oběť papírování, potom většinou zůstávám doma. Na rozdíl od většiny lidí, kteří cestují za dovolenou, já na ní přijíždím domů.

Kdy se začínáte připravovat na další sezónu?

Asi tak tři, v ideálním případě čtyři týdny před začátkem. Učím se nové role, cvičím techniku a tak dále… Z absolutních prázdnin mi tedy mnoho nezůstane, na druhou stranu si vážím toho, že mohu v létě relaxovat v přírodě a také decentním sportem. Žiji na venkově, takže se nevyhnu fyzickým aktivitám okolo domu. A nikdy si v létě nenechám ujít setkání s přáteli. I z toho důvodu mám léto rád, trávím ho jinými aktivitami, než které provozuji během roku, a hlavně v jiném prostředí než v divadle bez oken a svěžího vzduchu. Během léta mívám výjimečně dost času sám na sebe, mohu se profesionálně zdokonalovat.

Od července budete vystupovat v roli Vodníka v opeře Rusalka na otáčivém hledišti v Českém Krumlově.

Moc se na to těším. O krumlovské točně už jsem mnohé slyšel, jižní Čechy také docela znám. Je to krásný kraj, a také samotný park, ve kterém hrajeme, je nádherný. Způsob, jakým se využívá část jeviště, je ojedinělý, a co si budeme povídat Rusalka je přenádherná opera.

Patří Antonín Dvořák mezi vaše oblíbené skladatele?

Patří do první trojice mých nejoblíbenějších skladatelů… Malou ochutnávku krumlovské atmosféry jsem nasál už při zkouškách v květnu, těším se, že se v létě v Krumlově potkám i s kolegy, které jinak moc často nevídám.

Máte zkušenosti z mnoha scén po celém světě, dokáže pro vás být české prostředí dosti „lukrativní"?

Nerad hovořím o penězích a lukrativnosti, a už vůbec ne ve spojení s uměním. Tyto věci neřeším a jenom doufám, že diváky zajímá více samotné představení, než kolik to všechno stojí… Umění přináší do našeho života mnohé věci, které v běžném denním pracovním životě postrádáme, a právě v tom spočívá tajemno umění a hudby. Dovolím si jeden příklad letos vystoupí na krumlovském festivalu také Jonas Kaufmann. Zajímá lidi, kolik za vystoupení dostane peněz, anebo to, že mají možnost vidět skvělého umělce naživo?

Přirovnal byste českokrumlovskou točnu k nějakému jinému světovému amfiteátru?

Osobně jsem podobné jeviště nikde jinde neviděl, ani jsem o podobném neslyšel. Krumlovská točna je jedinečný prostor, který poskytuje divákovi neopakovatelný zážitek. Těžko bych ho hledal někde jinde… Ten prostor ve spojení s typickým jihočeským malebným prostředím a nádherným zámeckým parkem je jedinečná záležitost, na kterou by měli být Češi a obzvlášť město Český Krumlov pyšní. Je to jedinečná rarita, které bychom si měli vážit.

Jak často se vracíte vystupovat na rodné Slovensko?

V podstatě jsem tam víc než deset let nezpíval… Ne že bych neměl zájem, ale nabídky moc nepřicházely. Před dvěma lety jsem měl ale první recitál ve Slovenské Filharmonii, minulý rok jsem také poprvé zpíval ve slovenském Národním divadle v Bratislavě a ve Státní opeře v Banské Bystrici. Mám radost z toho, že kontakt s českými a slovenskými divadly trvá, ještě před Rusalkou se těším na vystoupení se sólovým recitálem v Prešově. Na podzim budu představovat Leporella v Mozartově Donu Giovannim na koncertě v SND v Bratislavě, uvidíte mě také jako Ramfisa ve Verdiho Aidě a v Janáčkově Opeře v Brně i ve Státní opeře v Praze v postavě Mefistofela.

Když pomineme Čechy a Slovensko, na jakých světových scénách vás v současnosti můžeme vidět? A kolik toho za rok nacestujete?

Neustálé cestování je nevyhnutelnou a vyčerpávající součástí uměleckého povolání. Kdybych to měl shrnout, tak za posledních 12 let neustále cestuji z místa na místo - kromě čtyř až šest týdnů v létě, kdy mám divadelní volno. Je to zkrátka tak, že kromě léta nejsem doma vůbec, naopak na cestách jsem pořád. Na jednotlivých místech zůstávám různě dlouho - od dvou až třech dní až po několik měsíců. Záleží na dané produkci, smlouvě, zkouškách a tak dále. V letošní sezóně jsem například strávil pět měsíců v newyorské Metropolitní opeře…

Několikátým rokem hostujete v Opeře pražského Národního divadla co zde máte v nejbližší době v plánu? Chystáte nějakou další roli?

Těším se na titulní roli v opeře „Mefistoteles" od Arriga Boita, která bude mít premiéru v lednu roku 2015. Jde o operu, která se nehraje moc často, je dost náročná na obsazení sólistů a také impozantním sborovým „zaneprázdněním". Je však velmi efektivní a jde o jednu z mála titulních basových rolí. Přesto jsem velmi dlouho hledal divadlo, ve kterém bych mohl s touto rolí debutovat. Jsem rád, že to bude právě nádherná kulturou a historií nabitá Praha. A vážím si toho, že Praha měla o moje služby zájem.

Je nějaká světová scéna, na které jste ještě nebyl, a na níž byste si přál vystoupit?

Nikdy jsem se bezhlavě nehnal za konkrétním cílem, věříc tomu, že něčeho dosáhnu. Právě naopak když se mi v životě něco podaří, beru to jako začátek něčeho nového. Takto vnímám i účinkování v různých operních domech. Žádný z nich nestavím do popředí. Nicméně… kdybych byl nucen nějakou operu zmínit, byla by to asi londýnská Covent Garden.