Návštěvníci se mohou seznámit nejen s výtvarnými díly, ale také s genezí vzniku sbírky a s osobností jejího původního vlastníka. Vavro Šrobár byl reprezentantem slovenského křídla agrární strany a propagátorem myšlenky čechoslovakismu.
Otázky autorství a doby vzniku Archy Noemovy nebyly dosud uspokojivě zodpovězeny, uvádí muzeum. Za jejího tvůrce je tradičně označován anonymní vlámský malíř známý jako Mistr Marnotratného syna. Své jméno získal podle malby, která zachycuje hostinu pořádanou na oslavu návratu marnotratného syna a která je nyní vystavena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.
Námět obrazu vychází ze starozákonního příběhu o Noemovi a potopě světa. "Zobrazení scény s naloďováním Noemovy rodiny a nejrůznějších zvířat do archy nabylo v nizozemském malířství velké popularity především v 16. a 17. století. Pro nizozemské malíře představovalo toto téma jedinečnou příležitost propojit krajinomalbu s bohatou figurální stafáží, tvořenou lidskými i zvířecími postavami," uvedl kurátor NZM Martin Vlček.
Dílo se dostalo do Československého zemědělského muzea, předchůdce NZM, v roce 1937 jako součást souboru 157 obrazů tvořících Šrobárovu sbírku. Skončila ale v archivu ministerstva zemědělství, kde přečkala druhou světovou válku. Po osvobození republiky byla celá Šrobárova sbírka převezena na Letnou do muzea.
V roce 1950 bylo Československé zemědělské muzeum donuceno předat své pražské sídlo Stavoprojektu a malba spolu s ostatními obrazy putovala na zámek Kačina, který byl muzeu přidělen jako náhradní objekt. V muzejním depozitáři zůstala uložena bez povšimnutí až do 90. let 20. století. Na zámek Kačina, kde dnes NZM provozuje Muzeum českého venkova, budou po skončení výstavy všechny obrazy opět převezeny a část z nich ozdobí empírové interiéry a zámeckou galerii.
