„Když ji Václav Havel v době normalizace adaptoval, velmi přesně vystihovala morální devastaci, kdy si mnoho lidí šikovně ospravedlňovalo svoje amorální chování,“ uvádí režisér. „Havel převrací význam pojmů lež, pravda, morálka. Staví lidské jednání do vyhrocených situací, které jsou komické, smějeme se jim, ale zároveň nám kladou nepříjemné otázky týkající se našeho vlastního charakteru.“
Prostřednictvím své inscenace David Radok vypráví o slabostech lidí, kteří nás obklopují. „Myslím, že v dnešní době, stejně jako v normalizaci, lze nalézt mnoho bezcharakterních obracečů pravdy,“ doplňuje režisér.
Symbolický návrat
Do jednotlivých rolí obsadil Martina Donutila (Mackie Messer), Jana Vlasáka, Evu Salzmannovou, Terezu Marečkovou, Hanuše Bora, Danu Batulkovou, Zuzanu Stavnou, Annu Kukuczkovou či Markétu Jandovou.
Proslulý příběh o zločineckých ganzích v londýnském podsvětí napsal Havel v roce 1972 a věnoval jej svému příteli Andreji Krobovi. Prvního veřejného uvedení se hra dočkala až o tři roky později v produkci ochotnického spolku Divadlo na tahu v sále hospody v Horních Počernicích. První oficiální uvedení na profesionální scéně se uskutečnilo až v roce 1990 v Činoherním klubu, na jehož objednávku text původně vznikl.
Aktuálním uvedením Žebrácké opery se Václav Havel symbolicky vrací do divadla, kde jako kulisák začínal a kde asistoval režisérovi Alfrédu Radokovi, o jehož inscenaci „Žebrandy“ tehdy velmi stál. Normalizace jeho přání zmařila, stejně jako osud Radoka staršího. Teprve nyní, po padesáti letech, ho vyplní právě inscenace režisérova syna Davida. Nejbližší reprízy se v ABC uskuteční 24. a 31. října a 9. a 18. listopadu.
