Martin Schreier z útvaru komunikace Skupiny ČEZ připomněl, že když nynější artefakt Dvojka sloužil jako oběžné kolo, spolehlivě si „odkroutil“ 72 tisíc provozních hodin. „Přispěl k výrobě 2 631 627 MWh bezemisní elektrické energie, což by stačilo k pokrytí průměrné roční spotřeby asi 731 tisíc domácností,“ konstatoval. Upozornil dále, že oběžné kolo slapské turbíny o průměru 3,7 metru za plného provozu „zpracuje“ sto kubíků vltavské vody za sekundu. „Olympijský plavecký bazén by tak voda proteklá přes kolo naplnila asi za 31 vteřin,“ konstatoval.

Starostka městyse Štěchovice Kateřina Rožníčková (Společně pro nአMěsTys) míní, že dnes už přehrady a jejich elektrárny neoddělitelně patří k Vltavě a krajině kolem ní. „Stejně tak do těchto míst patří části technologií, které dlouhá léta sloužily člověku. Při pohledu na ně může každý ocenit um těch, kteří tyto složité celky vyrábí, i specialistů, kteří je pak bezpečně provozují,“ poznamenala.

Na Slapech fungují tři elekrárenské bloky. První prošel modernizací v roce 2011, druhý v roce 2020 – a rekonstrukce třetího skončila letos. Technici vždy celé soustrojí rozebrali, některé prvky nechali repasovat nebo i zcela nově vyrobit v souladu s nejnovějšími technickými poznatky – a když byl blok znovu sestaven, mohl se pochlubit zvýšením účinnosti až o čtyři procenta. S nárůstem roční produkce o deset milionů kilowatthodin.

Méně vody, ale stejně elektřiny

Ředitel organizační jednotky vodní elektrárny ČEZ Róbert Heczko v souvislosti s modernizací soustrojí TG2 za více než 150 milionů korun oceňuje nejen prodloužení životnosti, ale právě zvýšení účinnosti. „Díky tomu vyrobíme stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody, což znamená úspory desítek tisíc kubíků cenné tekutiny,“ uvedl Heczko.

Vodní elektrárna Slapy byla jako součást stejnojmenného vodního díla budována od roku 1949. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň: právě dokončená přehrada dokázala zachytit většinu ničivé síly valící se vody. Standardně sloužit začala elektrárna od roku 1955. „Druhý blok slapské elektrárny, ze které pochází vystavený artefakt, byl poprvé přifázován na energetickou síť 20. července 1955,“ připomněl Schreier. Od té doby procházel opakovaně modernizacemi.

Slapy dodaly loni do sítě více než 292 milionů kWh; v přepočtu tak pokryly roční spotřebu elektřiny více než 83 tisíc středočeských domácností. V rámci Vltavské kaskády jde o druhou nejvýkonnější elektrárnu, přičemž zde pracují tři soustrojí. „Elektrárna umí za 136 vteřin od povelu dodat elektrickou energii, když ji lidé nejvíce potřebují, a má tak významný podíl na řízení výkonové bilance celé české energetické soustavy,“ upozornil Schreier na důležitou roli zdejších turbosoustrojí.