Poslední víkend před úterní premiérou byl v Divadle Goja Music Hall na pražském Výstavišti zastižen v roli pana Prokopce, jehož kostým nabízí i pořádně vycpané břicho. Nebylo ovšem jiného východiska. „Chybí nám herci, Martin Maxa trpí bolestí zad, Michal Hudček je hlasově indisponován, Sisa Sklovska má ještě z účasti v Let´s dance naštíplé žebro a únavou málem zkolabovala, Zbyněk Drda nebezpečně boural na svých teniskách na kolečkách, Markéta Kalužíková nám málem spadla z druhého patra. Že někdo zakopne a upadne přes schody, to už jsou normální věci. Už se ničemu nedivím.“

Zbytek souboru, kterého netrápí žádná nemoc či zranění, jako je například Daniela Šinkorová, Braňo Polák, Michal Kavalčík nebo David Gránský, zase vykazuje viditelné známky únavy. Boura proto musel zasáhnout. „Takhle to nejde, musel jsem přinést trochu nové živoucí energie do souboru, protože herci už upadali na těle i na duchu. Snad se to podařilo, protože jsme začali jiskřit. Obzvlášť s některými,“ říká s úsměvem autor a producent Naháčů. Mimochodem je prý ochoten a schopen hrát všech devět rolí, pochopitelně i ty ženské. „Každý správný muž má v sobě kus ženy, takže mi to nedělá problémy,“ vysvětluje Boura.

Nálada je prý přesně taková, jaká obvykle před premiérou bývá: nikdo nic neumí a všichni jsou v depresích. Boura ovšem věří, že se v den premiéry 4. října stane jako vždycky zázrak. Muzikál každopádně stojí za to vidět. „Je to show plná emocí. I lidé ze štábu, kteří se na to dívají už asi po padesáté, mají vlhko v očích. A nejen tam,“ tvrdí Boura.