Na skladbě s názvem Per la ricuperata salute di Ophelia s Mozartem a Salierim pracoval ještě další skladatel, o němž odborníci vědí jen to, že se jmenoval Cornetti. Dílo vzniklo k oslavě zpěvačky, která interpretovala díla obou slavných skladatelů.

Skladbu potvrzující nikoli rivalitu, ale spolupráci dvou slavných hudebních skladatelů ztotožnil v Českém muzeu hudby německý muzikolog a skladatel Timo Jouko Herrmann. Odborníci o díle věděli, považovali ho však za ztracené.

Herrmann loni bádal v on-line sbírkách muzea v souvislosti se svou prací na Salieriho katalogu děl. V seznamu děl objevil i název nyní prezentované skladby, který díky svému dlouholetému bádání o Salierim znal. 

Tisk bude vystaven v blízkosti jednoho z nejdůležitějších předmětů Národního muzea, kladívkového klavíru z 18. století, na nějž hrál Mozart během své první návštěvy Prahy v roce 1787. Skladbu si mohou zájemci poslechnout na portálu Muzeum 3000.

Radostná píseň k uzdravení pěvkyně

Skladba vznikla v roce 1785 k příležitosti uzdravení oblíbené anglické zpěvačky Nancy Storaceové působící ve Vídni, která byla ceněnou interpretkou Salieriho a Mozartova díla. O hlas přišla při premiéře opery, v níž účinkovala.

Událost inspirovala k napsání radostné písně k uzdravení pěvkyně Lorenza da Ponte, autora libreta k Mozartově zřejmě nejslavnější opeře Don Giovanni.

Libreto se dostalo do sbírek Národního muzea v 50. letech 20. století jako konfiskát, zpracováno bylo poprvé v roce 1976.

Čtěte také: Mozart a Salieri složili roku 1785 společné dílo, našlo se v Praze