Šest milionů korun knihovna získala od EU a Norských fondů, dalších 2,5 milionu korun přidal pražský magistrát, který je zřizovatelem knihovny. Z naskenovaných děl bude 165 tisíc dostupných v městské knihovně i v digitální podobě.
„Masivní digitalizace papírových dokumentů není jenom pokusem o jejich záchranu, ale také pokračováním velkého Gutenbergova snu dostat kulturu ke každému. Digitalizované tituly už nejsou přístupné jen omezenému okruhu badatelů, dostanou se ke komukoli, kdo o ně má zájem," uvedl ředitel knihovny Tomáš Řehák.
Kromě samotných textů, které byly kromě naskenování upravené pro vyhledávání a doplněny o klíčová slova, si mohou čtenáři prohlédnout osobní věnování autorů knih či skladeb nebo původní obálky ve stylu art deco.
Naskenovaný Dalibor
Naskenováno bylo například 40 ročníků časopisu Dalibor, jednoho z prvních českých časopisů o hudbě, knihy Egona Erwina Kische, Maxe Broda, Viktora Fischla, Franze Werfela nebo legionáře Františka Langera, či notové záznamy skladeb skladatelů a hudebníků, kteří působili na pražských scénách v meziválečném období.
Celkem má pražská městská knihovna 42 poboček po celém městě a dvě pojízdné, takzvané bibliobusy. V jejím majetku je přes 344 tisíc knih, celkem je v jejím fondu přes dva miliony knih, e-knih, map, časopisů, her, hudebních nahrávek a filmů. Čtenářský průkaz do knihovny má přes 220 tisíc lidí.
Čtěte také: Návrat blobu? Národní knihovna by chtěla stavět
