V roce 1955 si Horníčka Jan Werich vybral za svého nového jevištního partnera. Tím začalo Horníčkovo divadelní působení v Městských divadlech pražských trvající bezmála čtyři desetiletí, během kterých se divákům představil ve třech dramatických oborech: jako herec, režisér a později i jako dramatik. Celkem se podílel na téměř třicítce inscenací z repertoáru Městských divadel pražských.
Nejvíce zářil v autorských recitálech
K dalším Horníčkovým jevištním společníkům patřili Jiří Suchý, jemuž dělal spoluhráče na prknech Semaforu (1965 až 1968), a Miloš Kopecký. V Semaforu Horníček zazářil například ve hře Člověk z půdy, s Kopeckým oba bavili diváky v Horníčkově hře Tvrďák. Během profesní kariéry byl i členem Hudebního divadla v Karlíně (1962 až 1964).
Od počátku 70. let vystupoval především ve svých autorských divadelních i televizních recitálech, z nichž získaly velkou oblibu Hovory H (1969 až 1971). Horníček je známý i z filmového plátna, mezi jinými se objevil ve snímcích Kam čert nemůže (1959) či Táto, sežeň štěně! (1964). Neméně velkou popularitu zajistila později Horníčkovi role v televizním seriálu Byli jednou dva písaři (1972), v němž hrál po boku Jiřího Sováka.
Výstavu ve foyer divadla ABC tvoří kolekce fotografií a tiskovin. Na 27 panelech je možné zhlédnout jeho kariéru na scénách Městských divadel pražských. Významnou měrou jsou zastoupeny i jeho autorské komentáře a vybrané citace z autobiografie.
Na výstavu pak navazuje scénická koláž ze života Miroslava Horníčka v režii Davida Czesanyho s novými členy hereckého souboru Beátou Kaňokovou, Petrem Konášem a Tomášem Havlínkem.
