Akce vyvrcholí v sobotu 7. května a vedle velké výstavy nazvané „Procházka historií – 60 sezon Městských divadel pražských“ a bohatého hudebního programu nabídnou i živý přenos divadelního představení. Přímo nad stropem Divadla ABC v pasáži U Nováků budou moci náhodní i nenáhodní kolemjdoucí sledovat inscenaci Pan Kaplan má třídu rád.

„Bude to vůbec první živý přenos této hry v České republice,“ říká manažerka MDP Kristina Maixnerová.

Historie Městských divadel pražských, která v současnosti sestávají ze dvou scén: Divadlo ABC a Divadlo Rokoko, tvoří pozoruhodnou kapitolu na pražské kulturní mapě. Během oslav tak bude na co vzpomínat.

Městská divadla pražská vznikla v roce 1950 spojením několika souborů. Zažila slavná léta, ale nevyhnula se ani dobám, kdy musela hrát hry poplatné vládnoucímu režimu.

Dějiny abecedně první scény, Divadla ABC, se začaly psát s palácem U Nováků ve Vodičkově ulici. Hned po jeho vybudování v první sezóně 1929/30 poskytl tento dům v centru Prahy azyl Osvobozenému divadlu Voskovce a Wericha.

Další slavná léta pak ABC zažilo paradoxně v krušných padesátých, kdy se v něm usadilo Divadlo satiry, v němž začínaly pozdější hvězdy Stella Zázvorková nebo Lubomír Lipský. Právě Lipský je vůbec nejdéle hrajícím hercem Městských divadel pražských, věrný je jim dodnes.

V druhé polovině padesátých let v divadle znovu působil Jan Werich, který měl společně s Miroslavem Horníčkem podíl na uvedení památných her Limonádový Joe nebo Caesar.

V roce 1962 se ABC stalo členem Městských divadel pražských a až do začátku normalizace prožívalo slavná léta v čele s režisérem Otou Ornestem, pro něž se vžilo označení Ornestinum. Divadlo tehdy hrálo lehké komedie i náročnější hry z pera Jeana-Paula Sartra nebo Tennesseeho Williamse. Ornest však byl v roce 1970 odvolán a přišla umělecky hubenější léta, kdy se soubor nevyhnul ani sovětským dramatům na objednávku.

Po revoluci ale ABC navázalo na lepší časy. Divadlo postupně propojilo dva pomyslné ornestovské proudy – zábavný a umělecký – a dnes se tak profiluje zejména zábavnou tvorbou pro inteligentního diváka.

Ještě delší je historie druhé z dvojice Městských divadel pražských – Rokoka. Prvním ředitelem tehdejšího Kabaretu Rokoko byl už v letech 1915 až 1916 Karel Hašler. Po něm se pak v Ro〜koku vystřídaly osobnosti jako František Bass nebo Vlasta Burian.

Od kabaretu divadlo postupně přecházelo k hudebně-dramatickému žánru, v 60. letech, kdy konkurovalo tehdy populárnímu Semaforu, v něm začínali svou hudební kariéru Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Jitka Zelenková či skupina Olympic.

Později přibyly recitály herců a zpěváků, divadlo prošlo řadou změn a od roku 1975 bylo začleněno pod Městská divadla pražská. Po revoluci se Rokoko začalo více orientovat na činohru. Na dva roky poskytlo prostor Divadelnímu spolku Kašpar a přijalo kolektiv ústeckého Činoherního klubu. V roce 2005 se pak po nástupu Ondřeje Zajíce na místo ředitele spojilo s Divadlem ABC. A svazek trvá dodnes.