Do divadla S+H Kirschnera přijal duchovní otec slavných postaviček profesor Josef Skupa v roce 1951 a talentovaného loutkoherce brzy jmenoval svým nástupcem. Kirschner, od roku 1966 ředitel souboru, divadlo tematicky inovoval.
Čtěte také: Divadlo Spejbla a Hurvínka připomene jubilea svých tvůrců
V Libni měl amatérskou loutkohereckou skupinu
Psal scénáře, divadelní hry a podílel se i na tvorbě večerníčků. Jeho ústy dokázali dřevění rozumbradové šprýmovat s malými diváky v neuvěřitelných šestnácti jazycích. Lásku k loutkám zdědil pražský rodák po otci. Ten měl v Libni amatérskou loutkohereckou skupinu.
Oba Kirschnerové strávili v království panáčků i tvrdá okupační léta, a to dokonce i v době, kdy byl Miloš Kirschner jako student totálně nasazen. Nitky jeho života se zamotaly v roce 1948, když byl coby student práv vyloučen ze školy a poté odsouzen k čtyřem měsícům vězení za údajné rozvracení republiky a neoznámení trestného činu.
Divadlo se přestěhovalo do Dejvic
Trest si odpykal na samotce na Pankráci, a pak v Uhříněvsi, kde musel pracovat v cihelně. Z vězení šel rovnou na vojnu do Svaté Dobrotivé, kde sloužil u takzvaných "pétépáků". Jeho další kroky směřovaly do Skupova souboru.
Tam se také potkal se svou budoucí manželkou Helenou Štáchovou, interpretkou Máničky a paní Kateřiny. Ta po Kirschnerově smrti 2. července 1996 scénu převzala. Ještě za života Kirchnera se divadlo S+H přestěhovalo z tradičního vinohradského sídla do Dejvic, kde v bývalém kině Svornost hraje od roku 1995 do současnosti.
