Podle knihovníků je potřeba zlepšit prostorové a technické vybavení knihoven, budovat knihovny jako příjemná místa pro studium, volný čas, setkávání a pro rozvoj kreativity. Knihovníci uvádějí, že se sice podařilo v posledních desetiletích vystavět a rekonstruovat řadu knihoven, zejména krajských a vysokoškolských, dostatek prostoru ale prý stále nemají.

Knihovny se zaměřují na komunitní aktivity 

„Až 90 procent knihoven působících v obcích nad 5000 obyvatel nedosahuje doporučenou hodnotu plochy 60 metrů čtverečních na 1000 obyvatel," uvádí se v koncepci. Nedostatečné prostory omezují ve více než třetině knihoven aktivity pro děti a možnost pořádání kulturních a vzdělávacích akcí. Na komunitní aktivity se dnes knihovny v době, kdy nejsou zdaleka jedinými zdroji informací, hodně zaměřují.

Koncepce navrhuje dostavbu depozitáře Moravské zemské knihovny; je v koncepci doprovozena i rozpočtem, počítá se na ni v letech 2017 až 2019 s 260 miliony korun. Knihovníci uvažují o vzniku metodického centra pro výstavbu a rekonstrukce knihoven, jež by fungovalo u této instituce.

Klementinum prochází revitalizací 

Na opravu a rozšíření depozitářů se při hledání nových kapacit soustředila v minulých letech i NK. Učinila tak po krachu pokusu o novostavbu. Depozitáře sice mají velkou kapacitu, jsou ale na okraji Prahy a knihy se musí denně převážet.

Barokní areál Klementina prochází nákladnou revitalizací, která má již tříletý skluz. Podle knihovníků směřuje především k co nejpietnější obnově památky, nikoli k co nejlepším podmínkám pro knihovnu. Jednou z možností rozvoje NK je tedy opět novostavba.

Některým knihovnám chybí modernější vybavení 

Většina knihoven má k dispozici základní informační technologie, ale není připravena na rozšíření nabídky služeb uživatelům v digitálním prostředí a na podporu digitální gramotnosti obyvatel. Z počítačů v knihovnách je jich 39 procent starších než sedm let, zejména v malých obcích chybí vybavení novými zařízeními, nejsou k dispozici čtečky, tablety.

Výstavba knihoven a jejich vybavení technologiemi je jednou z osmi priorit koncepce. Další je vzdělávání knihovníků, které souvisí i s poskytováním digitálních služeb.

Knihovníci mají o 25 procent menší plat 

Především v menších knihovnách je dramatický nedostatek pracovníků, kteří mohou vytvářet a poskytovat služby spojené s digitálním obsahem, uvádí koncepce. Bez oborového knihovnického vzdělání je až 50 procent pracovníků, roste počet ředitelů a vedoucích knihoven bez oborového vzdělání.

Knihovníci mají o 25 procent menší plat, než je celostátní průměr. Ve druhém čtvtletí letošního roku byla průměrná mzda 27.297 korun. Zlepšení kvalifikace i odměňování si slibují také s vnímáním knihoven jako vědecko-výzkumných institucí, o kterém se také koncepce zmiňuje.

Čtěte také: Boj o knihovnu pokračuje: ze školy Na Náměti bude památka