Kniha Příběhy ptačího koberce obsahuje nejen Čapkovu povídku a další jeho texty, ale přibližuje čtenářům také souvislosti koberce s Čapkovým dílem. Věnuje se samotnému koberci, obecně anatolským kobercům s „bílou půdou" a v závěru i jejich falšování. Kniha neopomíjí ani téma filmových adaptací povídek Karla Čapka či restaurování vzácného koberce.

Koberec je mimořádný v mnoha ohledech

„Podle soudobého určení jde o koberec selendi se vzorem ptáků pocházející ze západního Turecka z druhé poloviny nebo sklonku 16. století," uvedla Zdenka Klimtová z Národní galerie v Praze.

Koberec o rozměrech přibližně 3,5 krát 2,5 metru je mimořádný v mnoha ohledech, jednak stářím a typem, ale i neobvykle velkým formátem díla s ptačím motivem, které pochází z oblasti u tureckého města Selendi. Výstavu restaurovaného koberce včetně souvislostí kolem jeho historie chystá galerie na srpen pod názvem Záhada Čapkova koberce.

Čapkova povídka Čintamani a ptáci má jádro ve skutečném příběhu. Udál se v první polovině dvacátých let, kdy mezi rozmanitými zájmy a koníčky Karla Čapka zaujímaly významné místo orientální koberce.

„Sběratelský význam bílého anatoláku Čapek rozpoznal v jednom pražském obchodě a byl by ho rád sám koupil, ale na prodej tehdy nedošlo," uvedla galerie. Kromě lásky k perským kobercům měl Čapek mnoho dalších koníčků, například sbírání gramofonových desek.