Významný polský režisér evropského formátu Jan Klata pracuje v České republice vůbec poprvé. Již v roce 2016 ale českým divákům představil na PalmOff festu inscenaci Nepřítel lidu, která byla vysoce ceněna diváky i odbornou kritikou.

„Myslím, že je důležité, aby i u nás, tak jako je běžné v jiných velkých městech našeho kontinentu, pracovali zahraniční režiséři evropského významu. Jan Klata bezpochyby takovou osobností je a já jsem moc rád, že přijal moje pozvání režírovat u nás,“ říká k ojedinělému hostování ředitel Divadla pod Palmovkou Michal Lang.

„Chtěl jsem, aby sedmdesátá sezona našeho divadla byla opravdu výjimečná. Vedle mého Zamilovaného Shakespeara, Nebeského Višňového sadu a pražské premiéry Žítkovských bohyní, kterou připravujeme, Klata se svou inscenací Něco za něco, doufám, potvrzuje, že Divadlo pod Palmovkou je výraznou a progresivní scénou, s níž je nutno počítat.“

Lámání charakterů

V inscenaci Klata zavede diváky do historické Vídně, kde vládne kníže Vincentio (v podání hostujícího Jana Vlasáka). Odhodlá se k sociálnímu experimentu končícímu téměř katastrofou. Rozhodne se totiž předat moc Angelovi (Jan Teplý) a sám se vydává za mnicha. Sleduje, jak se z nevinné hry stává tragédie.

Pevné charaktery se lámou, právo se mění na zbraň teroru. Náboženské cítění ustupuje fanatismu, nadšení se mění v hysterii a spravedlnost v nástroj útlaku (vedle již zmíněných se v dalších rolích objeví Tereza Dočkalová, Vendula Fialová, Kamila Trnková, Ondřej Veselý, Radek Valenta či Tomáš Dianiška).

Něco za něco je podle Klaty těžkým a tajuplným textem, který osciluje mezi komedií a tragédií. „Přitom je současný když pohlédneme na aktuální politickou scénu, někdy nevíme, zda se máme smát, nebo plakat,“ uvedl Jan Klata, jenž dosud vytvořil čtyřicet inscenací, k Shakespearovi se dostal několikrát. Jednou z prvních byl Hamlet, kterého inscenoval v gdaňské loděnici.

Druhá avizovaná novinka, Královna duchů, přivede na jeviště Gabrielu Míčovou a Lucii Roznětínskou. V režii Ondřeje Škrabala představí fiktivní monolog slavné herečky vídeňského Burgtheateru, která ráda manipuluje se svým publikem (hlavní inspirací pro monolog byla kariéra herečky Pauly Wessely, která se proslavila nejen celoživotním angažmá na první rakouské scéně, ale i účinkováním v nacistických propagandistických filmech).

Folklorní motivy

Text rakouské spisovatelky a nositelky Nobelovy ceny Elfriede Jelinek bude v Česku uveden úplně poprvé. „Zasadili jsme jej do ‚nejlidovějšího‘ kraje u nás, na Slovácko, do okolí Uherského Hradiště, které žije folklorem. I velkoměstská herečka se ovšem snaží o jakési lidové umění. V Česku totiž máme silnou tendenci si folklor idealizovat, přestože v sobě konzervuje ideje 19. století, včetně antisemitismu, čímž jednoduše podléhá radikálním ideologiím,“ sděluje režisér Škrabal.

„Této falešné lidovosti dodnes zneužívají ikony veřejného života, které umějí s jazykem pracovat lépe než ostatní. Slovácko, odkud rodina Jelinek pochází a odkud byli posláni do koncentračního tábora, má za sebou nepěknou fašistickou historii, potažmo i současnost.“

Rytmus celé inscenace se odvíjí od folklorních motivů a rytmů, snaží se ovšem o celospolečenskou výpověď. Zazní v ní původní slovácký folklor, k vidění budou originální kroje, ale i propagandistické filmové mate- riály. Hlavní postavou v této inscenaci bude ovšem jazyk slavné herečky, který sám o sobě může znásilňovat, ubližovat a měnit společnost.