Kde v Praze lze vidět pořádnou zimu? Na výstavě Josefa Lady

Ladovy obrázky se vyjímají na kalendářích, vánočních pohlednicích, blahopřáních k novému roku i na publikacích, které o těchto svátcích pojednávají. Nyní jsou ve velké, originální podobě, k vidění také v Museu Kampa na nové výstavě Co přináší zima.

„Výstav s díly Josefa Lady je u nás k vidění nespočet. Tato expozice je ojedinělá tím, že se zaměřuje výhradně na Vánoce a zimní období," uvádí Tereza Mléčková, vedoucí lektorského oddělení Musea Kampa.

Ve třech místnostech, kde se výstava rozprostírá, uvidíte Ladovu vánoční tvorbu v původní podobě. I proto například na známém pohlednicovém výjevu se zasněženými vesnickými chalupami, nad nimiž se rozprostírá malý kostelík, spatříte ve zvětšené verzi i jinak nenápadné prvky jako narůžovělý sníh při západu slunce.

„Je pozoruhodné, že ačkoli Josef Lada přišel jako malý o jedno oko, dokázal v obrázcích výstižně zachytit perspektivu celé krajiny. Je proto zajímavé zhlédnout díla v původní, nereprodukované podobě," podotýká Mléčková.

Avantgarda šla mimo malíře

Josef Lada je známý tím, že se nenechal ovlivnit avantgardním proudem 30. let 20. století. I když v této době tvořil, směry jako kubismus nebo impresionismus jeho tvorbu nezasáhly, věnoval se po celý život svému oblíbenému modernismu.

Na obrazech, které nyní vystavuje Museum Kampa, znázorňoval hlavně výjevy z Posázaví, konkrétně především vesnici Hrusice, ve které se  v roce 1887 narodil. Nejčastějšími motivy jsou tradiční oslavy Vánoc a rodinné zvyky a tradice, které se tehdy dodržovaly. Od štědrovečerní večeře u stromečku přes koledování dětí v chalupách nebo stavění sněhuláka až po tříkrálové obchůzky.

Zajímavostí je pak vyobrazení početné štědrovečerní oslavy ve vesnické hospodě a další lidové zvyky spojené se zimním obdobím  zabijačka nebo masopustní průvod.

Rodina a lidová pospolitost

„Zachycuje staročeskou vesnici tak, jak si ji pamatuje ze svého dětství. I v dospělosti maloval Vánoce tak, jak je vnímal jako dítě, novější dobu příliš nezaznamenával," vysvětluje Mléčková.

Nápadným znakem, který spojuje všechny Ladovy obrázky, ať už v reprodukované či v původní podobě, je důraz na rodinnou a lidovou pospolitost. Na jednom takovém uvidíte v Museu Kampa výjev z rodinné oslavy Vánoc, kde si prarodiče vyměnili role se svými vnuky a vnučkami  babička na něm zkouší jízdu na koloběžce, dědeček se houpe na houpacím koníku a rozverné děti bafají z fajfky a navlékají si papuče.

Lada také v ranější podobě

Na výstavě uvidíte i několik ranějších děl Ladovy tvorby s vánoční tematikou, jejichž autora bychom překvapivě mnohdy jen těžko uhodli. „Je rovněž zajímavé pozorovat odlišné přístupy k malování betlémů z různých let," říká lektorka a jako příklad ukazuje dva podobné, a přesto originální betlémy z let 1931 a 1933.

„Pro Josefa Ladu měly Vánoce hluboký srdcový význam, i proto se jejich vyobrazování věnoval celý život.  I přesto, že jako dítě dostával podle jeho vlastních slov jen pár malých dárků, vnímal tyto svátky jako zázračné," říká lektorka Mléčková.

Cyklus Jesličky

Josef Lada se vedle malování věnoval také vystřihovacím betlémům, které si o Vánocích lidé dodnes vystavují ve svých domácnostech. Jednotlivé prvky z cyklu Jesličky, které vytvořil v roce 1920, jsou také k vidění v Museu Kampa. I tyto prvky ukazují vánoční tradice tak, jak je malíř vnímal jako malý chlapec. I proto jde o vyobrazení místy netypické.

„Například tři krále známe jako mudrce, kteří přicestovali do Betléma z Východu a šli pěšky nebo jeli na velbloudu přes poušť. Na vystaveném Ladově obrázku jedou naopak na saních taženými koněm. Lada zařadil tři krále do místních zeměpisných šířek," dodává Tereza Mléčková.