Kdyby sis oči vyplakala
V prvním, nejznámějším a dosud nepřekonaném českém filmovém muzikálu Starci na chmelu režiséra Ladislava Rychmana sice Karel Gott nehrál, ale v červnu 1964 nazpíval pro tento film melodii skladatelů Jiřího Bažanta, Jiřího Maláska a Vlastimila Hály. Autor námětu, scénáře a rovněž písňových textů, dramatik Vratislav Blažek, který žil po vpádu vojsk Varšavského paktu do Československa ve Spolkové republice Německo, ji nazval Kdyby sis oči vyplakala.
Měsíční řeka
Jde o českou verzi světového evergreenu Moon River, který premiérově zazněl v romantické filmové komedii režiséra Blakea Edwardse Snídaně u Tiffanyho v hlavní roli s Audrey Hepburnovou. Snímek vznikl v roce 1961 podle stejnojmenné novely, kterou napsal Truman Capote. Song, který pro film nahrál orchestr autora hudby Henryho Manciniho, získal cenu Grammy jako nejlepší filmová píseň a stejnou trofej obdržel také v kategorii Deska roku. Stejně jako Manciniho orchestr uspěl ve stejné době se zpívanou verzí také Jerry Butler. Česká verze nazvaná Měsíční řeka vyšla na historicky vůbec první desce Karla Gotta.
Dotýkat se hvězd
Filmový muzikál Kdyby tisíc klarinetů natočili v roce 1964 režiséři Ján Roháč a Vladimír Svitáček. Jeho předlohou se stala stejnojmenná divadelní hra, kterou v roce 1958 napsali Jiří Suchý s Ivanem Vyskočilem. A právě z tohoto filmu pochází skvělá a současně skvěle interpretovaná píseň Dotýkat se hvězd autorské dvojice Šlitr & Suchý v podání Karla Gotta a Evy Pilarové, kteří si ve filmu také zahráli.
Zloděj dobytka
Další z mnoha převzatých skladeb - You Must Have Been A Beautiful Baby - si Karel Gott vybral z repertoáru Bobbyho Darina, zatímco ten ji převzal ze zpěvníku legendárního Binga Crosbyho. Ten obsadil s originální nahrávkou této písně první místo zámořského žebříčku v roce 1938. Ve druhé polovině šedesátých let pak měla se svou verzí stejné písně úspěch na obou stranách Atlantiku anglická skupina Dave Clark Five. Textař Jiří Štaidl tenhle svižný song nazval Zloděj dobytka a v průkopnickém semaforském bigbítovém pásmu Ondráš podotýká ji s identickým textem zpíval Miki Volek.
Cesta rájem
Elvis Presley nebyl první, kdo baladu Crying In The Chapel nazpíval, i když si ji Karel Gott vybral právě z jeho zpěvníku (v roce 1953 bylo v americké dvacítce nejprodávanějších singlů hned pět různých verzí této písně). Elvis Presley byl se svou nahrávkou v roce 1965 ve Spojených státech na třetím místě, ve Spojeném království na prvním. Cesta rájem je název, který písni dal Jiří Štaidl.
Mám rozprávkový dom
V roce 1966 se odehrál historicky první ročník někdejší autorské soutěže Bratislavská lyra (definitivně naposledy se festival konal v roce 1993 pod názvem Pop Rock Bratislava). Do soutěže tehdy přišlo 787 hudebních příspěvků, z toho kolem šesti stovek od českých autorů. Píseň Mám rozprávkový dom v podání Karla Gotta z pera skladatele Vieroslava Matušíka a s textem tehdejší studentky Elišky Jelínkové, tedy skladba slovenských tvůrců zpívaná slovensky, tehdy soutěž s přehledem vyhrála.
Bum, bum, bum
Příkladem nápaditých autorských ambicí Karla Gotta během jeho angažmá v Divadle Apollo, které s bratry Štaidlovými spoluzakládal, je vedle skladeb Isabella a Trezor jeho další melodie, jejíž konečná podoba vznikla ve spolupráci s Ladislavem Štaidlem. Jiří Štaidl písničku nazval Bum, bum, bum a dnes patří do kategorie domácích evergreenů. V roce 1993 ji na dvojici alb cover verzí písní ze zpěvníku Karla Gotta nazvanou HerGott!!! ve „vyprávěcí“ verzi namluvil Mirek Černý, zatímco na obdobný projekt věnovaný šedesátinám Karla Gotta s titulem Souhvězdí Gott další verzi nazpíval Bohouš Josef s kapelou Burma Jones.
C'est la vie
Jednou z nejvděčnějších a současně nejznámějších písní dvojice Jaromír Klempíř & Jiří Štaidl je skladba C'est la vie, která je trvalou ozdobou zpěvníku Karla Gotta. Jde o píseň, která v roce 1966 napomohla interpretovi k zisku jeho čtvrtého Zlatého slavíka a ve slavičí anketě nejpopulárnějších písní onoho roku vyhrála. Ostatně, hned tři písně z repertoáru Karla Gotta tehdy obsadily první tři místa – druhá totiž skončila Pošli to dál, na třetím místě bodovala již zmiňovaná Bum, bum, bum.
Kam tenkrát šel můj bratr Jan
Americký zpívající autor Eric Carmen použil ve svém debutovém hitu All By Myself přiznanou hudební inspiraci Klavírním koncertem č. 2 Sergeje Rachmaninova. Jeho singl obsadil na přelomu let 1975/1976 první místo v žebříčcích amerických hudebních týdeníků Cash Box a Record World, v listech Billboard a Radio and Records byl druhý, v britské dvacítce nejprodávanějších singlů obsadil na jaře roku 1976 místo dvanácté. Karel Gott píseň nazvanou Kam tenkrát šel můj bratr Jan nazpíval na text Zdeňka Borovce na album Romantika začátkem května roku 1978. Bdělá soudružská cenzura ale odhalila, že v textu jde o podobenství s Janem Palachem, což byla pravda, a proto se album dočkalo reedice až po listopadové revoluci.
Čas růží
Ve spolupráci věhlasných anglických autorů, Lese Reeda a Barryho Masona, vznikla pro Toma Jonese píseň Delilah, se kterou Tygr z Walesu obsadil na jaře roku 1968 druhé místo ostrovní dvacítky nejprodávanějších singlů. S českým textem Rostislava Černého dostala skladba název Čas růží a stala se titulní písní divadelního muzikálu, hudebně poskládaného z velkých Gottových hitů. Počin libretisty Sagvana Tofiho a režiséra Petra Novotného, který měl premiéru v roce 2017, uvádělo pražské Hudební divadlo Karlín. Vyšlo k němu i dvojcédéčko jedenatřiceti originálních nahrávek Karla Gotta z let 1965 až 2000. Jde o písně, které v tomto muzikálu zazněly v podání divadelních interpretů.
Lady Carneval
Jedná se o osudovou píseň interpreta, protože právě s ní v roce 1968 navázal spolupráci a současně celoživotní přátelství s Karlem Svobodou. Skladba vznikla ve spolupráci s Jiřím Štaidlem pro festival v Rio de Janeiru. S nápadem dát dohromady Gotta se Svobodou, do té doby rivaly, přišel Miroslav Galuška, který byl v době pražského jara ministrem kultury. Pro Karla Gotta nakonec Karel Svoboda složil více než osm desítek melodií, Lady Carneval se dočkala mnoha jazykových verzí (od brazilské a francouzské po maďarskou a ruskou) a patří mezi nejvýraznější evergreeny české populární hudby poválečného období. Jenom u nás se s původní verzí Karla Gotta prodalo kolem tří set tisíc desek.
Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?
Z autorské dílny Svoboda & Štaidl pochází mimo mnoha jiných i skladba Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? Vznikla pro filmovou pohádku scenáristy Františka Pavlíčka a režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku. Za hudbu k tomuto filmu obdržel Karel Svoboda cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a později získal obdobné ocenění také na mezinárodním filmovém festivalu v Panamě.
Je jaká je
Enrico Riccardi a Luigi Albertelli jsou typickými představiteli tradiční italské kantilény klasického střihu, podobně jako třeba Toto Cutugno, Cristiano Minellono, Dario Farina, Albano Carrisi, Umberto Tozzi, Giancarlo Bigazzi, Alan Sorrenti, Gianni Morra a plejáda dalších skladatelů a textařů z jihu Evropy. Vděčnou baladu Sereno é z dílny dvojice Riccardi – Albertelli zpopularizoval Giampiero Anelli zvaný Drupi a s textem Zdeňka Borovce v podání Karla Gotta se jmenuje Je jaká je.
Když milenky pláčou
Americký zpívající autor a kytarista John Denver, vlastním jménem Henry John Deutschendorf, tragicky zahynul v roce 1997 při havárii svého ultralightu, se kterým se zřítil na kalifornské pobřeží. Bylo mu třiapadesát let. Doma ve Spojených státech měl třiatřicet hitparádových singlů a čtyři z nich obsadily první místo žebříčku Billboardu. Na začátku roku 1974 mezi nimi byla také Annie's Song, kterou Denver složil a nazpíval pro svou tehdejší manželku Annie Martell. Autorem českého textu posluchačsky mimořádně vděčné balady je Zdeněk Borovec.
Zvonky štěstí
Melodie pochází z dílny otrokovického rodáka, skladatele, pianisty a občasného zpěváka Jiřího Zmožka. V tomto případě si autor připsal na konto nejen velký domácí hit s textem Zdeňka Rytíře, ale písnička s německým textem a pod názvem Fang das Licht v podání dvojice Karel Gott a Darinka Rolincová o chvíli později výrazně uspěla i ve všech zemích, kde se mluví německy. Zmožek pro Karla Gotta napsal také melodie písní To musím zvládnout sám či E14.
Čau, lásko
Melodie Karla Svobody, kterou autor textu Karel Šíp nazval Čau, lásko, měla být původně sólovou kantilénou Šípovy tehdejší manželky Marcely Holanové. Shodou okolností ale v době, kdy zpěvačka v jevanském studiu Elektrovox Karla Svobody píseň natáčela, přijel na návštěvu Karel Gott. Na místě pak zcela spontánně vznikl šťastný nápad na duet. Marcela už měla ve studiu „odzpíváno“, Mistr se proto do její nahrávky okamžitě ex post vezpíval – a zrodil se velký hit.
Když muž se ženou snídá
V devadesátých letech se zřejmě největším hitem Karla Gotta stala balada Když muž se ženou snídá, kterou pro něj napsali rodák ze slovenského Brezna Pavol Habera a Karel Šíp. Paradoxem je, že to byl právě slovenský zpívající autor a kytarista, kdo v roce 1991 odsunul Karla Gotta v anketě popularity Zlatý slavík na druhé místo a jako historicky třetí Slovák tuto anketu vyhrál. V roce 1982 totiž zvítězil Miroslav Žbirka, o tři roky později Peter Nagy.
Jako James Bond
Obdiv Karla Gotta k postavě a filmům o neprůstřelném agentovi Jejího Veličenstva s právem zabíjet Jamesi Bondovi byl známý. Ostatně, do postavy agenta 007 se stylizoval i v jedné ze svých fotografií. Když mu jeho stálí spolupracovníci - skladatelé, aranžéři a instrumentalisté Petr Dvořák a Pavel Růžička zvaní ORM - nabídli píseň s textem Ondřeje Hejmy na bondovské téma, nebylo co řešit. Ve skladbě Jako James Bond si Karel Gott dokonce poprvé vyzkoušel rap.
Být stále mlád
Od autorů a interpretů baladického hitu z poloviny osmdesátých let Forever Young, tedy od členů německého tria Alphaville, dostal Karel Gott nejprve svolení k pořízení německé verze nazvané shodně s originálem Für immer jung. Po německé verzi následovala v roce 1999 i verze česká, kterou Eduard Krečmar nazval Být stále mlád. V roce 2008 bodovala vysoko v hitparádách německy mluvících zemí nahrávka, kterou s naším zpěvákem pořídil tunisko-německý raper Anis Mohamed Youssef Ferchichi zvaný Bushido. Tahle verze pak posloužila jako předobraz společné nahrávky Karla Gotta a Leoše Mareše, pro kterou si Mareš upravil prvotní český Krečmarův text.
Včelka Mája
Karel Gott nemá v Německu větší hit než titulní píseň k animovanému seriálu Včelka Mája. Ke stému výročí zrodu této „malé uličnice“ ale německá média překvapila odhalením, že jejím nazpíváním prakticky nic nevydělal. „Nepomyslel jsem na to, že bych měl nechat do smlouvy zanést nějakou opci, protože jsem nepočítal s tím, že by tato píseň mohla mít nějaký úspěch. Dostal jsem zaplaceno za půl hodinu zpěvu," uvedl tehdy dvaasedmdesátiletý Gott. Song nazpíval v Mnichově, kde se náhodou potkal s Karlem Svobodou, který právě k seriálu dopsal hudbu. Díky němu píseň v Německu zlidověla a neobešel se tam bez ní žádný z Gottových koncertů. To, že kvůli chybějící klauzuli ve smlouvě přišel o spoustu peněz, ho prý ale nemrzelo. „Když se mnou obrovská hala zpívá Včelku Máju, a to už se děje skoro čtyřicet let, tak to je ten nejlepší honorář. Už od roku 1977 po celé ty roky je to můj kultovní hit,“ dodal v Německu přezdívaný „Zlatý hlas z Prahy“.