Ač se mohlo na jaře zdát, že kvůli koronaviru akce letos nebude, opak je nakonec pravdou. „Nechtěli jsme dopustit, aby se Letní slavnosti staré hudby nekonaly. Nejistota jarních týdnů nás držela v napětí, zda budeme moci zachovat původní program, nebo budeme muset rychle vymyslet alternativu. Druhá varianta se stala realitou a musím prozradit, že takto bleskově jsme nikdy celý program festivalu nevymysleli. Náročné bylo stanovit si moment, kdy jsme museli rozhodnout, jak dál,“ říká Vojtěch Semerád, jeden z účinkujících a organizátorů slavností.

Nakolik jejich dramaturgie kopíruje původně plánovaný program?
Program slavností je zcela nový, ale neméně atraktivní. Zachovává svoji charakteristickou stopu putování po evropských dvorech, palácích či klášterech. Nově se bude festival konat ve dvou částech v tradičním letním termínu, dva koncerty pak budou až začátkem září. Jeho interprety jsou v letní části výhradně čeští umělci, čímž se připojujeme k podpoře české kultury. Něco zlé je vždy pro něco dobré při letošním ročníku festivalu si posluchači nově vychutnají neopakovatelnou atmosféru exteriérů a zahrad zámku Troja či gotického kostela svatého Martina ve zdi.

Co si vždy na začátku sestavování programu řeknete - stanovíte si téma, nebo se vám „vyloupne“ až s postupem času?
Máme stanovené téma, do kterého vsazujeme vhodné programové nabídky ansámblů. A jako puzzle je pak skládáme do bohaté mozaiky festivalového programu.

Letošním tématem je „nobilitas“. Vy přece všemi koncerty sledujete urozenost, ušlechtilost… V tomto případě na ni budete klást ještě větší důraz?
Určitě, několik posledních měsíců nám přineslo snad všechna hnutí mysli a srdce, ale právě ušlechtilá hudba nás má od nich vysvobodit. O to víc jsme kladli důraz na obsah programů.

Návštěvníci se mohou těšit na sedm krásných večerů, v jejichž rámci zazní duchovní i světská hudba z období od středověku až po baroko. Zastavíte se krátce u každého z nich?
Nobilitas hrála důležitou roli v určování uměleckého vkusu minulých staletí, a to je reflektováno ve všech programech Letních slavností staré hudby. Ať už je to dědictví středověkého Španělska a jeho neobvyklá melodika s otiskem trubadúrské lyriky s nepřehlédnutelným arabským charakterem (program Květina milosti), postava švédské královny Kristýny, jedné z nejvzdělanějších žen baroka, která široko daleko podporovala umělce své doby (program Pallas nordica). Nebo vášeň Georga Philippa Telemanna pro pěstování nejkrásnějších květin, která se odrážela v jeho plodné umělecké tvorbě (program La rose de Paris).

Sám vystoupíte s rezidenčním souborem festivalu Collegium Marianum a taky zapějete duchovní moteta pro francouzský královský dvůr 17. století. Jaká byla vaše cesta k interpretaci staré hudby?
Já jsem se v ní už narodil. Hudba minulých staletí mě obklopovala už od mého útlého mládí. A že jsem si vybral právě tento směr, bylo něco samozřejmého. 

Je to unikum, že s vašimi sestrami Janou a Markétou máte stejnou zálibu. Stává se, že si zahrajete i v rodinném kruhu, nebo se rádi sejdete u jiné činnosti?
Je to možné, nepřemýšlel jsem nad tím. A vlastně mi to přijde velmi přirozené, že se hudbou zaobíráme celý život. Jsou to ale bohužel velmi vzácné okamžiky, kdy si zamuzicírujeme společně.