Projekt, který je ve srovnání s loňskou domácí produkcí bez diskuzí o dvě třídy výš, než ostatní filmy - přičemž ty opravdu dobré se daly spočítat na prstech jedné ruky. Věru smutná bilance. Z deseti nominací proměnilo palachovské drama šest a získalo i Cenu RWE za objev roku pro scenáristu Štěpána Hulíka.

Režisérka do Archy kvůli natáčení v Paříži nedorazila, ale její vzkaz rezonoval i na dálku: „Cen si velmi vážím. Zejména teď, kdy se v Evropě ocitáme v čase, kdy si musíme uvědomovat, co je to odvaha a co to znamená, když ji nemáme."

K dobru věci bylo, že nezůstaly stranou dva solidní snímky: Jako nikdy Zdeňka Tyce a Klauni Viktora Tauše. Oba si odnesly ceny v hereckých kategoriích. A i když v kuloárech někteří filmaři mírně dotčeně přetřásali fakt, že ceny vyhrál film polské režisérky, bylo to rozdělení spravedlivé. Úlohy moderátora se zkušeně zhostil Václav Moravec, byť s postupujícím večerem mu ubývalo vtipu.

Jeho úvod s cenami pro politiky každopádně publikum pobavil: „Cenu za celoživotní výkon by si zasloužil Roman Janoušek za sérii Obvyklý podezřelý, Miloš Zeman za scénář k filmu Tenkrát v Lánech, na herecký výkon aspiruje David Rath s filmem Vykoupení z věznice Litoměřice. A dal bych i cenu zvukaře poslanecké sněmovny za film Cesta do Afriky s Jiřím Rusnokem v hlavní roli."

Herecká pokora

Z nominovaných herců uspěl v hlavní roli Jiří Schmitzer za výkon v Tycově komorním dramatu o umírajícím malíři Jako nikdy. „Mně se do toho filmu moc nechtělo. Jsem tu teď díky Zdeňku Tycovi, který dělal snímek s buldočím nasazením a přesvědčil i mě," vzdal režisérovi hold herec.

Podobně dojatá byla Petra Špalková, kterou kritici ocenili za roli malířovy svérázné milenky v témže filmu. „Bylo to pro mě opravdu jako nikdy. A protože film vidělo jen přes tři tisíce diváků, doufám, že zájem o něj teď vzroste," popřála mu na pódiu.

Cenu za výkon ve vedlejší roli v Klaunech předal Jiřímu Lábusovi rovněž nominovaný Ivan Trojan (jako držitel loňské ceny). „Zřejmě jsem dnes nejslabším článkem Hořícího keře," řekl s ironií sobě vlastní. „Ale jsem týmový hráč, a tak mi to nevadí," dodal.

Jaroslava Pokorná, jež byla jedinou oceněnou herečkou Hořícího keře, dorazila do Archy až po představení v divadle a z ceny měla velkou radost.

Mezi dokumentaristy bodoval Bohdan Bláhovec, který se svou Show! o zvrácené etice v showbyznysu porazil Šmejdy Silvie Dymákové a Hoteliéra Josefa Abrháma ml. Koncepce večera neurazila, ani nevybočila z běžného standardu. Sestřih ukázek z loňských filmů bavil, trochu navíc a zdlouhavá byla naopak informace o státních filmových grantech.

Zato pocta zesnulému americkému kritikovi Rogeru Ebertovi byla zcela na místě - jediný nefilmař, jenž má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy, psal recenze 46 let a dle svých slov viděl kolem 10 tisíc filmů. Karlovarský festival okouzlil před jedenácti lety půvabným tanečním vstupem na pódium s delegací k filmu.

V letošních cenách kritiky hodnotilo dvaačtyřicet publicistů 26 hraných a animovaných filmů a 16 dokumentů. Zda se jména vítězů budou opakovat i na Českých lvech, ukáže večer 22. února v Rudolfinu.

Ocenění

Nejlepší film: Hořící keř
Nejlepší dokument: Show!
Nejlepší režie: Agnieszka Hollandová (Hořící keř)
Nejlepší scénář: Štěpán Hulík (Hořící keř)
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli: Jiří Schmitzer (Jako nikdy)
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli: Jiří Lábus (Klauni)
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli: Petra Špalková (Jako nikdy)
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli: Jaroslava Pokorná (Hořící keř)
Nejlepší kamera: Martin Štrba (Hořící keř)
Nejlepší hudba: Antoni Komasa-Lazarkiewicz (Hořící keř)
Objev roku: Štěpán Hulík