V den stého výročí atentátu na následníka trůnu Ferdinanda d´Este, po kterém svět stál na prahu do té doby největšího válečného konfliktu, sehráli herci Národního divadla scénku, v níž se postavy českých dějin loučily s dlouhým 19. stoletím i mnohonárodnostním státem.

Program pokračoval na piazzetě u divadla a věnován byl kromě připomínky sarajevského atentátu také dnešní Bosně a Hercegovině, která se vzpamatovává z ničivých záplav. Ve spolupráci se společností Člověk v tísni mohou lidé přispět na pomoc obětem povodní, které postihly statisíce lidí.

Happening Tak nám zabili Ferdinanda začal od mostu Legií průvodem, v němž za černým kočárem přicházely ke zlaté kapličce postavy českých dějin - skutečné i literární, ty, které žily před Rakouskem, i ty, jež přišly po něm.

Vedle kněžny Libuše, Oldřicha a Boženy, mistra Jana Husa, Václava Havla či Jaromíra Jágra přišli k divadlu i dobrý voják Švejk, hloupý Honza nebo Mach a Šebestová. K hercům se připojili i hasiči ze Stodůlek, kteří po smutečním projevu odnesli rakev se starým světem.

Barování pro Bosnu a Hercegovinu a Srbsko

Šéf činohry Národního divadla Michal Dočekal poté zahájil odpolední program na piazzetě, kde se v pořadu Barování Sandry Novákové mají během odpoledne vystřídat mladí herci a muzikanti, třeba Pavel Šimčík, Lenka Nová, Vojtěch Lavička a Gipsy Spirit, Ondřej Ruml, Věra Nerušilová, Barbora Poláková, Jan Kalousek, Laterna magika, Lucia Šoralová, kapela Voila a mnoho dalších.

Vystupují bez nároku na honorář a také diváci mohou na místě do kasičky věnovat své příspěvky na konto Člověka v tísni ve prospěch povodněmi postižené Bosny a Hercegoviny a Srbska. Rozsáhlé záplavy si tam vyžádaly nejméně 30 lidských životů.

Velvyslankyně Bosny a Hercegoviny Danka Savičová dnes připomněla, že obyvatelé Bosny a Hercegoviny byli od roku 1878 čtyři desítky let občané jednoho soustátí spolu s Čechoslováky.

Češi měli velký vliv na tamní společnost, připomněla třeba architekta Karla Paříka, který na přelomu 19. a 20. století projektoval nejméně 110 staveb po celé Bosně a Hercegovině. Je autorem nejvýznamnějších staveb v Sarajevu, které i dnes patří k tváři města.

Velvyslankyně také děkovala společnosti Člověk v tísni nejen za současnou pomoc při záplavách, ale také za její angažmá v 90. letech po válce v Bosně a Hercegovině.