Obraz Madona mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou pochází z cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně u Českého Krumlova. Ve 14. století byli zlatokorunští cisterciáci exponenty královské moci v jižních Čechách – regionu, jemuž dominoval mocný rod Rožmberků. Jedním z nejvýznamnějších uměleckých děl, které Rožmberkové financovali, byl slavný Vyšebrodský oltář.

„O necelé dvě desetiletí mladší deska ze Zlaté Koruny přitom svým stylem na velkolepé dílo zřetelně navazuje a její autor dílo Mistra Vyšebrodského oltáře vícekrát očividně cituje," uvádí galerie na svém webu. Zlatokorunští cisterciáci se tak touto objednávkou chtěli svým lokálním rivalům na poli umělecké reprezentace přinejmenším přiblížit.

Díky spolupráci mezi Národní galerií v Praze a Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou mají příznivci nejstaršího umění možnost vidět desku s Madonou mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou vystavenou v těsném sousedství Vyšebrodského oltáře v prostorách kláštera sv. Anežky.

Devět deskových maleb z poloviny 14. století tvořící Vyšebrodský oltář je stěžejním dílem malíře, jehož jméno historikové neznají. Je proto označován za Mistra Vyšebrodského oltáře podle klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě. Loni je stát v rámci církevních restitucí cisterciákům navrátil; zůstaly však v Anežském klášteře v expozici jako dlouhodobá zápůjčka. V pátek soud rozhodl, že Národní galerie musí také v rámci restitucí vydat církvi Madonu z Veveří připisovanou malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Galerie obraz odmítala vydat. Rozsudek zatím není pravomocný, zda se Národní galerie proti němu odvolá, zatím není zřejmé.