Česká hudba zazněla na největším veletrhu scénického umění v New Yorku

V Českém národním domě na Manhattanu v New Yorku se představilo také skladatelské sdružení Konvergence.

Soubor, který několikrát do roka hraje mimo jiné v pražském kostele sv. Vavřince, přizpůsobeném na koncertní síň, má už mnohé zkušenosti z vystupování na evropských přehlídkách. Zámořské působení si ale hudebníci na APAPu vyzkoušeli poprvé.

Byl to úžasný zážitek

„Konvergence vystoupila v USA i se svým stejnojmenným ansámblem ve čtyřčlenném složení. Na violu se představil umělecký vedoucí Ondřej Štochl, na klavír hrála Eva Hutyrová, na klarinet Jiří Mráz a na kytaru Tomáš Hanzlíček," sděluje manažerka Konvergence Kateřina Riethofová.

„Byl to úžasný zážitek, prezentovali jsme se na tzv. showcase (jakási přehlídka toho nejlepšího pozn. red.), vystoupení jsme uvedli v krásném komorním sále, předpřipravili jsme si v něm intimní atmosféru s jemnými světelnými efekty, aby diváci už přišli přímo do centra dění," říká klavíristka Eva Hutyrová.

Vystoupení na APAPu proběhlo pod záštitou Českých center, v následujících dnech se Konvergence v USA předvedla ještě na dvou koncertech v Bostonu a společně s česko-americkým pianistou Davidem Kalhousem v newyorském moderním multikulturním prostoru SpectrumNYC.

Představení bylo takříkajíc na míru

Český soubor se americkému publiku představil s vystoupením Mountains-Silence-Fragile, který připravili „na míru" dle požadavků veletrhu skladatelé Tomáš Pálka, Ondřej Štochl a Michaela Plachká. Limitovaná byla délka vystoupení, které trvalo 25 minut, a tím také téma.

„Chtěli jsme představit náš soubor a vyjádřit naše hlavní ideje. V našem případě, jak už říká název Konvergence, jde především o propojení myšlenek, názorů a nálad, a o vytváření smysluplných hudebních celků," popisuje Hutyrová témata, která Konvergence nastolila v hudebním vystoupení.

„Další vizí, se kterou sdružení na největší veletrh scénického umění APAP jelo, bylo představení autorské české hudby. Hudebníci uvedli výhradně hudbu českých skladatelů, což se v New Yorku moc často neslyší," sděluje Kateřina Riethofová.

Komorní hudební kompozice v podání Konvergence zakončila sérii českých showcase v rámci mezinárodního veletrhu APAP a podle Evy Hutyrové šlo o finále specifické a netradiční diváci se nedočkali bouřlivé a grandiózní hudební „nálože", ale naopak pomalého zklidnění.

Velmi důležitá zpětná vazba

„S opravdu velkým napětím jsme očekávali, jak to diváci přijmou. Proto nás i velmi potěšilo, že si po skončení koncert pochvalovali. Upřímně nás vskutku překvapilo, jak byli tamní diváci nefalšovaně vnímaví. Americké publikum je totiž zvyklé přijít hned po vystoupení přímo za muzikanty a bezprostředně se podělit s nimi o svoje pocity. To u nás opravdu neuvidíte tak často. Okamžitá zpětná vazba je pro každého umělce velmi přínosná," podotýká své bohaté dojmy z newyorského publika Riethofová.

Rozhovor s klavíristkou Evou Hutyrovou

close zoom_in Splnila účast v New Yorku na veletrhu APAP 2014 vaše očekávání?

Měla jsem trochu obavy, bála jsem se, jak budou diváci naše vystoupení vnímat. Přijela jsem ale domů absolutně nadšená, potěšilo mě, že americké publikum je velmi otevřené ke všemu novému, rádi přijímají všechny nové vlivy.

Co vás na americkém publiku dále překvapilo?

Hned po koncertu za námi diváci chodili a povídali si s námi, říkali nám, co se jim líbilo, co je zaujalo. Ptali se na určité části vystoupení… Byla to skvělá zkušenost, člověka to ohromně nabije energií.

Měla jste na veletrhu APAP možnost zhlédnout i nějaká vystoupení jiných zúčastněných souborů?

Bohužel jsem viděla pouze útržky, nebyl na to vůbec čas. Během týdenního pobytu v USA jsme totiž vedle showcase na APAPu vystoupili s Konvergencí také v Bostonu, a potom jsme měli ještě jeden samostatný koncert na Manhattanu. A mezi koncerty jsme museli stihnout také zkoušet. Vystoupení od vystoupení se totiž lišilo, na každém koncertu jsme hráli jiné skladby. Bylo to sice hektické, ale jsme rádi, že jsme působení na APAPu mohli spojit i s dalšími koncerty.

A stihli jste alespoň trochu nasát atmosféru amerických měst?

Samozřejmě jsme chtěli něco zhlédnout, když už jsme tam byli, většinou to ale probíhalo v pozdních večerních nebo nočních hodinách. Třeba po newyorském koncertu jsme se šli ve dvě hodiny ráno podívat na Times Square(směje se). Čekala jsem, že mě v Americe potkají nějaké stresové faktory, ale vůbec se tak nestalo. Byla jsem překvapená, jaký je tam klid a jak jsou lidé na ulici milí a vstřícní. Člověk jenom kouká do mapy, a někdo k němu hned přijde a chce poradit, pomoct.

Jaké další koncerty máte v současnosti v plánu?

Dramaturg a jeden ze dvou lídrů našeho souboru Tomáš Pálka připravuje novou koncertní sezónu. Od jara budeme opět hrát sérii koncertů v kostele sv. Vavřince v Praze, nyní dolaďujeme termíny. Zatím taky čekáme, jestli nám ministerstvo kultury a pražský magistrát schválí pro letošní rok finanční granty, od toho se bude celá sezóna odvíjet. Dále se velmi pečlivě připravujeme na vystoupení v rámci letošního Pražského jara, opravdu moc si vážíme toho, že jsme již podruhé dostali příležitost zahrát si na něm. Koncert proběhne 19. května a zazní na něm pět premiér od českých skladatelů tří generací. V plánu máme také další vystoupení a festivaly, například v Brně nebo v Kroměříži.

close zoom_in Vedle Konvergence působíte také v hudebním souboru The Fortyfingers, se kterým se snažíte o osvětu klasické hudby u dětí. Jak a čím na ně cílíte?

Děláme výchovné koncerty, za dětmi jezdíme také do škol a různých zájmových kroužků. Vytváříme odlehčené aranže známých skladeb v zábavné a hravé formě. Děti se při vystoupení baví, soutěží, a přitom poznávají hudbu slavných skladatelů jako například Mozartův Turecký pochod, Šavlový tanec od Arama Chačaturjana, různé části symfonií od Haydna nebo Dvořákovy Slovanské tance… Je to průlet vážnou hudbou od baroka až po dvacáté století.

Zaujalo mě, že při vystoupeních hrajete čtyři lidi na jeden klavír…

Občas se při tom dost nasmějeme, protože kolega, který hraje takzvané kvarto (nejspodnější hlas pozn. red.), se nám čas od času na koncertech roztahuje. S kolegyní si říkáme, že máme alespoň důvod, proč zůstat pořád štíhlé, jinak bychom se za chvíli všichni za klavír asi nevešli.

Ještě máte nějaké další hudební aktivity?

Vedle hudby mám hlavně ještě rodinné aktivity, protože s partnerem vychováváme naši čtyřletou dceru (směje se). Kromě koncertování je mým hlavním zaměstnáním práce s mladými studenty korepetuji na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy na Žižkově.

Vedete dceru k hudbě?

Ona se tak nějak vede sama (směje se). Partner je taky muzikant Vojtěch Nýdl, takže je doma obklopena hudebními nástroji a zkouší si na ně hrát. Zatím ji na chvilku chytne jeden, za chvíli jiný. Od tří let chodí do Kühnova dětského sboru.