Ačkoli se týdeník do světového povědomí dostal hlavně kvůli zveřejňování karikatur proroka Mohameda, z titulních stran je zřejmé, že nesmiřitelný byl po celá desetiletí k představitelům všech církví, politikům i policii. Zesměšnil třeba i nedotknutelnou Tour de France.

Radikálové bez humoru se ve středu jmenovala projekce dokumentu a následná diskuse o časopisu, kterou pořádala Národní technická knihovna spolu se společností Člověk v tísni. Dokument nazvaný podle citátu z jedné z prorokových karikatur „Je těžké být milován tupci" pojednává o soudním procesu s Charlie Hebdo, který řešil zveřejnění karikatur Mohameda před osmi lety v Paříži. Následovala debata o islámu a islamofobii v Evropě.

Týdeník se dostal do problémů kvůli otištění karikatur proroka Mohameda několikrát, v roce 2011 někdo dokonce vypálil jeho redakci, zřejmě kvůli žertům na účet islámu. Šéfredaktor týdeníku Stéphane Charbonnier čelil výhrůžkám a redakce zažila několik bombových hrozeb.

Autoři výstavy, kterou doprovázejí bezpečností opatření, v centru DOX zdůrazňují, že časopis se už od 60. let vyjadřuje prostřednictvím kreslené satiry k celé řadě nejrůznějších témat. „Ať už na svých stránkách komentuje autoritářství, militarismus, rasismus, aktuální politické události, náboženství nebo terorismus, jeho přístup je vždy stejně kritický. Žádná nedotknutelnost, žádná posvátnost," uvádějí. Diskuse o svobodě projevu, vyznání, toleranci k odlišnosti, kterou vražedný útok rozpoutal po celém světě, se podle nich týká i české společnosti.

Od roku 1969

„Ať už nazveme přístup časopisu jakkoliv – šokující, hloupý, primitivní, zlý, netaktní, inteligentní, provokující či geniální – jde stále o přístup založený na humoru. A žádný humor nemůže být ve 21. století hrdelním zločinem," míní autoři výstavy.

Tradice satirického týdeníku Charlie Hebdo sahá do roku 1969 a novodobá historie se píše od roku 1992, kdy začal po více než desetileté přestávce znovu vycházet. Na výstavě jsou i ukázky z časopisu Hara-Kiri, jenž vycházel od roku 1960. Na Charlie Hebdo se přejmenoval po několika zákazech, které se týkaly například neuctivosti ke smrti prezidenta Charlese de Gaulla.