Na čtvrtečním setkání s novináři choreograf chválil soubor Baletu Národního divadla. Uvedl také, že se velmi těšil do Prahy, o jejíž historii a kultuře mu vyprávěla Daria Klimentová, tehdejší primabalerína Anglického národního baletu, která ztvárnila právě i Sněhovou královnu.

"Byl jsem také zvědavý na další české tanečníky a další důvod byl můj zájem o klasickou hudbu. Máte skvělé hudební tradice, Smetanu, Dvořáka, Janáčka, Martinů…" řekl Corder.

Samotný proces nastudování inscenace v Praze je pro něj dle jeho slov velice potěšující. "Soubor je velice kompaktní, všichni jsou soustředění, sboristé i sólisté pracují se stejným nasazením, jakoukoli moji poznámku hned implantují do tance, práce postupuje mnohem rychleji, než jsem zvyklý," uvedl.

Pochvaloval si také tři představitelky hlavní role Sněhové královny, kterou budou alternovat Alina Nanu, Nikola Márová a Miho Ogimoto. "Každá je úplně jiná, zajímavá byla práce s Alinou Nanu, která je postavou a stylem tance velice podobná Darie, role ji velice sedí," popsal přípravy baletu.

Pod tlakem cenzury

Choreograf se inspiroval méně známým baletem Prokofjeva Kamenný kvítek vytvořeným v letech 1948 až 1953. Pod tlakem cenzury v tehdejším Sovětském svazu se Prokofjev a jeho manželka rozhodli postavit balet na staré pohádce pocházející z oblasti Uralu. Mezi třemi postavami Danilem, jeho nevěstou Kateřinou a Paní měděné hory se odehrává novoromantický příběh boje dobra a zla.

Corder řekl, že Prokofjevovu hudbu miloval od svých 12 let, kdy poprvé slyšel hudbu k baletu Romeo a Julie. Hudba k baletu Kamenný kvítek je ale odlišná od Romea a Julie či od Popelky, další Prokofjevovy hudby.

Corder prý dlouho uvažoval o inscenaci Kamenného kvítku, obával se však, že by pro západního diváka nebyla námětem příliš atraktivní. "Pak mě napadlo, že by se hudba hodila ke Sněhové královně - jsou tam podobné situace, kouzla, triky a intriky. Jsou tam také tři postavy - je to úplná paralela," popsal svou inspiraci.

Příběh Sněhové královny v Corderově pojetí nevypráví jenom pohádku o vládkyni zimy, ale také přináší poselství: vyzdvihuje statečnost dívky Gerdy v protikladu s přesvědčivostí Sněhové královny jako ztělesněním zimy a moci přírody. Právě motivy přírody se objevují i v pohádce Hanse Christiana Andersena, kterou je dílo inspirováno.

Čtěte také: Národní divadlo v nové sezoně: Pýcha a předsudek, Spalovač mrtvol či Krakatit