Aj Wej-wej ve středu uvedl, že se problematice migrace plně věnuje již více než rok. Zdůraznil přitom, že se nejedná o problém lokální, ale problém související s globalizací. „Jedná se o velice složitou otázku, do níž vstupuje moc. Ve světě je stále větší počet subjektů, které chtějí mít stále větší a větší zisk, mnoho státu bylo cíleně destabilizováno, cíleně se vytvářejí konflikty. Tyto konflikty prospívají některým zvláštním zájmům, ale množství lidí se stává jejich oběťmi," uvedl umělec.

Čtěte také: Aj Wej-Wej je opět v Praze

Umělec vyzpovídal stovky běženců 

Porušování lidských práv je velký problém, a není to jen problém Číny, Ruska nebo Severní Koreje, jak se o tom často hovoří. Je to také problém Západu, řekl Aj.Za poslední více než rok jsem navštívil přes 40 uprchlických táborů, víc než většina představitelů OSN. Byl jsem v Řecku, v Turecku, Libanonu, Jordánsku, v palestinském pásmu Gazy, ale také v Africe, v Mexiku, v pařížském přístavu Calais.

Vyzpovídal jsem stovky běženců. Viděl jsem na uprchlických člunech těhotné ženy těsně před porodem, devadesátileté stařeny, lidi, kteří platili obrovské sumy převaděčům, prohlásil Aj Wej-wej.
Evropu a Spojené státy obvinil, že předstírají, že se nic neděje.

Aj Wej-wej dokončuje film 

„Máme tu zavedenou evropskou kulturu, ale přesto není schopna čelit těmto výzvám. Když vidíme podmínky, v jakých uprchlíci žijí, stydíme se, jsme ochromeni. Lidé nejsou schopni správného úsudku," řekl výtvarník.

Zapochyboval přitom i o svých výtvarných dílech, která nazval "fake art", falešné umění. „Umění se nestará o lidský život, o lidskou důstojnost," podotkl. „Moje umění uprchlíci nepotřebují, tvořím je pro muzea," dodal. Právě proto se prý rozhodl pro novou formu vyjádření, a sice dokumentární film. Snímek s názvem Human Flow nyní dokončuje.

Panelové diskuse se zúčastnil Schwarzenberg

Žijeme ve světě, který je podle mého názoru velice nebezpečný. Evropská a západní společnost má však stále velkou možnost přežít a něco změnit. Svět se skládá z jednotlivců a my musíme jednat, ačkoli si často připadáme bezmocní, konstatoval Aj Wej-wej.

Panelové diskuze v Národní technické knihovně se společně s čínským výtvarníkem zúčastnil také bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt, sinoložka Olga Lomová a sběratelka umění Francesca von Habsburgová.

Čtěte také: Aj Wej-wej v pražské Národní galerii vystaví své největší dílo, člun s uprchlíky

Umění může sloužit jako důležitý nástroj integrace 

Ta během debaty zmínila umělecký projekt Green Art, na němž se podílela a do něhož se loni zapojili uprchlíci přicházející do Evropy. Podle von Habsburgové právě umění může sloužit jako důležitý nástroj integrace.

„Viděli jsme, jak tento projekt dal (migrantům) pocit, že opět někam patří, že jejich činy mají opět nějaký smysl," prohlásila von Habsburgová, která slíbila díla ze své sbírky vystavit od příštího roku v Praze.