Kliknutím zvětšíteK nejdůležitější změně se schyluje na čele žebříčku stranických preferencí. Vládnoucí hnutí ANO po letošním propadu opět sahá po vedení. Volební model Deníku mu aktuálně přisuzuje 24 procent hlasů, jen o 33 setin procentního bodu méně než dosud vedoucí koalici Pirátů a Starostů. Třetí místo bez větších výkyvů drží koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se ziskem 20,4 procenta hlasů.
Nadále také platí, že pokud by se volby konaly dnes, skončila by na čtvrtém místě SPD (10,2 procenta). Do sněmovny by se dostali ještě komunisté s 5,7 procenta hlasů. S dolní komorou parlamentu by se naopak musela rozloučit ČSSD (4,9 procenta), nedosáhlo by na ni ani hnutí Přísaha (4,3 procenta) a uskupení Trikolóry, Svobodných a Soukromníků (3,2 procenta).
Po přepočtu na poslanecké mandáty je rozdíl mezi jednotlivými politickými soupeři větší. Novela volebního zákona totiž ponechala jako volební obvody kraje. A v menších regionech, jako je třeba Liberecký nebo Karlovarský kraj, se rozděluje jen malý počet křesel, takže pořadí stran hraje klíčovou roli.
Výsledky modelu výrazně ovlivnil nejnovější průzkum společnosti STEM pro televizní stanici CNN Prima News, podle kterého by volby jednoznačně vyhrálo hnutí ANO s 31,1 procenta hlasů. Na druhém místě skončila s 21,7 procenta koalice Spolu. Pirátům a Starostům by 18,7 procenta hlasů stačilo pouze na třetí příčku.
Shodně s modelem Deníku předpokládá STEM, že pětiprocentní hranici překročí už jen SPD (11,2 procenta) a KSČM (5,8 procenta). Sociálním demokratům průzkum přisoudil jen 4,6 procenta a hnutí Přísaha 3,3 procenta, což je první výrazný pokles preferencí od vzniku tohoto politického subjektu.
Jak Deník model počítá
Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 26 posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
Syndrom skrytého voliče
„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
46
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
