Pomáhá velká snídaně při hubnutí? Vědci přišli s překvapivým zjištěním

Logika této teorie je pochopitelná, zejména vzhledem k tomu, že téměř každá buňka v těle se řídí stejným čtyřidvacetihodinovým cyklem jako my. Cirkadiánní hodiny se nacházejí po celém těle a regulují denní rytmus většiny našich biologických funkcí, včetně metabolismu.

Vzhledem k těmto metabolickým rytmům, mluvili vědci o tom, že způsob, jakým trávíme jídlo, se v různých denních dobách liší. Tato oblast výzkumu se nazývá „chrono-výživa“, neboli chronologické stravování, a má velký potenciál přispět ke zlepšení lidského zdraví.

Čtyři týdny pozorování

Dvě studie z roku 2013 naznačily, že konzumace více kalorií na začátku dne a méně kalorií večer pomáhá lidem zhubnout. Nová rozsáhlá studie publikovaná minulý týden v odborném časopise The Conversation, však zjistila, že relativní velikost snídaně a večeře sice ovlivňuje vlastní chuť k jídlu, ale nemá žádný vliv na metabolismus a hubnutí.

Aby prozkoumal souvislost mezi velikostí snídaně a večeře a jejich vlivem na hlad, provedl tým vědců z univerzit v Aberdeenu a Surrey kontrolovanou studii u jinak zdravých lidí s nadváhou.

Co jíst při nadváze a obezitě: Dieta má být podobná běžné stravě, radí odbornice

Účastníkům byly podávány dva typy diet, každá po dobu čtyř týdnů: velká snídaně a malá večeře a malá snídaně s velkou večeří. Obědy byly u obou skupin totožné.

„Všechna jídla jsme připravovali my, takže jsme přesně věděli, kolik kalorií účastníci studie přijímají. Měřili jsme metabolismus účastníků, včetně sledování toho, kolik kalorií spálili," píší vědci ve své studii.

Všichni účastníci studie absolvovali oba dva typy stravování, aby bylo možné porovnat vliv stravovacích režimů u stejných osob.

Žádné rozdíly

„Předpokládali jsme, že velká snídaně a malá večeře zvýší množství spálených kalorií a sníží hmotnost. Ale mýlili jsme se. Výsledky experimentu totiž žádné rozdíly v tělesné hmotnosti ani v jakýchkoli biologických ukazatelích spotřeby energie mezi oběma způsoby stravování nezjistily,“ vysvětlili odborníci překvapivé zjištění.

Měření spotřeby energie zahrnovalo bazální metabolickou rychlost (kolik kalorií tělo spotřebuje v klidu), fyzickou aktivitu a spotřebu chemické formy vody, která umožňuje posoudit celkovou denní spotřebu energie.

K překvapení vědců nebyly zjištěny ani žádné rozdíly v denních hladinách glukózy, inzulínu nebo lipidů v krvi. Tento aspekt byl pro výzkum velice důležitý, protože změny těchto faktorů v krvi souvisejí s metabolickým zdravím.

„Naše zjištění jsou v souladu s krátkodobými (jeden až šest dní) studiemi zaměřenými na časování jídla, kdy účastníci po dobu trvání experimentu žijí v laboratorní dýchací komoře, což je malá vzduchotěsná místnost vybavená základním komfortem,“ popsali vědci průběh jejich experimentu.

Ovlivnění hladu

Výzkumy dohromady naznačují, že způsob, jakým lidské tělo zpracovává kalorie ráno a večer, nemá na hubnutí takový vliv, jaký byl zaznamenán v jiných studiích.

Abyste zhubli, nepotřebujete počítat kalorie, říká odbornice Margit Slimáková

„V naší studii byla jediným rozdílem změna v sebehodnocení pocitu hladu a souvisejících faktorů, jako je množství jídla, které chtěli  účastníci sníst.“

V průběhu dne způsobilo stravovací schéma velké snídaně a malé večeře to, že účastníci během dne hlásili menší pocit hladu. Tento efekt tedy může být užitečný pro lidi, kteří chtějí zhubnout, protože jim může pomoci lépe kontrolovat hlad a jíst méně.

Krátkodobé pozorování

„Stejně jako všechny výzkumy měla i naše studie určitá omezení. Účastníky jsme zkoumali pouze po dobu čtyř týdnů pro každý stravovací režim. Předchozí výzkumy ukázaly největší rozdíly v účincích časného a pozdního příjmu energie až po čtyřech týdnech,“ napsal tým odborníků.

Nicméně skutečnost, že se během čtyř týdnů účastníkům nezměnilo množství přijímaných ani spálených kalorií naznačuje, že tělesná hmotnost by se pravděpodobně nezměnila, ani pokud by studie byla delší.

Nebezpečné jídlo. Pokud jíme nezdravě, můžeme být agresivnější, tvrdí vědci

Účastníci studie si také mohli zvolit přesný čas každého jídla. Přesto byl rozdíl v načasování jednotlivých jídel zanedbatelný.

Chrono-výživa však stále zůstává zajímavou oblastí výzkumu a přibývá důkazů, že načasování jídla může hrát důležitou roli při zlepšování zdraví mnoha lidí. „Náš nejnovější výzkum však ukazuje, že denní doba, kdy jíte své největší jídlo, není pro hubnutí tak důležitá, jak se dříve předpokládalo,“ napsali na závěr vědci.

Potravinový kompas

Vědci také nedávno zveřejnili, jakým běžným potravinám by se člověk měl vyhnout, aby zdravě a plnohodnotně zahájil den.

Vědci z Tuftsovy univerzity doporučují ke zdravé snídani potraviny, jako je syrový losos nebo avokádo, a doporučují vyhnout se pokud možno vejcím. Vytvořili „potravinový kompas“, který hodnotí osm tisíc potravin od jedné do sta, přičemž 100 je nejzdravější varianta.

U každé potraviny zkoumali 54 nutričních vlastností, které rozdělili do devíti kategorií: vitaminy, minerální látky, vláknina, bílkoviny, přídatné látky, fytochemikálie, zpracování, specifické lipidy a složky potravin. Výzkumníci zjistili, že cokoliv se známkou nad 70 je „dobrá“ potravina, zatímco čemukoli se známkou pod 30 by se člověk měl vyhnout.

Pečivo do jídelníčku patří. Lepek zbytečně démonizujeme, říká Věra Boháčová

Maliny například získaly 100 bodů, stejně jako celerová šťáva, syrový losos, avokádo, červené fazole a syrová brokolice. Vařená nebo sázená vejce získala v žebříčku jen 51 bodů, zatímco potraviny jako například marmeláda na bílém toastu, fondán a párky získaly pouze jeden bod ze sta.

Průměrné skóre všech osmi tisíc testovaných potravin bylo 43 bodů, přičemž nejhůře byly hodnoceny snacky a dezerty. Nejlépe hodnocenými skupinami byly ovoce, zelenina a luštěniny, zatímco hovězí a vepřové maso získalo pouze 25 bodů, drůbež 43 bodů a mořské plody 67 bodů.