Další masové vymírání začalo, tvrdí vědci. To poslední ukončilo vládu dinosaurů

Země byla za svou existenci svědkem pěti událostí, při nichž se množství živočichů na planetě výrazně změnilo - původní zmizeli a postupně je nahradili noví. Naposledy se něco podobného stalo před 66 miliony let, kdy po nárazu asteroidu do Země vymřeli dinosauři. Vědecký tým nyní v nově publikované studii tvrdí, že v současnosti svět zažívá nové, v pořadí šesté hromadné vymírání.

Podle odborníků jsou jeho oběťmi zatím rostliny a zvířata, jejich ztráta ale může brzy ovlivnit i lidstvo samotné. „Jakmile přijdeme o nějaký druh, je jednoduše navždy pryč. Ztráty druhů mohou mít pro člověka hrozné následky,“ shrnuje americký server CNET. 

Kdo za to může

Šesté vymírání je ale podle vědců od těch předchozích výrazně odlišné. „Všech předchozích pět událostí hromadného vymírání bylo způsobeno dramatickými přírodními jevy. Šesté má ale na svědomí výhradně lidstvo,“ píše vědecký tým v čele s profesorem Robertem Cowiem z University of Hawaii v Manoe v článku, který byl publikován v odborném magazínu Biological Reviews. 

Ohromující objev. Vědci zřejmě našli část asteroidu, který vyhubil dinosaury

Nejhorší podle vědců je, že tak jako je lidstvo původcem nového masového vymírání, nedělá nic, aby mu zabránilo. Ne všichni vědci ale souhlasí s tezí, že skutečně jde o nové hromadné vymírání a pracují s tím, že ztráty některých druhů zvířat a rostlin v posledních letech jsou jen přirozeným projevem evoluce.

Podle vědeckého týmu pod vedením Cowieho jsou však současné aktivity na ochranu ohrožených druhů nedostatečné. „Biologická rozmanitost, díky níž je náš svět tak fascinující, krásný a funkční, mizí bez povšimnutí nebývalou rychlostí. Popírat krizi nebo ji jednoduše přijmout a nic nedělat, není vhodné a dláždí Zemi cestu, ve které pokračuje k šestému hromadnému vymírání,“ upozorňuje tým v odborném článku.

V ohrožení jsou všichni

Na to, že už začalo nebo začíná šesté masové vymírání druhů na planetě, dlouhodobě upozorňuje také vědec Gerardo Ceballos z Universidad Nacional Autónoma de México. Podle Ceballose a jeho týmu jsou nyní v ohrožení všechny druhy. „Před padesáti lety se to týkalo druhů, které byly velmi specifické, velkých zvířat, či těch druhů, které nějakým způsobem soupeřily s lidmi. Ale teď je ohroženo všechno, malé i velké druhy, nápadné i nenápadné,“ uvedl Ceballos pro CNET.

Podle něj vymírání postupuje velmi rychle. „To, o co jsme přišli za poslední století, by za normálních okolností mizelo postupně desítky tisíc let,“ upozornil Ceballos.

Vymírání dinosaurů bylo ještě brutálnější, než jsme si mysleli, zjistili vědci

Nové vymírání má přitom podle něj potenciál být stejně smrtící, jako ta předchozí, při kterých z planety vždy zmizelo průměrně sedmdesát procent druhů.

Vědci přitom přesně neví, kolik druhů již v posledních stoletích zmizelo. Cowie a jeho tým se proto v nové studii pokusili číslo alespoň odhadnout. „Počet druhů, o které lidstvo přišlo od roku 1500, by mohl být mnohem vyšší, než se původně předpokládalo. Mezi 150 tisíci až 260 tisíci oproti 897, což je číslo, se kterým v roce 2021 přišla Mezinárodní unie pro ochranu přírody,“ nastiňuje CNET.

Nic se nezměnilo

Poprvé přitom Ceballos na počátek nového hromadného vymírání upozornil již v přelomové studii uveřejněné v roce 2017 v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences. „Vědci analyzovali i další ohrožené druhy a zjistili, že v posledních desetiletích lidstvo ztratilo miliardy regionálních populací těchto druhů. Z krize viní přelidněnost planety a nadměrnou spotřebu a varují, že situace ohrožuje přežití lidské civilizace. Je jen krátké období, po které je ještě možno jednat,“ shrnoval ve stejném roce britský list The Guardian. 

Vědci v roce 2017 zjistili například to, že třetina z tisíců druhů zvířat, jejichž populace se dramaticky tenčí, není v současnosti vůbec považována za ohroženou. „V posledních desetiletích přitom svět přišel až o polovinu všech zvířat na Zemi. Velmi podrobné údaje jsou k dispozici pro suchozemské savce, kdy polovina z nich v minulém století ztratila až osmdesát procent území, která dříve obývala,“ konstatoval The Guardian.

Na plážích Nového Zélandu se děje něco děsivého. Hromadně tam hynou tučňáci

Jako vzorový příklad vědci udávali třeba lvy. „Tyto šelmy historicky obývaly většinu Afriky, jižní Evropu a Blízký východ, celé území až po severozápadní Indii. Nyní je většina lvů ztracena,“ napsal tým pod vedením Ceballose v roce 2017.

Vědecký tým zároveň už tehdy upozorňoval, že je potřeba přijmout razantní kroky, například lepší zákony na ochranu přírody, či obecně snížit spotřebu a znečišťování planety. V nové studii ovšem vědci konstatují, že se toho moc nezměnilo. „Cowie a jeho tým zdůrazňují, že není vidět politická, sociální ani ekonomická vůle s problémem něco dělat,“ nastiňuje CNET.

Přesto odborníci věří, že lidstvo má ještě čas vymírání minimálně výrazně zpomalit. „Pokud by nebylo způsobeno námi, nemohli bychom udělat prakticky nic, abychom jej zastavili. Ovšem takhle můžeme udělat kroky, které zmenší jeho míru, nebo celý proces zastaví,“ vyjádřil se Ceballos pro server CNET.

Život se sice po masovém vymírání vždy obnoví, trvá to ale dlouhou dobu. „V minulosti to bylo třeba deset nebo patnáct až dvacet milionů let,“ poznamenal Ceballos.