"Společná evropsko-ruská mise na Mars se odkládá z července 2020 na některý z měsíců roku 2022, protože pandemie koronaviru brání vědcům vyřešit několik technických obtíží," uvedla ve čtvrtek 12. března v oficiálním prohlášení Evropská vesmírná agentura. Prohlášení citoval server Science News.

"V roce 2020 letět nemůžeme. Je to zklamání pro mě osobně i pro týmy, jež na projektu pracují. Ale je to bezpečnější než později litovat," uvedl generální ředitel Evropské vesmírné agentury Jan Wörner. 

Tým pracující na marťanských robotických vozítcích projektu ExoMars začal zvažovat pozdržení projektu ještě před vypuknutím nákazy, protože se objevily problémy s přistávacím zařízením jednotlivých vozítek. Padák, který měl zpomalit sestup robotu tenkou vrstvou atmosféry kolem Marsu, a zajistit tak jeho bezpečné dosednutí, se totiž při prvotních zkouškách trhal. Výzkumníci pro něj proto navrhli nový design, který by měl být podle Wörnera vyzkoušen během příštích týdnů až měsíců.

Hledání života

Další problémy vznikly s elektronickým zařízením sestupového modulu. Tyto komponenty vyvíjel ruský partner projektu, jímž je ruská státní korporace Roskosmos, a proto byly odeslány k opravě do Ruska. Před ostrým startem je však potřeba je znovu vyzkoušet, což vyžadovalo časté cestování členů týmu mezi Itálií, Francií a Moskvou - a to je nyní nemožné kvůli cestovním omezením, jež státy zavedly ve snaze zabránit dalšímu šíření nového typu koronaviru.

"Včasný start byl ohrožen už předtím, než se tato krize objevila, ale koronavirus to ještě dorazil. Abych však byl upřímný, i kdyby k této pandemii nedošlo, start bychom stejně odložili," uvedl Wörner.

Třetí výprava k Marsu v rámci projektu ExoMars měla na Rudou planetu dopravit robotické vozítko určené k hledání známek současného i dávného života. Vozítko, původně nesoucí pracovní název ExoMars 2020, bylo na paměť slavné anglické biofyzičky a chemičky pojmenováno Rosalind Franklinová a pátrat po prvcích svědčících o přítomnosti živých organismů, například izotopech lehkých prvků. Na rozdíl od svých předchůdců by se mělo zaměřit i na průzkum marťanského "podzemí" - mělo by totiž být schopno zavrtat se až do hloubky dvou metrů, kde by mělo odebrat vzorky půdy a analyzovat jejich složení.

Odklad startu o dva roky byl podle Wörnera velmi těžké rozhodnutí. Důvodem k volbě právě takového termínu je pohyb planet Země a Mars po jejich oběžných drahách. Země se totiž k Marsu přibližuje dostatečně blízko na dolet kosmické lodi právě jen jednou za dva roky. Po letošním červenci tak další šance přijde až mezi srpnem a říjnem 2022.