Kliknutím zvětšíteMístní systémy včasného varování, jako jsou například senzory přílivu a zemětřesení, tehdy nedokázaly splnit svůj úkol, mnoho z nich bylo navíc dlouhodobě mimo provoz. Nepomohly ani mobilní telefony, některé textové zprávy nebyly dodnes doručeny. Nicméně jedno jasné varování přišlo, pro většinu lidí však nebylo dostatečně čitelné.
Sloni prchají do hor, psi nechtějí z domu
V posledních hodinách a minutách před zničující vlnou vysokou až devět metrů, vycítila některá zvířata hrozící nebezpečí a pokusila se uprchnout. Podle výpovědí očitých svědků utíkali sloni do vyšších poloh, plameňáci opouštěli svá hnízdiště v nížinách a psi odmítali chodit ven. Stádo buvolů v pobřežní vesnici Bang Koey v Thajsku prý nastražilo uši, zadívalo se k moři a doslova pár minut předtím, než udeřila tsunami, vyrazilo na vrchol nedalekého kopce.
„Přeživší také uvedli, že viděli zvířata, jako jsou krávy, kozy, kočky a ptáci, jak po zemětřesení a těsně před příchodem tsunami míří do vnitrozemí. Někteří lidé je následovali a tím se zachránili,“ řekla pro BBC Future výzkumná pracovnice z Německého rozvojového institutu v Bonnu Irina Raflianová, která dříve pracovala pro OSN.
Výzkumnice popsala i další podobné příběhy spojené s její prací na místech přírodních katastrof. V roce 2010 zasáhla ničivá vlna tsunami Sumatru a zabila téměř pět set lidí. I zde svědkové popisují velmi podobné chování slonů. Neobvyklé jednání zvířete šlo pozorovat i před pár týdny u Tongy. Želva, vypuštěná ze zajetí do oceánu, otočila dva dny před sopečnou erupcí směr a plavala pryč od souostroví.
Když nestačí technika, pomůžou zvířata
Na základě mnohých výpovědí o chování zvířat před katastrofami se vědci rozhodli tomuto tématu věnovat naplno. Zkoumali teorii, jestli zvířata skutečně mohou mít nějaké vnitřní systémy, které je na blížící se přírodní katastrofu upozorní. Výsledky studií napříč planetou jsou poměrně jasné. Mohla by tedy zvířata pomáhat lidem a sloužit jim jako přirozený systém včasného varování místo moderní techniky?
Nejstarší zaznamenaná zmínka o neobvyklém chování zvířat před katastrofou pochází z roku 373 př. n. l. Podle zápisů řeckého historika Thukydidese, opustili pár dní před obrovským zemětřesením město Helice psi, krysy, hadi i lasice. V roce 1805 začala údajně zvířata v Neapoli těsně před zemětřesením výt, kvičet i štěkat a v roce 1906 utekli koně v panice před zemětřesením v San Franciscu.
Ochota vědců uvažovat o uznávání těchto neobvyklých varovných signálů pramení i z toho, že je stále velmi těžké některé druhy přírodních katastrof úspěšně detekovat pomocí technologií. Vytváření spolehlivých předpovědí je zatím téměř nemožné.
„Ani se všemi dnes dostupnými technologiemi nejsme schopni správně předvídat většinu přírodních katastrof,“ potvrzuje BBC vedoucí ornitologického týmu z Francouzského úřadu pro biologickou rozmanitost Charlotte Francesiazová, která zkoumá ptáky, jenž jsou v Pacifiku schopni vyhýbat se bouřím a dalším nebezpečím.
Zvířata předpověděla sedm z osmi zemětřesení
Jedno z nejzásadnějších zkoumání tohoto fenoménu provedl před pěti lety tým vedený Martinem Wikelskim z Institutu Maxe Planca pro chování zvířat v Německu. Studie zahrnovala pozorování pohybových vzorců různých zvířat (krávy, ovce a psi) na farmě ve střední Itálii, kde velmi často dochází k otřesům země. Každé zvíře dostalo obojek s čipem, který od října 2016 do dubna 2017 každých pár minut odesílal údaje o pohybu do centrálního počítače.
Během tohoto období zaznamenaly oficiální statistiky v regionu přes 18 tisíc otřesů, včetně ničivého zemětřesení o síle 6,6 v Norcii.
Vědci zjistili, že hospodářská zvířata začala měnit své chování až dvacet hodin před zemětřesením. Jakmile byla sledovaná zvířata o polovinu aktivnější po dobu delší než tři čtvrtě hodiny, předpověděli vědci zemětřesení o síle 4 stupně a víc. Tímto způsobem bylo správně a včas detekováno sedm z osmi silných zemětřesení.
„Čím blíže epicentru zvířata byla, tím dříve začala měnit své chování,“ komentoval v roce 2020 tehdy nově zveřejněnou studii šéf výzkumníků Wikelski.
I další studie provedena stejným týmem, která sledovala pohyb koz s obojkem na sopečných svazích Etny na Sicílii, také zjistila, že zvířata měla „tušení“ těsně předtím, než se sopka začala probouzet.
Úprk osm dní před zemětřesením
Podobné výsledky hlásí i z Jižní Ameriky. Behaviorální ekoložka z londýnské univerzity Rachel Grantová prováděla pozorování pohybu zvířat pomocí fotopastí v národním parku Yanachaga v peruánských Andách, mimo jiné v období, kdy na místě udeřilo ničivé zemětřesení o síle 7,0.
„Počet zvířat, které zaznamenala fotopast, se začal snižovat zhruba 23 dní před zemětřesením. Rapidní pokles jsme zaznamenali osm dní před katastrofou. Tři dny před zemětřesením dokonce nebyly zaznamenány vůbec žádné pohyby zvířat, což je velmi neobvyklé,“ uvedla ekoložka ve své tehdejší zprávě o výzkumu z roku 2015.
Nejzásadnější je, že Grantová našla možné důkazy, které by mohly vést k objasnění spouštěče změn v chování místních zvířat. Před blížící se katastrofou totiž byly zaznamenány určité elektromagnetické výkyvy v atmosféře. Obzvláště velké kolísání naměřili asi osm dní před zemětřesením, tedy v době, kdy zvířata začala masivně prchat ze svých stanovišť a mizela z dohledu kamer.
Vědci se nyní zabývají tím, jestli by mohly být tyto vlny před zemětřesením právě spouštěčem pro útěk zvířat do bezpečí a zda je vůbec mohou vnímat. Kromě elektromagnetické nerovnosti by zvířata mohla vycítit i toxické chemikálie, které se uvolňují těsně před zemětřesením, například oxid uhelnatý.
Mnoho zvířat je vybaveno vysoce vyvinutými smyslovými aparáty, které dokážou číst celou řadu signálů, na nichž může často záviset jejich život a přežití. Takže je vlastně logické, že dokážou zaznamenat mnoho varování předcházejících zemětřesení.
V dokumentu z roku 2020 vytvořil Wikelski a jeho kolegové prototyp systému včasného varování. Odhadl, že hospodářská zvířata nacházející se v bezprostřední blízkosti epicentra zemětřesení, projeví neobvyklou aktivitu už 18 hodin před otřesy, zvířata žijící deset kilometrů od epicentra by měla vykazovavat varovné signály o dalších osm hodin později a ta, která jsou vzdálená dvacet kilometrů začnou utíkat dvě hodiny před zemětřesením.
Odlet před tornádem
Zemětřesení však nejsou jediným ekologickým nebezpečím, které zvířata umí předpovídat. Například ptáci jsou pravděpodobně poměrně spolehlivými „věštci” tornád a bouří.
V roce 2014 zaznamenali vědci sledující pěnice zlatokřídlé v USA příklad toho, co je známé jako evakuační migrace. Ptáci tehdy náhle vzlétli ze svého hnízdíště v pohoří ve východním Tennessee a letěli 700 kilometrů, přesto, že se zrovna uhnízdili po dlouhé cestě z Jižní Ameriky. Těsně poté zasáhl oblast děsivý roj více než osmdesáti tornád, který zabil 35 lidí. Vědci se domnívají, že ptáci mohou být schopni slyšet infrazvuk, který tornáda vydávají.
Detekce těchto nízkofrekvenčních zvuků, neslyšitelných lidským uchem, je považována za mechanismus, kterým se migrující ptáci umí vyhnout bouřím na rozsáhlých oceánských přeletech. Právě této teorii se nyní věnuje tým vědců v Tichém oceánu.
Dlouhá cesta zkoumání
Ne všichni odborníci si však myslí, že je pozorování zvířat a jejich chování spolehlivým systémem pro včasné předvídání přírodních katastrof. A i kdyby člověku pomohla, pohyb zvířat sám o sobě prý nebude nikdy stačit jako důkaz. I přes tyto skeptické názory je možná nejvyšší čas věnovat zvířecím varováním větší pozornost, i když ještě neovládáme jejich řeč.
Výzkumníci však ještě budou muset pozorovat mnohem větší počet zvířat v různých zónách po celém světě, než je budou moci brát jako spolehlivý indikátor blížícího se nebezpečí. Za tímto účelem se proto nyní obracejí na své kolegy z globálního systému pozorování zvířat Icarus, který sbírá data pomocí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
