Právě starověké plavidlo je podle vědců z norského Institutu pro výzkum kulturního dědictví klíčovou součástí objevu která značí, že jde o pohřebiště významných postav tehdejšího života. Lodě ve vikinské kultuře symbolizovaly bezpečný přechod do posmrtného života a proto s nimi byli pohřbíváni především nejvyšší představitelé společnosti.
Loď z doby železné je podle dat z radaru 19 metrů dlouhá a ukrývá se v hloubce pouhých 0,3 až 1,4 metru pod povrchem země. „Když provádíme podobný typ průzkumu, většinou vidíme jen černou a šedou barvu s bílými skvrnami. Z tohoto místa jsou však data na první pohled úchvatná,“ komentoval objev vedoucí týmu Lars Gustavsen. „Hned nám bylo jasné, že se tam nachází něco výjimečného. Netušili jsme však, že půjde o pohřebiště s lodí, něco takového je zcela unikátní.“
Pohřební mohyla byla podle Gustavsena odkryta poprvé již v 19. století, část pozůstatků lodi byla tehdy z místa odnesena a zřejmě spálena. Lidé totiž tehdy netušili, co vlastně pod zemí nalezli. Pro současné vědce tak nezbývá příliš materiálu, který by mohli zkoumat.
„Je to unikátní příležitost. Jen je škoda, že se dochovala jen tak malá část. Musíme použít moderní technologie a použít je velice opatrně. Díky tomu budeme doufejme schopni něco zjistit a odhadnout, o jaký typ lodi se jednalo,“ doufá vědec, který se v současné době podílí na odkrytí a zkoumání nálezu.
Významné sídlo
Mohyla Jell
Jedná se o jednu z největších pohřebních mohyl z doby železné na území Skandinávie.
K nejvýznamnějším objevům došlo v lokalitě poté, co v roce 2017 proběhl průzkum v souvislosti s plánovanou stavbou.
Naleziště, které se nachází nedaleko mohyly Jell nedaleko Gjellestadu v okrese Østfold na jihovýchodě země, skrývalo celkem třináct staveb, některé z nich přitom dosahovala šířky až třiceti metrů. Vědcům nález pomohl přiblížit životy tehdejších obyvatel území dnešího Norska. Identifikovat se podařilo budovy, které zřejmě sloužily jako statek, hodovní síň a také takzvaný cult house, tedy stavba sloužící náboženským účelům. V období vikingů šlo tedy podle Gustavsena o významné sídlo a pohřebiště.
Tým výzkumníků nyní doufá, že se mu podaří zajistit dostatek financí k průzkumu dalších oblastí v blízkém okolí. „Rozsáhlejším průzkumem bychom mohli získat o Gjellestadu lepší obrázek, mohli bychom popsat či vysvětlit, jak vznikl a případně také jak zanikl nebo proč byl opuštěn,“ vysvětluje Gustavsen. Přispět by mohl především k prohloubení znalostí z období mezi lety 550 a 1050, kdy došlo mimo jiné k pádu Západořímské říše a vzestupu Vikingů.