Výjimečně zachovalé kosterní pozůstatky nodosaura, jednoho z „obrněných“ ankylosaurů, byly objeveny v roce 2011 v ropném dole Millenium v kanadské provincii Alberta. Do učebnic se zapsaly pod názvem Borealopelta markmitchelli a v následujících letech byly podrobeny rozsáhlému výzkumu.

Tyrannosaurus rex byl jeden z největších masožravých dinosaurů (teropodů) a zároveň jedním z největších suchozemských predátorů všech dob.
Když šlo do tuhého, dinosauři se stali i kanibaly. Dokazují to fosilie

Mimořádnou pozornost vědců poutal zejména zkamenělý obsah jeho žaludku, který co do velikosti předčil fotbalový míč. „Jen vzácně se podaří zjistit, co ukrývá žaludek nějakého pravěkého tvora. Ten, který jsme získali z nodosaura, byl ale zdaleka nejlépe dochovaným dinosauřím žaludkem, jaký byl kdy objeven,“ citoval server Newsweek z prohlášení Jima Basingera, jednoho z členů vědeckého týmu.

Vybíravý jedlík

Ve studii zveřejněné v odborném časopisu Royal Society Open Science vědci odhalili, že poslední potravu pravěkého tvora tvořily takřka výhradně kapradiny. „V žaludku jsme objevili velké množství kapradin – 88 procent rostlinného materiálu pocházelo z měkčích částí, sedm procent tvořily stonky a větvičky,“ popsal další ze spoluautorů studie David Greenwood.

Planeta Země. Ilustrační foto.
Jaká byla šance vzniku života na Zemi? Možná nejsme tak výjimeční, říká studie

Ve studii zveřejněné v časopise Royal Society Open Science vědci odhalili, že poslední jídla dinosaura byla složena téměř výhradně z kapradin, což poskytuje dosud nejpodrobnější pohled na stravu velkých býložravců žijících před více než 110 miliony let.

Podle vědců byl pravěký tvor velmi vybíravým jedlíkem, a zjevně dával přednost jen některým druhům kapradin. Pozůstatky potravy byly sice ve střevech některých dinosaurů odhaleny i dříve, vědci ale až dosud tápali, pokud šlo o to určit, z jaké konkrétní rostliny rozkousané větvičky či semínka pocházely, konstatoval server Newsweek.  

Adaptace na oheň

Kromě zbytků rostlin bylo v žaludku zvířete objeveno i uhlí, což podle vědců naznačuje, že se tvor pohyboval v prostředí, jež bylo náchylné ke vzniku požárů.

„V jeho žaludku jsme našli fragmenty spálených rostlin, což naznačuje, že tvor se pohyboval po spáleništi. Možná dokonce využíval nedávného požáru a živil se právě takovými druhy kapradin, které vyrůstají na spáleném území,“ upozornil Greenwood s tím, že případná „adaptace na oheň“ není zatím podrobně probádána.  

Filmoví raptoři zvládali komunikovat i s lidmi, byť ne bez problémů
Raptoři nebyli jako z Jurského parku. Lovili jinak než ve slavném filmu

Analýza obsahu žaludku vědcům rovněž osvětlila některé okolnosti úmrtí pravěkého tvora. Je totiž zjevné, že k jeho úhynu došlo nedlouho poté, co se dinosaurus naposledy nakrmil.

„Díky pozůstatkům rostlin si dokážete udělat mnohem lepší představu o ročním období, které v dané době panovalo. Ty, které jsme nalezly v žaludku, naznačují, že k úhynu dinosaura došlo v období mezi koncem jara a polovinou léta,“ upozornil paleontolog Caleb Brown.

Věhlasné ostatky

Podle dokumentu Dinosaur Cold Case, který uvedla kanadská televizní stanice CBC, mohl tvor utonout při náhlé povodni a jeho tělo následně proud odnesl až do rozsáhlého vnitrozemského moře, jež kdysi pokrývalo oblast dnešní Alberty. Jakmile pak jeho pozůstatky klesly ke dnu moře, obalilo je bahno, které je částečně zakonzervovalo. Objeveny byly až o 110 milionu let později, a to v dubnu 2011.

Jedním z dinosaurů žijících v Kem Kem byl Carcharodontosaurus, obří dravý teropod, jehož fosilii poprvé objevil v roce 1912 rodák z Čech, rakouský amatérský paleontolog Richard Markgraf
Ve spárech dravců. Vědci našli zřejmě nejnebezpečnější místo v dějinách Země

Věhlasné ostatky, které jsou od roku 2017 vystaveny v Royal Tyrrell Museum v Albertě, jsou dodnes považovány za jeden z nejlépe dochovaných exemplářů neptačích dinosaurů na světě, uzavřel server Newsweek.

Nodosauridé byli jednou ze dvou hlavních skupin ankylosaurů, známých též jako „obrnění dinosauři“. V období pozdní jury (asi před 163 až 145 miliony let) a celé křídy (asi před 145 až 66 miliony let) obývali území Severní Ameriky, Evropy, Asie, Austrálie a Antarktidy.