Právě poslední jmenovaný fenomén ekologické úzkosti je tématem i názvem prvního bloku výstav v galeriích Pragovky — Pragovka Gallery, sloužící umělcům nastupující generace, a umělecké „kuchyně” The White Room, dedikované výstavám rezidentů Pragovky. 

Realizace velkorysé instalace s názvem Up in the sky intermediálního umělce Maxe Vajta z nastupující umělecké generace se věnuje otázkám, které nastoluje fiktivní dystopický příběh 86 pasažérů na palubě letadla, které nemůže přistát jako pomyslnou metaforu současné společnosti.

V protikladu k instalačně-digitálnímu projektu Up in the sky se sousedící výstava Marty Fišerové s názvem Čtvrtý skleník přímo zabývá střetem mezi přírodou a kulturou prostřednictvím pokusu o přenos konkrétního starodávného skleníku z panství Myslibořice do prostoru galerie.

Projekt Adama Hudce, slovenského umělce trvale usazeného ve Vídni a úspěšného v mezinárodním kontextu (jmenujme například Bi-City Biennale v Šen-čenu či Design Biennale BIO 26 v Lublani), pak přímo zkoumá poškození životního prostředí v projektu Vzduchoprachy prostřednictvím specifických, vizuálně přitažlivých a hlavně funkčních objektů, které v reálném čase měří a ukazují prachové znečištění ovzduší v dané lokalitě.

Poslední z nově otevíraných výstav (v galerii The White Room) pak bude výstava Michaely Munzarové a Marcela Rozhoně s názvem Půl na pool, která se v reakci na uzavření kulturních institucí obrací do virtuální reality, kde bude přístupná jako interaktivní hra. Michaela Munzarová je rezidentkou Pragovky, a zároveň také autorkou všech dosud uveřejněných 3D variant výstav Pragovky. Marcel Rozhoň patří též mezi dlouhodobé rezidenty. Všichni jmenovaní umělci se rozhodli svá díla prezentovat i s rizikem, že je možné, že díla i fyzicky nainstalovaná výstava bude s největší pravděpodobností přístupná pouze v online podobě.

"Podle našeho názoru je jednou z rolí uměleckých institucí přinášet kulturní program i za ztížených podmínek a pokusit se divákům umění přetlumočit zvláště v dobách, které jsou pro nás pro všechny náročné. Proto jsme se již při první vlně loni na jaře rozhodli, uskutečňovat program byť i jen v online verzi. Zároveň, všechny výstavy budou umístěné v galerii fyzicky, výstava Vzduchoprachy bude přístupná přes sklo, ostatní pak s týdenním odstupem po vernisáži na našem webu,” shrnuje situaci Lucie Nováčková, umělecká ředitelka galerie. "Samozřejmě však doufáme a všem nám přejeme, aby situace byla brzy natolik stabilizovaná, že bude možné bez zdravotních rizik otevřít nejen galerie, ale i další kulturní instituce," dodává.

Pragovka se tak i v této nelehké době snaží zpřístupňovat současné umění veřejnosti. V souvislosti s právě otevíraným tématem roku se jedná o nelehký úkol: kurátoři Pragovky zvolili pro rok 2021 křehké téma s ještě křehčím názvem — Tichá síla uncool being. Toto zaměření plyne z přesvědčení, že spodní proudy výtvarného umění mohou pomoci lépe nahlédnout do těch nejniternějších a nejzákladnějších poloh skutečnosti. Vyzvali tedy umělce a kurátory projektů, aby se vydali na cestu k vlastní podstatě výtvarného díla a zrevidování důvodů, jež k jeho tvorbě vedou. Za neopominutelný lze pokládat také požadavek na environmentální zaměření projektů, srozumitelné přetlumočení vlastních východisek směrem k divákovi a soudržnost uměleckých skupin, již autoři tématu chápou jako jednu z možných odpovědí na problémy současné společnosti. Návštěvníci Pragovka Gallery se v roce 2021 mohou těšit také na projekty pracující přímo s místem i pokusy o odpovědi či řešení současné klimatické krize, jakkoliv aktivistické či utopické. Stejně jako v minulých letech se příznivci umění mohou těšit také na bohatý doprovodný program, který podpoří zaměření tematického bloku výstav s názvem ekologická úzkost.

Všechny programy budou v případě přetrvávajících omezení uvedeny online formou. Změna programu vyhrazena.