Těchto patnáct věcí znají jen devadesátkové děti. Pamatujete si na ně?

| Video: Youtube

Dnes nám už přijde naprosto přirozené, když v adventním čase ozdobí veřejná místa betlémy a všude kolem zní koledy. Před revolučním rokem 1989 bylo však něco takového nemyslitelné. Teprve s pádem totality si mohli lidé znovu začít otevřeně připomínat Vánoce jako křesťanské svátky spojené s narozením Ježíše Krista.

Pavel Elbl, Kamila Dvořáková a Stanislav Mikule, kteří loni zorganizovali v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou výstavu s názvem Vánoce v devadesátkách, připomínají, že komunisté se všemožně snažili potlačit duchovní aspekt Vánoc. Tyto svátky vydávali za pouhou lidovou tradici, při níž se setkávají členové rodiny a pod stromečkem rozbalují dárky.


Nahrává se anketa ...

Co se četlo?

  • Devadesátá léta jsou spojená s velkou proměnou knižního trhu. Po pádu komunismu se totiž na pultech knihkupectví mohla objevit díla dříve zakázaných autorů. Dospělí tak nacházeli pod stromečkem knihy od Josefa Škvoreckého, Milana Kundery, Ivana Klímy, Ludvíka Vaculíka a Bohumila Hrabala.
  • „Z mladých autorů publikovali Michal Viewegh s veleúspěšnými Báječnými léty pod psa a Jáchym Topol. Velkým hitem pro ženy se stal román Ptáci v trní autorky Collen McCulloughové,“ vzpomínají organizátoři výstavy Vánoce v devadesátkách. Nastal boom literatury faktu, mezi níž se objevily knihy Mráz přichází z Kremlu Zdeňka Mlynáře a Proč zemřel Jan Masaryk? autorů Petra Kettnera a Ivana Milana Jedličky.
  • Děti si zamilovaly svět Walta Disneyho; zvlášť pro krásné ilustrace, které tyto knížky doprovázejí. Velmi populární byly už dříve vydané romány jako Heidi, děvčátko z hor od Johanny Spyriové či Děti z Bullerbynu z pera Astrid Lindgrenové. Své slávy se dočkal i dříve upozaďovaný Jaroslav Foglar.

Pozor, Santa útočí

Ani přes vnucování dědy Mráze však Češi na svého Ježíška nezapomněli. Sotva tedy padl režim, lidé obnovili zvyk dodržovat na Štědrý den půst, chodit na půlnoční mši i zpívat koledy. Nutno však podotknout, že sotva zmizel „vetřelec z Východu“, objevil se druhý ze Západu – Santa Claus. Toho si naopak Češi pozvali do svých domovů zcela dobrovolně. A tak zatímco pod stromeček nadělovalo dárky miminko Ježíšek, dekorace zcela nekriticky ovládl Santa.

V devadesátkách vtrhl do tuzemska naplno plast. Umělé vánoční stromečky, které se podle internetové encyklopedie Wikipedia poprvé objevily v Německu jako reakce na odlesňování, ovládly i české domácnosti. „Ke skleněným vánočním ozdobám a staniolovým řetězům přibyly ozdůbky slaměné, dřevěné a plastové. Objevily se také nové typy světelných řetězů a adventní věnce,“ dodávají organizátoři žďárské výstavy.

Zatímco dnes je v módě vánoční stromečky dokonale ladit, v 90. letech je lidé zdobili v duchu „čím víc, tím líp“. Vedle tradičních po generace uchovávaných skleněných ozdob se tak navěšovaly plastové baňky, mezi nejrůznějšími lesklými třásněmi byla namotaná barevná světýlka a chybět nesměly ani bonbonky z vánočních kolekcí. A děti tento kýč milovaly.

close Kazety s oblíbenou hudbou obdarovávaného byla o Vánocích sázka na jistotu. info Zdroj: Wikimedia Commons, Adoscam, CC BY-SA 4.0 zoom_in Kazety s oblíbenou hudbou obdarovávaného byla o Vánocích sázka na jistotu.

Prosím, ať je to Barbie

Samozřejmě nejdůležitější ale bylo to, co se pod stromečkem nacházelo – dárky. Absolutním hitem se stala Barbie. Ve světě už dávno proslulá panenka pronikla na český trh teprve začátkem 90. let. Každá holčička přitom snila o „té pravé od Mattela“, která se poznala podle ohýbacích kolen.

„Barbie nebyla nejlevnější. Stála zhruba 250 korun. Průměrná mzda okolo roku 1990 přitom činila 3286 korun,“ uvádí pořadatelé výstavy Vánoce v devadesátkách s tím, že běžná rodina utratila za dárky dva až tři tisíce. Protože šlo o velkou zátěž pro rodinný rozpočet, ležely pod stromečkem často dárky veskrze praktické, jako třeba svetry, ponožky či spodní prádlo.

Děti a teenageři rozbalovali takzvané „měkkejše“ většinou až jako poslední, protože si od nich příliš neslibovali. O to větší radost pak nastala, když se z měkkého dárku vyklubaly třeba designové roztrhané džíny či džínová bunda. Děti zase potěšila plyšová zvířátka, která jsou evergreenem v každé době.

Největší úspěch však měly přeci jen dárky tvrdé. U těch byla totiž velká šance, že se v nich skrývají bateriová autíčka na dálkové ovládání nebo panenky, které po zmáčknutí tlačítka mluví. Naprostým hitem byla zejména Baby Born od německé firmy Zapf Creation z roku 1991. Spořivější rodiče kupovali nejrůznější napodobeniny této drahé hračky, ale díky neodbytné televizní reklamě holčičky neomylně poznaly, že nejde o originální panenku.

„Fenoménem bylo elektronické zvířátko tamagotchi, které se stalo vytouženým dárkem pro děti po celém světě,“ podotýká Johana Fundová, autorka knihy Devadesátky! (Albatros Media, 2019). Tamagotchi podle Wikipedie vynalezli v roce 1996 Aki Maita a Akihiro Yokoi z Japonska, ale Fundová připomíná, že se záhy začaly objevovat výrazně levnější čínské napodobeniny.

Mezi časté dárky patřily i nejrůznější deskovky jako Žížaly, Člověče, nezlob se či tradiční šachy. Šlágrem se stala česká fantasy hra Dračí doupě, kterou v roce 1990 vytvořilo nakladatelství Altar. A kdo nenašel pod stromečkem aspoň jedno puzzle, které se později pověsilo na zeď, jakoby nebyl.

Co se dávalo v televizi?

  • Pořady, filmy a seriály patřily v 90. letech k vánoční pohodě stejně jako dnes. Ve vysílání se mohli znovu objevit Marta Kubišová či Waldemar Matuška. Filmy jako Císařův pekař a Pekařův císař nebo Šíleně smutná princezna byly konečně k vidění nesestříhané.
  • Do televize ve velkém vtrhly také americké filmy a pohádky. „Filmovou vánoční klasikou se rychle stal film Sám doma natočený v roce 1990, který od té doby v televizních programech každoročně nechybí,“ připomíná Johana Fundová.

Elektronika jako fenomén

U starších dětí a dospívajících vítězila na plné čáře elektronika. „Objevovaly se dárky ze světa techniky, k nimž patřil počítač Commodore 64, walkmany a kazetové magnetofony schopné nahrávat hudbu z televize či kopírovat kazety,“ přibližují organizátoři výstavy Vánoce v devadesátkách.

Kdo to nezažil, ten si jen těžko dokáže představit onu radost, když se člověku na kazetu podařilo nahrát oblíbenou písničku. Dnes už je na pár kliknutí dostupná hudba z celého světa, v devadesátkách však člověk potřeboval kazetový magnetofon s rádiem, spoustu trpělivosti a rychlé prsty. To aby stihl zmáčknout nahrávání přesně ve chvíli, kdy v rádiovém či televizním vysílání začal milovaný song hrát.

„Jednoznačným technologickým hitem byly stolní počítače. Rodiny si pořizovaly většinou jeden určený pro celou domácnost. K nákupu přitom často přesvědčily rodiče děti, které toužily hrát počítačové hry,“ dodává Johana Fundová. Jakousi zmenšeninou počítačů pak byly herní konzole, které se právě v 90. letech staly masově populární. Oproti „vymakaným“ stolním počítačům byly praktické pro svou malou velikost, a tudíž možnost používat na cestách. Jednou z prvních a zároveň nejpopulárnějších byla konzole Nintendo Gameboy.

Mobily, rychlovarné konvice a myčky

Na své si pochopitelně přišli i dospělí. Devadesátá léta jsou spojená se spoustou zajímavých vynálezů a novinek, které se dávaly i pod vánoční stromečky. Oblíbeným dárkem byl třeba fotoaparát na kinofilm, na který šlo vyfotit 24 nebo 36 snímků. Protože byl kinofilm dost drahý, byly Vánoce zároveň jednou z mála příležitostí stojících za zvěčnění.

V devadesátkách přišly na trh mobilní telefony přezdívané pro svou velikost a hranatý tvar „cihly“. Vzhledem k běžné výplatě však byly tak drahé, že si je mohli dovolit jen majetnější lidé. U těch, kdo na pořízení mobilu neměli peníze, se vžila poněkud závistivá hláška: „Každý debil má dnes mobil.“ Dostupnější začaly mobily být teprve ke konci desetiletí. Zvlášť populární se stala Nokia 3210 z roku 1999, kterou si pro její elegantní vzhled Češi okamžitě zamilovali.

Johana Fundová pak připomíná, že časté byly i nejrůznější dárky do kuchyně. „Zatímco rychlovarná konvice byla v západních zemích nedílnou součástí už řadu let, Češi její kouzlo objevili až v devadesátkách. Několikrát po sobě se stala vánočním hitem, díky kterému byl pořádný turek rychleji hotový,“ říká s úsměvem. Milovníci kafe měli radost i z přístrojů na překapávanou kávu, tehdy podobně populární jako jsou dnešní kávovary na kapsle.

Jako dárek se dávaly i mikrovlnné trouby. „Někteří lidé je ale odmítali, protože věřili, že jsou mikrovlny škodlivé. Češi, milovníci všeho smaženého, ocenili také fritovací hrnce. A moderním kuchyňským dárkem, na který se většinou složila celá rodina, byla myčka na nádobí,“ uzavírá nostalgicky autorka bestselleru Devadesátky.