Stará dobrá obyčejná chůze je dnes dost módní téma, najednou všichni zjistili, že chodí, počítají si kroky, lékaři píší články, kolik těch kroků je potřeba ke zdravému životu, a chodiči mají pocit, že konečně pro sebe něco dělají.

Rozpohybovali tělo tím nejjednodušším a nejpřirozenějším pohybem. A já si uvědomil, že rád chodím odjakživa, už od mala se rád procházím po Praze. Pak se k chůzi po městě přidala chůze přírodou, už v šesti letech jsem jel na svůj první tábor, poznal kamarády a začalo chození po lese na vandrech a výletech.

Při chůzi přijdu na spoustu myšlenek, zjistil jsem, že chůze je nejlepší inspirací a spouštěčem toku nápadů. Takže chodím furt. A jak se teď tato v podstatě lidská samozřejmost dostala do módy, rád bych ji zpopularizoval ještě víc. Pro některé z nás je to často jediný sport, který provozujeme, tak proč neuspořádat třeba takovou soutěž nazvanou Pražská chůze? Když může být Pražský maraton? Proč nepostavit do řady několik chodičů s čísly, vyhecovat je a odpálit jim start?

Mohlo by být i mistrovství světa v chůzi, klidně bych z toho udělal i olympijskou disciplínu. Zdatní chodiči jako já dokážou na výletech kombinovat chůzi s pozorováním krás přírody a pitím piva. Je to velmi výhodné, dáte si dvě piva, do příští zastávky je spálíte a hned si můžete dát další. To by byla skvělá disciplína! Hned bychom měli víc sportovců. Klidně bych naši republiku v pití piva za chůze reprezentoval a troufám si říci, že i vybojoval nějakou tu medaili.

Kolem chodičů, jak by se novým sportovcům říkalo, by časem vznikl kult jako kolem hokejistů. Vznikaly by týmy, které by si chodiče přetahovaly mezi sebou. Jako ve fotbale Messi odešel z Barcelony, i já bych se za několik milionů přesunul z jednoho chodícího klubu do druhého. Každou neděli by na sportovních kanálech běžela chodící liga a v zámoří by fungovalo chodičské NHL.

Chodičství by nebylo tak náročné jako jiné sporty, zvláště líná chůze, takže by se hodilo i pro vysloužilé sportovce. Třeba by ji mohl po skončení kariéry provozovat Jaromír Jágr či důchodce Antonín Panenka. A až jednou zestárne Ester Ledecká, bude výborná chodička i z ní.

Publikum by tento sport milovalo, představte si narvaný stadion, po kterém chodí dokola chodiči, diváci bouří a fandí a Jaromír Bosák dramaticky komentuje: „A do finále se lehkou nohou dostává Lukáš Pavlásek, předbíhá i Jaromíra Jágra, ještě pět líných kroků zbývá k protržení finální pásky!“

A já jsem se poté, co jsem dopsal tento fejeton, podíval na internet a zjistil, že opravdu existuje disciplína sportovní chůze. Vůbec jsem to nevěděl, budiž mi omluvou, že vůbec nesleduji sportovní přenosy a nevyznám se v nich.

Tak vidíte, dělal jsem si z toho legraci a zatím realita předstihla fantazii. No nic, tak vypínám počítač a jdu se projít, tedy vlastně trénovat na olympiádu.