A mám tě, kletý šejku!

| Video: Youtube

Namyšlení, nedůtkliví protivní…

Svou první filmovou roli dostal Miloš Nedbal ve filmu Pudr a benzin, kde si zahrál společně se svými bývalými spolužáky z gymnázia Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. A protivný ředitel Čedoku, kterého zde ztvárnil, jako by předznamenal všechny ty namyšlené, protivné a nedůtklivé mužíky, které po mnoho let představoval v řadě českých filmů.

„Vytvořil typ postavy, která se pro něj stala typickou, totiž člověka, kterého většina lidí nemá ráda, nesympatického muže, který někdy budí až hrůzu,“ řekl v televizním dokumentu věnovaném Miloši Nedbalovi divadelní historik František Černý.

Osudové setkání: Miloš Nedbal a V + W

Miloš Nedbal se narodil 28. května roku 1906 v Rožmitále pod Třemšínem. Oba jeho rodiče měli k divadlu blízko, tatínek byl loutkář a maminka dokonce šila kostýmy pro ochotníky.

Když se rodina přestěhovala do Prahy, jakýmsi předznamenáním jeho herecké budoucnosti byl i jeho nástup na gymnázium v Křemencové ulici, kde se setkal s Voskovcem a Werichem.


Nahrává se anketa ...

Ještě při nástupu na konzervatoř nevěděl, zda se raději nebude věnovat opernímu zpěvu, ale herectví nakonec zvítězilo. A už během studií dostal první role. Režisér Jindřich Honzl si ho přizval do Osvobozeného divadla, kde ztvárnil řadu postav, například Caesara.

„Oni mě tenkrát angažovali jednak proto, že jsem měl hluboký hlas, jednak proto, že jsem měl málo vlasů a byl jsem pro ně určitý typ. Ale byla to pro mě velká škola a bral jsem na tu dobu velké peníze,“ vzpomínal na své první angažmá Miloš Nedbal.

Díky Osvobozenému divadlu zahájil i svou filmovou dráhu. Voskovec a Werich se totiž rozhodli natočit film Pudr a benzin a on si v něm zahrál svého prvního filmového protivu.

A následovali další. Protože měl od mládí málo vlasů, role milovníků se na něj nedostávaly a místo nich hrál muže středního věku a vyššího postavení. Bylo jich nespočet – objevil se asi v 90 filmech.

Pedanti a Lomikar

Z těch starších snímků si určitě vzpomenete například na vrchního revidenta Kefurta ve filmu Katakomby, kde si zahrál s Vlastou Burianem, nebo na chamtivého úředníčka chtivého dědictví v komedii Tetička. Podobného dědice si zahrál i v komedii Přijdu hned se Sašou Rašilovem. Šlo vždy o vedlejší role, ale díky jeho výraznému herectví si ho lidé pamatovali.

Mezi jeho postavami vynikl především profesor francouzštiny Šeda ve snímku Cesta do hlubin študákovy duše, kde ve známé scéně zabavil rodokaps studentu Peterkovi, nebo anděl, který ve filmu Městečko na dlani navštívil místního starostu a vyčetl mu, že příliš pije.

Miloš Nedbal kdysi sám přiznal, že hraje jen nesympatické lidi, ale upozornil, že je to potřeba, protože ve společnosti takoví lidé prostě jsou.

Na rozdíl od řady prvorepublikových herců, kteří po skončení druhé světové války a únoru 1948 jen těžko sháněli uplatnění ve filmu, Miloš Nedbal příliš problémů neměl – o pedanty, byrokraty a důstojníky není v žádné kinematografii nouze.

Objevil se například ve výborné kriminálce Třináctý revír s Jaroslavem Marvanem, ve filmu Poslušně hlásím nebo Císařově pekaři s Janem Werichem. A kdo jiný by lépe zahrál zlovolného Lomikara v Jiráskových Psohlavcích?

Od 70. let však jeho filmových rolí začalo významně ubývat a snímky, v nichž hrál, nevynikaly uměleckou kvalitou.

Mistrovské psychologické drama

Jedné hlavní filmové role se však přece dočkal. A stála za to. Svěřil mu ji v roce 1948 režisér Jiří Krejčík ve snímku Svědomí. Miloš Nedbal zde hrál pojišťovacího úředníka a spořádaného otce rodiny, který se dopustí nevěry a při cestě autem se svou sekretářkou srazí autem malého chlapce. Způsobí mu vážné zranění, ale od nehody ujede. Pak ho trápí strach z odhalení i velké výčitky svědomí.

Mistrovské psychologické drama, neprávem trochu pozapomenuté, dodnes patří k nejlepším českým filmům.

Nezapomenutelný Nerudný a Šána

Miloš Nedbal působil také ve známých divadlech, mimo jiné v Národním divadle či ve slavném Divadle za branou, a často se objevoval i na televizní obrazovce. Účinkoval v inscenacích, bakalářských povídkách, pohádkách i seriálech a mnoho z těchto děl dnes patří do zlatého fondu televizní tvorby.

Miloše Nedbala můžete v současné době vidět v pětidílném seriálu Byl jednou jeden dům, který vysílá v neděli od 16:10 Česká televize.

Jednou z jeho výrazných a oblíbených postav byl zemský rada Mojmír Vácha ze seriálu Sňatky z rozumu, despotický otec dvou dcer „přeslic“, nebo radní a majitel domu s příznačným jménem Nerudný ze seriálu Byl jednou jeden dům, kterého zklamali jeho čtyři synové i dějinný vývoj.

Nepřehlédnutelný je také jeho dědeček ze seriálu Dobrá voda, ale jeho nejznámější rolí zůstává Šána ze slavné televizní inscenace Nezralé maliny. V příběhu o setkání abiturientů píseckého gymnázia si zahrál spolu s Ladislavem Peškem, Jiřinou Schejbalovou či Františkem Filipovským.

Nezralé maliny:

| Video: Youtube

Pro ostřejší slovo nešel daleko

Velku a podstatnou část jeho života zabíralo pedagogické působení na pražské DAMU, kde učil mimo jiné Janu Preissovou, Jiřího Krampola, Petra Čepka nebo Josefa Abrháma.

„Nebyl to pro nás učitel ale partner, který nám předal nejen herecké řemeslo, ale taky chuť do života. A to i přesto, že občas pro ostřejší slovo nešel daleko,“ řekl před časem jeden z jeho studentů Jiří Hromada.

I když byl velmi přísný a často až neúprosný, u svých žáků měl velký respekt a řada z nich na historky, které spolu zažili, vzpomíná dodnes. „On byl výborný pedagog, své studenty měl rád a oni ho milovali… A přitom k nim nebyl příliš laskavý,“ vzpomínala na něj s úsměvem jeho kolegyně Libuše Havelková.

Miloš Nedbal zemřel 31. října roku 1982 na rakovinu jater. Bylo mu 76 let.