Albu Žij a tancuj předcházel singl Spolu/Sami, který jste natočil s kolegyní Shopaholic Nicol.
S Nikčou jsme utvořili moderátorskou dvojici v televizi Óčko a nyní pokračujeme ve Snídani s Novou. Ale ona není jen moderátorka. Pustil jste si už náš singl a videoklip?

Jistě. O písni říkáte: „Je o lásce, která už nemůže být opětovaná, protože na ni zbylo jen jedno srdce.“ Jak tomu máme rozumět?
Je to vzpomínka na někoho, s kým jsme se měli rádi, ale už tady není.

Lucie Trmíková
Herečka Lucie Trmíková: Přestala jsem si barvit vlasy a teď jsem to konečně já

Protože odešel z tohoto světa?
Ať si v tom každý najde, co chce. To je na tvorbě nejhezčí. Tahle písnička patří mezi temnější části našeho repertoáru, titulní píseň na desku jsme vybrali naopak veselou. Víc prozrazovat nebudu.

Budete mít vůbec kde si svoje cédéčko přehrát?
Ve stolním počítači, který si kvůli tomu držím. A v autě. Přehrávač už doma nemáme. Ale album vychází i virtuálně. Taky si spoustu písniček stahuji. Samozřejmě legálně.

Nestačilo by vydat desku jen virtuálně?
Asi ano. Ale v telefonu si na ni nemůžete sáhnout, zatímco na cédéčku je celá ta sakramentská práce nějak zhmotnělá.

Líbí se mi, že všechno, co zpíváte, má melodii.
Chci, aby se ke mně mohli lidé přidat. Nemám rád, když nechápu, o co v písni jde. Je pro mě stěžejní melodie a české texty.

Marek Adamczyk
Přítel Evy Samkové Marek Adamczyk: Ve fitku se musím snažit. A ne kvůli roli

Jak vlastně komponujete?
Poslední rok v sobě necítím tolik invence a přenechávám skládání kapele, aby i kluci přidali svůj díl. Zažil jsem období, kdy jsem potřeboval každý den něco napsat. Ty songy si asi byly vzájemně podobné, ale nemohl jsem si pomoct. Prostě mě to nutilo skládat. Tehdy jsem zároveň sám sebe přesvědčil o tom, že mám v téhle branži svoje místo. Předtím jsem si pořád říkal, jestli jsem pro ni dost dobrý. Moje skladatelská nadprodukce mi ukázala, že to není až tak důležité. Podstatnější je, jestli to tak cítím a chci. Od toho rozhodnutí si za tím systematicky jdu.

Vaše maminka Ivana je spisovatelka, zkoušel jste ji požádat, aby vám něco otextovala?
To spíš babička (Aida Brumovská – pozn. aut.), která psala texty pro Evu Olmerovou (a pro Juditu Čeřovskou, Bukanýry, Rudolfa Cortése, Věru Špinarovou i Marii Rottrovou – pozn. aut.). V Divadle v Dlouhé jsme byli na muzikálu o paní Olmerové Nezemřela jsem… a v něm je babiččina postava „textařky Aidy“ dokonce druhá hlavní role, byly s Evou Olmerovou největší kamarádky. Když ale babička slyší nějakou moji písničku, vždycky mi v ní něco vyčte.

V době, kdy jste začal skládat, vznikla i vaše skupina Perutě?
Ano. A víte, jak jsem k tomu názvu přišel? Řešil jsem to nahlas v kavárně, až pán od vedlejšího stolku přede mě položil vizitku, na níž bylo z druhé strany logo Perutě. „Tak jo,“ poděkoval jsem mu, a bylo to. Líbí se mi, že název vychází z mého jména a je v něm i kus lyriky.

Josef Maršálek
Josef Maršálek z Peče celá země: Žil bez rodiny, v podnájmech. Nezlomilo ho to

Jak jste dal svoji kapelu dohromady?
Zatelefonoval jsem na lidušku, kam jsem chodil na dramatický kroužek, a zeptal se, kdo tam učí kytaru. Takhle jsem sehnal hudebníky a pak jsem k nim měl v obýváku „proslov“: „Čau, kluci, chci založit kapelu, před pár měsíci jsem si to vyzkoušel ve Španělsku a rád bych v tom pokračoval i tady.“

Myslel jsem, že ve Španělsku, kde jste byl na stáži, jste zpíval jen v karaoke baru?
Během semestru jsem kromě karaoke taky zpíval se španělskými kytaristy svoje písně. Česky! Samozřejmě jsem jim předtím vysvětil, o čem jsou. Asi ne úplně všemu porozuměli, ale to mi nepřišlo důležité.

To chápu…
Důležité pro mě naopak bylo, když za mnou přijeli rodiče. Hned první večer jsem je do toho baru pozval a táta mě natočil. On byl u nás doma dokumentarista, kterej nejen točil, ale i všechno komentoval.

Líbilo se jim vaše vystoupení?
Oba na mě byli pyšní, a to mi strašně pomohlo.

Britský princ Harry a Meghan Markleová pózují  na oficiálních snímcích poprvé od oznámení zásnub.
Harry není podpantoflák. Odbornice rozebrala složitý život v královské rodině

Svět televize a divadla vás spíš přitahoval, nebo jste se ho bál?
Už od dětství mě fascinoval. Měl jsem rád seriál Arabela a hrozně mě zajímalo, jak se točil a jací jsou herci ve skutečnosti. Vzhlížel jsem k nim. Neměl jsem potřebný nadhled. Pro mě to byl vysněný svět, který jsem bezmezně obdivoval. A že bych se někdy setkal třeba s Jirkou Lábusem, to pro mě bylo něco nepředstavitelného.

Povedlo se vám to?
Studio Ypsilon, což je jeho domovská scéna, mě přizvalo ke spolupráci, k níž sice nakonec nedošlo, ale pro mě bylo podstatné, že mi ti lidé vyjádřili podporu a že Jirkovi Lábusovi jsem mohl přehrát monology, které jsem měl připravené k přijímacím zkouškám na DAMU.

Kam vás ale nakonec nevzali…
Nevzali, protože jsem byl křečovitý. Potěšilo mě, když mi Jirka napsal, ať si z toho nic nedělám, že je přesvědčený, že to budu stejně dělat.

Jak se vám povedlo vsugerovat si, že vlastně o nic nejde?
V první řadě jsem potřeboval sám sebe začít vnímat jako součást branže. V dětství jsem si myslel, že toho dosáhnu příchodem dospělosti, protože dospělí se přece nebojí jako děti, což ale nebyla pravda. Až časem jsem to v sobě nastavil tak, jak bylo třeba, a dnes už se mi daří vycházet ze svého přesvědčení.

Dočetl jsem se, že jste „hereckou kariéru zahájil v HAFdivadle. Jak si ho mám představit?
HAFdivadlo uvádělo hry Vlastimila Třešňáka, které jsme hráli v Malostranské besedě. Tehdy mi bylo třináct a šlo o moje vůbec první představení, na které si lidé koupili vstupenky. Písničky skládal Vlasta Třešňák se svojí tehdejší manželkou, varhanicí Hankou Francovou. Do dneška zpívám s Hankou, Mírou Barabášem a jeho ženou Bárou Štěpánovou na Štědrý den koledy pod Karlovým mostem.

Reneé Zellwegerová již dnes ví, že práce není vše. Uvědomila si, že by měl člověk myslet především sám na sebe.
Renée Zellwegerová: Lhala jsem sama sobě, byla jsem zaslepená prací

Ještě bych se vrátil k vašemu tátovi. Prý byl otevřený člověk.
Táta byl samouk, který miloval hudbu, a většinu svého života se mu povedlo strávit v Olympiku. Já jsem ho vnímal tak, že hraje na bicí, a až kolem puberty jsem začal řešit, jestli se mi ta hudba vlastně líbí.

Kdy vás začala opravdu zajímat?
Když mě táta pozval do studia, kde dotáčeli album. Pohled za kulisy mě dostal. Celou desku jsem uměl nazpaměť. Těsně předtím, než táta odešel, jsem s ním byl na několika koncertech k padesáti letům Olympiku. Protože jsem byl čerstvě po rozchodu s milovanou osobou, trávil jsem většinu času se svými rodiči a byl jsem znova syn, který potřebuje jejich podporu. Díky tomu jsem si jeho poslední rok vlastně nejvíc užil. Jinak byl spíš typ tatínka, kterej věčně není doma. Asi jako všichni muzikanti.

Cítíte, že jste si v něčem podobní?
Až zpětně jsem si to začal uvědomovat. Představuju si ho jako plachého kluka. I máma tak na něho vzpomíná. Kapela ho naopak brala jako hlavního baviče. Doma ale toužil po klidu. Lehl si na gauč, zapnul televizi a věděl, že už nemusí nikoho bavit a může mít pohodu.

Jste spíš romantik, nebo melancholik?
Hned v prvním dílu pořadu Tvoje tvář má známý hlas jsem dostal těžký úkol: předvést song Petra Muka Tančíš sama. V létě jsem pak účinkoval na festivalu Kouřimská skála 2018 aneb Vzpomínka na Petra Muka, kde jsem ho taky zpíval, a po vystoupení za mnou přišel postarší pán a poděkoval mi, že to bylo poprvé, kdy si tu píseň mohl po Petrově smrti poslechnout. Pak ještě dodal: „Promiňte, já se nepředstavil: jmenuju se Muk a jsem Petrův tatínek.“ Potom za mnou přišly i jeho žena a dcera a řekly, že jim Petra v něčem připomínám. A já ho mám spojeného právě s melancholií. On byl pro mě takový zasmušilý princ, ale i romantik a čistá duše. Pomalé balady mě navíc, stejně jako jeho, velice baví.

Jude Law
Jude Law: Slavným jsem se stal, až když jsem se svlékl

O čem jste – mimo to, co už jste uvedl – v životě snil?
Budete se divit, ale o naběračce na zmrzlinu. A představte si, že jsem ji nakonec sehnal. Pak se mi zdálo o tom, že jsme v noci přestavěli byt a že je tam teď kavárna, kde se ta zmrzlina prodává. Táta byl podobný snílek. Hezky třeba vyprávěl o tom, jak bude vypadat náš nový dům. Moc mě bavilo ho poslouchat.

On mu dům, ve kterém bydlíte, nestačil?
Stačil, ale nepostavil ho sám. A to ho trochu mrzelo.

Zasadil aspoň strom?
Stihl si ho vybrat a my jsme ho za něj zasadili. Byla v tom velká symbolika. Ještě mi ho jel ukázat do Radotína. Himálajský cedr. Jenže zahradníci měli zpoždění a taťka umřel, tak jsem jim zavolal a den před pohřbem se to skutečně povedlo. K tomu stromu jsme tátu vysypali. Mám ho přímo před ložnicí, takže se na něj dívám oknem. A daří se mu. Zahradníci říkali, že první dva roky jsou pro něj kritické. Asi bych nepřežil, kdyby seschl a museli jsme ho dát pryč. Naštěstí se chytil.

Milan Peroutka (29)
* Narodil se v Praze.
* Zpěvák, herec, moderátor.
* Studuje na VOŠ obchodní.
* Objevil se například v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Vyprávěj, Horákovi nebo v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. Účinkuje v muzikálech Vlasy a Iago. Moderuje Mixxxer show na TV Óčko a Snídani s Novou.
* S bratrem Janem složili hymnu Because I hear I live pro světovou organizaci Smiling Crocodile Charity pomáhající neslyšícím dětem.
* Se svojí kapelou Perutě vydal album Žij a tancuj.

VAŠEK VAŠÁK