Vltavíny znali lidé už ve starší době kamenné, kdy je používali k výrobě štípaných čepelí a dalších nástrojů, jak dokazují četné nálezy archeologů. „Pádem meteoritu v oblasti severního Bavorska před 15 miliony let došlo k obrovskému stlačení atmosféry za mimořádně velkého zvýšení tlaku a teploty, což vedlo k tavení povrchových materiálů a jejich vyvržení na vzdálenost několika stovek kilometrů do pozdějších takzvaných pádových polí,“ vysvětluje Jiří Mizera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR – jeden z autorů studie, která mimo jiné dokázala, že typická zelená barva vltavínů vznikla proto, že jednou z příměsí v procesu jejich vzniku se stala i biomasa.

„Roztavená hmota byla doslova vystřelená z místa dopadu. Během letu se kousky tuhnoucí taveniny tvarovaly prouděním okolního vzduchu a vlastní rotací, aby dopadly na zem jako rozžhavený déšť bezpočtu malých kousků nejrůznějších struktur a tvarů,“ popisuje Jiří Mizera. Po miliony let, kdy zelené úlomky ležely v podzemních vrstvách sedimentů, na ně působila podzemní voda, pomalu rozpouštěla jejich povrch a vytvořila zvrásněnou strukturu povrchu, označovanou jako skulptace.

Kopáči pracují ve skupinách

V pásu, který se táhne mezi Prachaticemi a Trhovými Sviny, dnes organizované bandy hledačů vltavínů řádí jako dobrodruzi na Klondiku v dobách zlaté horečky. „Pracují ve skupinách, z nichž jedna část kope jámy a hledá v nich drahé kameny, druhá pak hlídkuje na přístupových cestách. Policie proto nasadila do akcí psovody se psy, kteří hledače najdou i v noci a tiše se k nim přiblíží,“ řekl jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner s tím, že policie potřebuje kopáče přistihnout při činu.

„Hledači se přitom nezřídka pokoušejí policistům vyhrožovat usmrcením služebních psů a nalíčením pastí,“ dodal. Nejvíce podobných případů dokumentují policisté na obvodních odděleních Trhové Sviny, Boršov nad Vltavou, Netolice, Kaplice, Český Krumlov, Třeboň a Suchdol nad Lužnicí. Chytí-li některého z kopáčů poprvé, hrozí mu pokuta až 100 tisíc korun. Přistihnou-li ho opakovaně, může skončit za mřížemi až na dva roky.

Cena je vysoká

„Je to opravdu zelená horečka. Její rozšíření před několika lety výrazně a nepříliš šťastně podpořilo i uvedení filmu Zloději zelených koní. Jeho režisérovi jsem měl původně dělat odborného poradce, ale nakonec jsem to musel odmítnout, protože jsem se nechtěl stát takovým tím udavačem, který lotrům prozradí, kde jsou jaká naleziště, a potom spláče nad výdělkem,“ říká jeden z doyenů jihočeských hledačů vltavínů Milan Prchal, jenž se této zálibě věnuje už více než půl století. Sbírá ovšem pouze vltavíny vyplavené na povrch dešti, tedy pro vlastní potěšení.

Zatímco v šedesátých letech jich takto nacházel za jediný den desítky až stovky, za celý loňský rok to bylo „pouhých devět nepříliš velkých střepů“. „Jakmile popíšete nové naleziště nebo jen nález vltavínu, může to podnítit desítky nebo i stovky chamtivců, kteří za tím vidí jen peníze, aby se tam vypravili na vlastní pěst. A takových lidí je, bohužel, víc než dost,“ konstatuje smutně.

Za hlavní příčinu neveselé situace označuje cenu, která se v posledních letech vyšplhala nebývale vysoko. „V roce 1989 byla proti té dnešní skutečně pouze symbolická. Před sametovou revolucí se kameny na burzách nesměly prodávat, jenom vyměňovat, takže vltavíny sbírali pouze ryzí a pro věc zapálení nadšenci,“ vysvětluje čiperný osmašedesátiletý muž.

Až sto tun vltavínů

„Historicky se na území jižních Čech našlo přibližně 100 tun vltavínů, dnes jich v zemi zůstává už jen zbytkové množství,“ doplňuje jeho kolega a autor jediné existující tabulky pro ocenění vltavínů Přemysl Dušek.

Průměrný kámen o hmotnosti čtyř gramů podle něj může mít cenu od tří set do šesti tisíc korun podle kvality – tedy výraznosti kresby, barevnosti, unikátnosti a celistvosti. Raritní exempláře se prodávají za desítky tisíc korun. Současnou situaci, kdy kvůli pandemii nefungují burzy, přitom zneužívá určitá skupina lidí, kteří táhnou ceny uměle nahoru a na internetových fórech prodávají kusy upravené fotoshopem. Ilegální kopáči si při troše štěstí mohou přijít za jedinou noc i na 100 tisíc korun. Kromě pokuty nebo vězení riskují v hlubokých dírách život a občas se stane, že je hlína zavalí.

Nemají svědomí

Pan Prchal by si přál, aby cena klesla, a tím pádem by je nikdo neměl důvod ilegálně kopat. Nevšední přání se mu může splnit, protože trh s drahými kameny v poslední době zaplavují synteticky vyrobené náhražky z Číny. Teoreticky se tak může stát, že lidé ztratí jistotu, zdali kupují pravý vltavín, nebo falešný, a to povede k opadnutí zájmu o ně.

A co si myslí o ilegálních kopáčích? „Ti lidé podle mého názoru vůbec nemají svědomí. Je jim úplně jedno, jestli kvůli jejich kopání spadne strom nebo dojde i k něčemu horšímu. Vloni tu do jámy po kopáčích zapadly dvě krávy, které pak museli tahat ven traktorem…“

Kameny transformace

Lidé, kteří se stali nadšenými sběrateli vltavínů, věří, že kdo je nosí u sebe, získává z nich zvláštní sounáležitost s okolní přírodou a čirou vesmírnou energii. „Na vltavínu je zvláštní to, že v sobě kombinuje onen pradávný dramatický kosmický děj, obrovské vesmírné kataklyzma s nadzemským klidem. Dívám-li se do jeho prosvítající zelené kresby, pocítím závan jakéhosi nebeského klidu a dokonalé rovnováhy,“ říká významný český geolog Václav Cílek. „To je důvod, proč jsou považovány za kameny ztělesňující transformaci z výbušného chaosu do absolutního nehybného klidu a laskavosti.“