Stále usměvavá, plná energie. Jak to děláš?
Za prvé mám hyperaktivní děti, takže od nich jsem to chytila. Za druhé ráno chodím plavat do Vltavy, a to mě prostě nabíjí. Za třetí jsem rok doma, takže když se dostanu ven, snažím se si to užít. Za čtvrté musím být plná energie, aby nebylo vidět, že stárnu.

Jak se dá z takového únavového syndromu dostat? Pamatuji si ale období, kdy to tak nebylo – je to několik let zpátky, kdy přišlo totální vyčerpání a únava…
Ani nevím, jak se to stalo! Nejspíš jsem prostě pořád makala a makala, až si tělo řeklo dost. Je fakt, že předtím jsem neuměla odpočívat, a hlavně odmítat práci. Když mi někdo zavolal, tak jsem na všechno kývla. To už teď nedělám. S podporou rodiny se to dá. Zase nevím, jak to přestalo, ale přestalo. Jsem za to ráda a naučila jsem se líp šetřit svojí energií.

Tehdy jsi točila pořad o proměnách a životním stylu. Vím, že mezi obrazy jsi musela hodně odpočívat, někdy i spát…
Využívat čas mezi prací ke spánku jsem se naučila už předtím. Dokázala jsem usnout v autě, vozila jsem si s sebou i deku a polštář. Byla to nutnost, když jsem měla víc kšeftů za jeden den. Teď už mi to hlídá i manžel, abych to nepřepálila. Když vidí, že toho mám moc, přichází s otázkou, jestli je to nutný.

Máš dvě děti a spoustu práce, jak se to dá zvládnout?
Děti už jsou větší, takže přichází pohoda. Spoustu věcí zvládají samy. Dokonce mě od něčeho odhánějí. Najednou máme s manželem spoustu času pro sebe… teda měli bychom, kdyby manžel měl nějaké volno.

Ale docela dlouho jsi chtěla i svoje vlastní třetí dítě…
Uvažovali jsme o něm. Ale pak jsme uznali, že už by to byl masakr. Nevím, jestli to bylo správné rozhodnutí…

Je téma těhotenství ještě na pořadu dne, nebo už sis řekla, že to stačilo, a tuto kapitolu jsi uzavřela?
Je mi čtyřicet dva, mám sice kamarádky a známé, které v tuhle dobu otěhotněly, ale taky je tu kamarádka, která je v tomhle věku babičkou. Nedávno jsme o tom s manželem mluvili a shodli se na tom, že jsme prostě na další dítě už starý.

Ono to tehdy nebylo jen tak, že se nedařilo…
Už jste zkoušeli otěhotnět, když máte okolo sebe nonstop dvě děti a dva psy, kteří neustále něco chtějí, popřípadě se objevují s různými otázkami? (smích)

Dokážeš si představit, že bys adoptovala dítě nebo se stala pěstounkou?
Kdybych neměla svoje děti, tak bych o tom určitě uvažovala. Momentálně tyhle myšlenky nemám.

Pro tebe je rodina svatá – manžel, děti, jeho syn, tvoje máma, její manžel… To je velká rodina. Dá se to v současné době ustát, aby panovala harmonie a všichni se stále měli rádi?
Všichni se máme rádi, občas to není harmonie, což je normální. Děti jdou do puberty, mění se jim zájmy a všichni si vyboxovávají svůj prostor. Pandemie nás drží hodně doma, takže je to náročnější, protože nemůžeme uniknout do jiné sociální bubliny.

Obě tvé děti se angažuji v showbyznysu – předpokládám, že dříve to byla především volba vás rodičů. Jak je to teď?
Odmalička se mnou jezdily za prací, viděly, jak to funguje a prostě je to bavilo. Nikdy jsme je do ničeho nenutili. Přišla nabídka, probrali jsme ji s nimi a děti se rozhodly, jestli to chtějí dělat. Míša dneska už trochu mění zájmy, takže si nabídky hodně vybírá. Zuzanku hraní baví hodně.

Zuzka už má dokonce svůj Instagram – jak to vzniklo?
Jako většina věcí u holek v jejím věku. Viděla, že kamarádky to mají taky. Nebránili jsme jí, ale stanovili jsme na začátku několik podmínek, abychom měli všechno pod kontrolou. Zároveň jsme jí vysvětlili všechna nebezpečí, která na ni na sociálních sítích mohou číhat.

Předpokládám, že Zuzance spravuješ Instagram ty?
Dohlížím na něj. Vím, co tam dává. A hlavně mám pod kontrolou, s kým komunikuje.

A jaký je cíl? Není to tak, že si trochu plníš svůj dívčí sen? V tom smyslu být úspěšná a známá?
Já mám svoje dívčí sny splněný. Svojí dceři nabízím pomoc v realizaci těch jejích.

„Občas to není harmonie, což je normální. Děti jdou do puberty, mění se jim zájmy a všichni si vyboxovávají svůj prostor.“

Jak jí vysvětluješ, co na sociální sítě dávat a co ne?
Mluvíme spolu o tom. A nejen se Zuzkou. Snažíme se oběma dětem vysvětlit rizika sociálních sítích, a hlavně je učíme, že s námi o všem mohou komunikovat.

A proč Michael nemá svůj profil – přestává ho tenhle svět zajímat?
Míša má taky svůj profil, ale má jiné zájmy. Maluje, věnuje se počítačové grafice a zkoumá svět jinak. My to respektujeme a nabízíme pomocnou ruku, kde to potřebuje. Mají odlišné zájmy, a to je dobře.

Jak jste to dělali s honoráři dětí, které za své role nebo reklamy dostaly?
Část dostávají hotově a ukládají si je do pokladniček, část využijí k nákupům věcí, které chtějí, a zbytek jim ukládáme.

Takže se dá říct, že tvoje děti, už mají naspořeno?
Zase tak zázračné ty honoráře nejsou. Takže naspořeno zase tolik nemají.

Kdo podle tebe v současné době strádá víc – rodiče, nebo děti?
Ráda bych řekla, že rodiče, protože musí zastoupit učitele a vlastně i vrstevníky. Ale nejspíš to budou děti, kterým se přetrhaly sociální vazby. Jejich největší problém nebude špatně naučená násobilka nebo chemické vzorečky, ale problémy v navazování sociálních kontaktů, komunikace a kolektivní práce. Tohle všechno se za poslední rok totálně odstranilo.

Patříš mezi ty umělce, kteří si nestěžují a nepláčou. Často říkáš, že jsi šťastná. Čím to je?
Protože jsem šťastná. Mám fungující rodinu, zatím i práci při natáčení Slunečné, manžel taky pracuje, takže si nemám na co stěžovat.

Ty už máš vlastní zkušenost s Covid-19? Pokud ano, jaká byla?
Mám, ale je už vlastně rok stará. Víc jsem spala, bolela mě hlava a trochu jsem kašlala. Takže naštěstí jsem měla lehký průběh. Měla jsem tehdy tušení, že to je covid, ale potvrdila jsem si to až testem na protilátky o měsíc později.

Dovedeš si představit, že bys šla pomáhat jako dobrovolnice do první linie?
Dovedu, i když vím, že bych to psychicky špatně nesla. Ale momentálně si to nemůžu dovolit, protože máme přísná pravidla ohledně natáčení Slunečné.

„Manžel mě dojímá neustále. On si totiž všímá věcí a maličkostí. Je prostě všímavý. Pozná, kdy jsem byla u Honzy Kořínka na vlasech, vidí rozdíl v odstínech i centimetrech. A to mě těší, protože cítím, že mu na mně záleží. A stále mě překvapuje, že ví, co miluju. Takže často najdu doma dvanáct kusů mých oblíbených sušenek, nebo štangli uheráku,“

Co ti nejvíc chybí? Po čem se ti stýská?
Asi po divadle, po divácích. Ono je to něco úžasného, postavit se před publikum a vnímat jeho reakce. Ta energie, která z těch lidí jde, mi chybí. A taky možnost jít do nákupního centra a jen tak procházet obchody. Nebo návštěva zoo. A dovolená u moře.

A naopak, co jsi zjistila, že nepotřebuješ?
V poslední době mi přijde zbytečná víc než polovina mého šatníku. Ale to mě mrzí, ráda bych si zase oblékla něco jiného než tepláky, plavky a nebo oblíbené džíny.

Ten poslední rok u tebe přinesl i spoustu nového. Začala jsi s otužováním – a řekl bych, že se z tebe stala tvář tohoto sportu…
Otužování miluju. Ráno nemůžu dospat, abych mohla vyběhnout, když děti ještě spí, a šla si zaplavat. Každému bych doporučila, aby to zkusil.

Spousta lidí si pokládá otázku – opravdu lezou do té špinavé Vltavy? Tak jak to je?
Vltava není špinavá. My jsme jen rozmazlený z těch bazénů, kde vidíme na dno. Ale vždycky se lidi koupali v řekách, rybnících. Takže se k tomu stačí jen vrátit a stojí to za to.

Máš nějaký cíl? Jak se budeš otužovat s přicházejícími teplejšími dny?
Plavu teď skoro každý den a chci v tom pokračovat. Asi si v létě nebudu dávat do vany led, ale budu se těšit, až se na podzim bude zase ochlazovat.

A kdy byl nejstudenější ponor? Kolik měl vzduch a kolik voda?
Nejstudenější byl jednoznačně ve vodě 1,6 stupňů a vzduch minus 15 stupňů. To bylo naprosto fantastické. Než jsem se stihla usušit, měla jsem celé tělo poseté zmrzlými kapičkami vody.

Další věc, kterou sis rozhodla splnit, je vlastní merch. Co to bude a pro koho?
Vzhledem k tomu, že poslední měsíce trávím ve vodě, budou to plavky a k tomu sladěná kimona a teplákové soupravy, trička a věci na cvičení pro maminky s dětmi, aby se mohly obléct stejně. Pomáhá mi i Zuzanka, tak už se těším.

Jak moc ses ty sama na vývoji oblečení – návrhů a barevnosti podílela?
Řeším si všechno se švadlenami sama, už jsem měnila střih plavek asi šestkrát, a stále nejsem spokojená. (smích)

Prozradila jsi, že budou i plavky – to je trochu netradiční merch. Jak tě to napadlo?
Voda je teď můj druhý domov a už jsem vyčerpala všechny plavky, které mám doma, a hledala jsem něco, s čím budu stoprocentně spokojená.

Ty se prezentuješ jako moderátorka, ale do povědomí diváků ses dostala spíše díky televizním seriálům.
Jsem herečka i moderátorka. Začínala jsem v divadle s Janem Krausem a Evičkou Holubovou, ale víc práce jsem měla jako moderátorka. Moderovala jsem spoustu televizních formátů. Dostala jsem roli v Ulici a na to se nabalovaly další role v seriálech. Každá práce mi přinesla nové fanoušky.

Považuješ za svůj největší moderátorský úspěch reality show Big Brother před lety?
To vlastně vůbec ne, tam jsem byla příšerná! Vypracovala jsem se až léty praxe a teď mám pocit, že jsem dobrá, když moderuji třeba talkshow Osmanyho Laffity Kafe u Osmanyho. Miluju, když se lidé smějí a mají dobrou náladu.

Zmíněná Slunečná ti v posledním roce přinesla další vlnu popularity, zájmu a určitě i úspěch na sociálních sítích. Jak si to vysvětluješ?
Slunečná je krásný seriál, přišel ve správnou dobu a přináší lidem to, co chtějí. Pohodu, přátelství a lásku.

Myslel jsem pro tebe osobně. Čím myslíš, že jsi v tom seriálu zaujala? Nebo ti stačí se tam jenom objevit?
Ten zájem na Instagramu nebude jen Slunečnou, protože tam jen řvu na Dolejše a něčemu se divím. Takže ten pomyslný úspěch vidím spíš v tom, že mám víc času se věnovat sociálním sítím, svým fanouškům tam odpovídám a komunikuji s nimi.

Nemáš problém ukázat se nenalíčená, odložit sem tam i nějaké oblečení. Jak sama říkáš, docela často máš „sexy focení“. Co to pro tebe vlastně znamená?
Jako asi každá žena se ráda líbím, i když mi muž doma často říká, že se mu líbím, stejně se ráda podívám na fotky, kde mám pocit, že mi to sluší. A hlavně každé to focení je skvělé v tom, že mám okolo sebe tým lidí a všichni se starají, abych vypadala skvěle. Takže když v normálním životě běhám okolo dětí a chci, aby se všichni v mém okolí cítili dobře, je moc milé si to občas zažít i z té obletované stránky.

Kde si myslíš, že je ta hranice pro takové „sexy focení“?
Tu má určitě každý jinde.

A ty tvoje jsou kde?
Moje hranice jsou tam, kde se to ještě líbí manželovi.

Takže manžel schvaluje takové fotky?
Schvaluje je silné slovo, ale vždy to spolu řešíme a má silný poradní hlas.

Myslíš, že máš soudnost? Jsi k sobě realistická nebo spíše kritická?
Myslím, že jsem realistická, a kdybych náhodou chvilku nebyla, manžel mě svým hloupým smyslem pro humor do reality rychle vrátí.

Jak se ti dívá na přibývající vrásky?
Pokud nejsou na mém obličeji, tak mi nevadí. To je samozřejmě nadsázka. S vráskami jsem se naučila žít, i když to neznamená, že souboj s nimi jsem zabalila. Ale je mi jasné, že nemůžu vyhrát, a s tím jsem smířená, spokojeně stárnu.

Pojďme na téma úprava zevnějšku – jak to máš? Co už sis upravila?
Mám jen pár drobností v obličeji. Umělé řasy, umělé nehty, před půl rokem botox a doplněná pusa. Což už je teď všechno pryč. (smích)

Je něco, o čem na sto procent víš, že bys nepodstoupila?
Nemám takové limity, protože nikdy nevíš, co přijde. Momentálně jsem ale se sebou spokojená. A manžel je se mnou prý taky spokojený. To je hlavní.

Které české celebrity podle tebe mají hezké plastiky a nemusejí se stydět?
Nikdy jsem to takhle nehodnotila. Když už někdo jde na plastiku, tak má asi dobrý důvod do toho jít.

Je naopak podle tebe někdo, kdo už by měl s úpravami přestat?
Naučila jsem se nikoho nesoudit. Nežiji jejich životy, nevím, co je k rozhodnutí vede. Mohu se jen snažit je pochopit a respektovat jejich rozhodnutí.

Změňme téma. Žárlíš na svého manžela?
Trošinku určitě žárlím, ale snažím se to nedávat najevo. Myslím si, že mužům je žárlivost protivná. Ale na rovinu – na mého muže prostě žárlit musím, protože je prostě muž s velkým M. Chytrý, láskyplný, charismatický, chápající, milující, tolerantní.

Prozradíš, jaký nejhezčí dar jsi od něj kdy dostala?
No přece naše dvě děti. (smích)

„Renda má nejradši dlouhé tmavé vlasy. To se mu na mně líbí nejvíc. Takže poslední dva roky, kdy jsme s Honzou hodně experimentovali, pro něj byly náročné. Ale dal to!“

A teď vážně. Umí tě manžel překvapit nebo dojmout?
Manžel mě dojímá neustále. On si totiž všímá věcí a maličkostí. Je prostě vnímavý. Pozná, kdy jsem byla u Honzy Kořínka na vlasech, vidí rozdíl v odstínech i centimetrech. A to mě těší, protože cítím, že mu na mně záleží. A stále mě překvapuje tím, že ví, co miluju. Takže často najdu doma dvanáct kusů mých oblíbených sušenek nebo štangli uheráku.

Tak to už asi chápu, že se nestydíš veřejně říkat, že manžela miluješ. Ale jsou i věci, které tě na Rendovi štvou?
Že má vždycky pravdu!

Umíš mu to říct?
Umím, ale je mi to houby platné. On má opravdu pravdu, ale úžasné na něm je, že i když si stojím za svým, tak se nehádá a nechá mě, ať si na to metodou pokus–omyl přijdu sama.

Řekla bys, že jsi emancipovaná manželka, nebo spíše ta poslušná?
Rozhodně poslušná, ale mám to velmi jednoduché, když mě manžel podporuje ve všech mým plánech a snech. I když s nimi občas nesouhlasí.

I když se teď říká, že nemá smysl plánovat – přesto se zeptám. Máš plány? Jaké?
Být dobrou mámou manželkou, a hlavně společně s manželem vychovat takové osobnosti, aby se dokázaly životu postavit hrdě a čelem.