Zdroj: Deník

Žila jsi velmi bohatý život, přestože jste žili v Tvém mládí skromně v domečku na vesnici, kde tehdy bydlely ve dvou místnostech i tři rodiny s dětmi. Po svatbě jste si postavili s manželem domeček, ve kterém žiji moc ráda dodnes. Měli jste se všichni moc rádi. O manžela jsi přišla ještě před druhou světovou válkou. Nebylo mu ani čtyřicet let, když dostal po zmoknutí při práci na poli zápal plic a zemřel. Zůstala jsi se dvěma dcerami sama. Mámě bylo tehdy deset let. Bydleli jste ve Veltrubech a chodila jsi do Kolína  do práce. K uživení rodiny jste měli i malé hospodářství prasátko, kozu, husy, slepice, králíky a malá políčka k tomu. Moje máma Ti musela pomáhat i jako dítě a školačka s hospodářstvím.

Musela jsi vše zvládnout s dětmi i během války. Jedna dcera byla nuceně nasazena v Německu, druhá moje máma žila s Tebou doma a schovávaly jste se i před nálety a bombardováním. Dokonce k Tobě do domu ke konci války ubytovali Němce. Byl to naštěstí slušnější Němec a nebyly s ním větší problémy.

Ovdověla jsi sice ve čtyřiceti letech, ale dalšího muže už jsi nechtěla. Svého muže jsi měla ráda do konce života. Pamatuji si na jeho růžové psaníčko, psané krásným zdobným písmem, které začínalo oslovením „Milá Aničko“. Žila jsi pro svou rodinu, stále pracovala, měla své kamarádky, snažila ses všude pomáhat.

Neměli jste moc peněz nazbyt, ale byli jste přesto velmi bohatí. Máma vzpomínala na krásné dětství celý život. Byla s Tebou do posledních dnů a moc dobře jste si rozuměly až do konce Tvého života.

Tvoje Věra

Zdroj: DeníkVzpomínáte na své prarodiče? Co by asi řekl děda na vaše podnikání, na to, že jste postavili dům nebo že máte spokojenou rodinu? Zapomněli jste si říct babičce o recept na ty nejlepší koláče? Možná je ještě čas. Napište otci, matce, prarodičům.

Dopisy posílejte, prosím, na e-mail: dopisyrodina@denik.cz nebo na adresu: VLTAVA LABE MEDIAa. s., Deník – dopisy, U Trezorky 921/2,158 00 Praha 5.