Byla pro vás role ve Spícím městě vší první hereckou příležitostí? A jaké vzpomínky si z něj odnesete? 
Kryštof:
Pro mě ne, točil jsem nějaké reklamy, videa na YouTube a tak. 
Adam: Ani pro mě nebylo Spící město první hereckou šancí. Kromě reklam jsem točil s tátou nějaké kratší filmy. Z natáčení tohoto filmu mám hromadu zážitků, získal jsem nové kamarády, poznal jsem nová zajímavá místa v České Kanadě a v Budějovicích. Pamatuji si hlavně vtipné momenty, kterých bylo docela hodně. 
Kryštof: Pro mě byl nejlepší zážitek natáčení jízdy na motorce s Oskarem Hesem. Točilo se nejen s Oskarem, ale i s kaskadérem a super byla i jízda na náklaďáku, na kterém byla motorka s námi. Rychlost, čerstvý vzduch, krásný výhled…

Tomáš Měcháček při natáčení filmu Spící město
Tomáš Měcháček: Děti bych nechal vrcholově sportovat, pokud by projevily vášeň

Co je na herectví nejtěžší? 
Adam: Myslím, že asi vyjít se všemi na place. To je důležitý, aby se pak člověk cítil dobře. 
Kryštof: Nejtěžší je vstávání. Ale asi to bylo tím, že jsme chodili pozdě spát. Těch zážitků bylo tolik, že jsme prostě nemohli usnout. A taky je na herectví těžký brečení. Ale jinak mě baví moc. 

Zdroj: Deník

Myslíte, že byste přežili ve světě, kde usnou rodiče, tak jako se to stane v příběhu filmu?
Adam:
Řekl bych, že bych přežil hlavně díky tomu, že mě toho táta hodně naučil. 
Kryštof: Kdybych měl takový sourozence, jako je Adam, Anežka Novotná a Kristýna Sodomková (filmoví sourozenci ze Spícího města – pozn. red.), tak asi jo. Dokázal bych i několik dní jít, ve dne i v noci, tedy pokud by nebyla zima. Jedl bych borůvky, lesní jahody. A kdybych měl opravdu hlad, tak bych asi chytil a snědl rybu. Jinak bych to asi nedal, tohle udělat zvířeti. 

Dnešním tématem je společné čtení rodičů a dětí. Který z vašich rodičů byl ve čtení zábavnější a u kterého se vám lépe usínalo?  
Adam: Já si pamatuju, že mi hodně četla babička z Telče. Jinak jsem začal číst poměrně brzy, takže jsem to nepotřeboval. 
Kryštof: Vtipnější byl táta, protože si dokázal vymyslet neuvěřitelné příběhy. Usínalo se mi líp u čtení mámy. 

Jaké knížky z dětství si vybavíte? 
Adam: Hodně mě bavil Malý princ. Pak určitě verneovky, trilogie Spícího města, komiksy od Marvela. 
Kryštof: Mně se hodně líbily knížky o Poseroutkovi. Deník malého poseroutky. A čtu komiksy. Hodně. Taky Marvel, ale třeba i o Karlu IV.

Unikátní letní seriál Deníku Rodiče a děti.
Děti se svěřily: Věří v odměnu za dobré skutky. A je jim dobře s kamarády

Vzpomínáte si i na to, že vám táta četl knihu Spící město? Pokud ano, co vás na ní tenkrát nejvíc zaujalo? 
Adam: Ano, pamatuji. Pak jsme si před čtením scénáře i párkrát pustili audio knihu. Pamatuji si hlavně ty drsné scény – teenageři, kteří prodávali vodu, únosy dětí a podobně. Bylo zajímavé to pak hrát. 
Kryštof: Jo, to bylo dobrý. Pamatuji si útěk Samuela domů. 

Čtete si vy sami? A která kniha, kterou jste si přečetli sami, se vám zatím líbila nejvíc? 
Kryštof: Já teď čtu poslední díly Poseroutky. Je to vtipný.
Adam: Čtu hodně. Mě hodně bavil Tulák po hvězdách od Jacka Londona. To je o lucidním snění.