Házenkářský klub Baník Most podobné příběhy zažívá denně. Je týmem, který vybojoval sedm českých titulů, vyhrál evropský pohár Challenge Cup a jako jediný házenkářský celek v zemi se dostal do Ligy mistryň. Parta holek, kterou spojuje vášeň pro házenkářský míč, by mohla vyprávět. Přitom házená je pro ně jen koníčkem, kterému ovšem věnují neskutečné množství času. Drtivá většina mladého týmu totiž ještě studuje, legendární sedmadvacetiletá brankářka Dominika Müllnerová si pak bere na daleké cestování za zápasy v práci volno.

„Na zahraniční zápasy během pracovního týdne si musím vzít dovolenou, na Ligu mistrů mám neplacené volno. Třeba teď, když jsme se vracely ze zápasu ve Slovinsku, bych ani do práce nemohla. Pracuju od šesti ráno, takže bych tam musela jít hned od autobusu,“ říká s úsměvem Dominika Müllnerová, která je u mostecké házenkářské revoluce od samého začátku.

Tedy od roku 2010, kdy Černí andělé, jak se házenkářkám Baníku přezdívá, postoupily do nejvyšší soutěže. Müllnerová je nejzkušenější hráčkou, ač je rodačkou z Ústí nad Labem, tak dnes už je jasně Mostečanka. Jinam ji to netáhne, odolala i vábení z ciziny, je spokojená, baví ji být součástí jednoho klubu.

Střídání stráží 

V týmu Černých andělů jsou hned tři maminky – Michaela Borovská, Lucia Mikulčík a Petra Maňáková. Jak zvládají odloučení od rodiny, kdy i během jednoho týdne musí často cestovat pryč a někdy i na dlouho? „Je to opravdu náročné. U nás je to na tatínkovi a babičkách, které fungují skvěle. Jedna je ale bohužel na Moravě, takže to má hodně z ruky. Tak si ta mostecká bere dovolenou a stará se o naši malou. Tatínek, jakmile se vrátí z práce, ji střídá. Je to takové střídání stráží,“ nadsazuje Petra Maňáková, jedna z party házenkářských maminek.

Mostecký tým ale vedle zkušených hráček tvoří i dravé mládí a holky řeší vedle tréninků i školu. Většinou žádají o individuální studijní plán, protože procento vysokoškolských docházek by nikdy nemohly splnit.

„Nastoupila jsem po maturitě na pražskou Fakultu tělesné výchovy a sportu, na obor kondiční trenér. Je časově náročný a nás navíc čeká spousta zápasů, takže jsem si musela hned zkraje zařídit individuální studijní plán. Liga mistrů je přece jen v České republice celkem rarita,“ usmívá se devatenáctiletá Veronika Mikulášková, jedna z nejúspěšnějších mladých hráček Mostu, která okusila mistrovství Evropy a konfrontaci s největšími hvězdami tohoto sportu na světě.

Házená jako fenomén

Jedno je jasné. V Mostě, kde se nehraje na vrcholné úrovni ani oblíbený hokej, ani fotbal, je ženská házená fenomén. Na zápasy Černých andělů chodí stovky lidí. Při prvním vystoupení v Lize mistrů, kdy Severočešky hrály na zimním stadionu v sousedním Chomutově, protože jejich domovská hala nevyhovuje regulím této vrcholné evropské soutěže, dorazily téměř tři tisíce fanoušků.

„Tohle byl opravdu sen, atmosféru jsem si neskutečně užila. Hrát před tak početným publikem je opravdu krása,“ vydechla třiadvacetiletá studentka Vysoké školy finanční a správní Dominika Zachová, která už pár měsíců hraje v neskutečné formě a v Lize mistrů ji vyhlásili i za nováčka kola a celý házenkářský svět si pak prohlédl i video, které organizátoři nablýskané soutěže sestříhali se záznamem jejich gólů.

„Snažím se pořád zlepšovat, v životě i v trénincích. Házenou miluju, je to můj styl života,“ dodává Zachová.