Voda se do podzemky dostala, paralyzovala ji na více než půl roku a napáchala škody za více než sedm miliard korun. Právě během pondělí byl uzavřen první úsek metra. Na trase C tak k Nádraží Holešovice vozily cestující náhradní autobusy. V úterý ráno již musely být uzavřeny všechny mosty v centru a na řidiče čekalo mnoho dalších neprůjezdných úseků. Metro stále jezdilo, kromě stále uzavřeného úseku na trase C a také stanicí Křižíkova soupravy projížděly bez zastavení. Šlo zatím jen o preventivní opatření, podle dopravního podniku chránily ohrožené stanice tlakové uzávěry. „Nejohroženější je trasa B, budeme se snažit udržet provoz co nejdéle, ale s přibývající vodou se může situace zhoršit,“ připustila během úterý tehdejší mluvčí Michaela Kuchařová.

Městská hromadná doprava byla do odvolání zdarma. Večer se však situace zhoršila, podzemka začala jezdit v omezeném rozsahu. Během úterní noci a středy bylo zatopeno sedmnáct stanic metra. Jezdilo se se jen na trase C v úseku Háje–Muzeum, na trase B Zličín Nové Butovice a Černý Most–Hloubětín a na „áčku“ mezi Skalkou a Náměstím Míru. Pomáhaly autobusy a tramvaje. Voda v metru poškodila nejen stanice a kolejiště, ale také řadu dalších zařízení. Na stanici Náměstí Republiky byly zaplaveny v noci z úterý na středu dvě soupravy čekající na ráno. Nejhůře dopadla trasa B, protože přišla o polovinu stanic. Po povodni však bylo uzavřeno celkem 22 stanic.

Zemřel dělník

Hned se začalo s opravami, ale k původnímu stavu se vracelo metro ještě mnoho měsíců. Na konci října začala podzemní dráha jezdit na trase C a o dva měsíce později i na trase A. Na „béčku“ zprovoznil dopravce stanice Anděl, Karlovo náměstí, Palmovka, Vysočanská a Kolbenova. Uzavřený však stále zůstával středový úsek trasy mezi Karlovým náměstím a Palmovkou. V prostorách vestibulu opravované stanice Náměstí Republiky proběhla dokonce Silvestrovská hudební party. V polovině února začaly soupravy jezdit mezi oběma konečnými, ale čtyři stanice zůstávaly stále uzavřené. V březnu začalo metro zastavovat i ve stanicích Křižíkova a Invalidovna.

Oprava všech stanic, které poničila voda, tak trvala více než sedm měsíců a stála přes sedm miliard korun. Práce si také vyžádaly jeden lidský život. Tragický pracovní úraz se přihodil ve stanici Karlovo náměstí v Praze 2. „Dělník spadl hlavou na šroub, který drží kolejnici, a prorazil si lebku,“ řekla policejní mluvčí Daniela Razímová.

Až na dvě výjimky je podzemka chráněna

Praha - Metro je sice na povodně připraveno mnohem lépe než v roce 2002, ale přesto by při velké vodě zůstaly ohroženy stanice Florenc a Invalidovna. „Ochrana těchto stanic by byla příliš finančně náročná,“ sdělil předseda výboru dopravy pražského magistrátu David Vodrážka, podle kterého sice u těchto stanic byly provedeny protipovodňové bariéry, ale ještě musí dojít k dostavbě nadzemních objektů, aby splňovaly požadavky na ochranu proti pětisetleté vodě. Stavba u Florence je ve fázi projednávání a u Invalidovny už probíhají projektové přípravy. Dopravní podnik tvrdí, že by voda zaplavila vestibuly a eskalátorové tunely, ale dál by se nedostala. (puc)

Vyšetřovací komise viníky nakonec nenašla

Praha - Hned po povodních v roce 2002 zřídil magistrát komisi, která měla najít viníky zatopeného metra. Městu totiž vznikla škoda přes sedm miliard korun. Vyšetřování se zároveň ujala policie. Vše se táhlo několik měsíců. Veřejnost očekávala, že budou označeni konkrétní viníci zatopené podzemky, ale v listopadu komise sdělila, že je nelze najít.

V květnu 2003 se veřejnost se zprávou mohla seznámit. Za vše podle komisařů mohly hlavně špatné povodňové plány, šlendrián při výstavbě a údržbě a také velký nepořádek v předpisech. Magistrát nakonec dospěl k názoru, že jelikož metro bylo projektováno na stoletou vodu, tak by k zaplavení podzemí došlo i tak, ale ne v takovém rozsahu, pokud by nechybovala povodňová komise metra. Obratem rezignoval šéf ochranného systému metra Jiří Svoboda. Magistrát požadoval padání dalších hlav. „V této chvíli k rezignaci nemám důvod,“ sdělil tehdejší ředitel dopravního podniku Milan Houfek. Nedlouho po dobrovolném odchodu Svobody byl odvolán i šéf odštěpného závodu Metro Ladislav Houdek. V dubnu 2004 však nejvyšší státní zastupitelství kauzu zatopeného metra opět otevřelo, protože podle něj vyšetřování nebylo dostatečné. Znovuobnovení šetření přivítala opozice, vedení města velkou radost nemělo. Nakonec se však už nic podstatného nezjistilo a další rezignace v souvislosti se zničeným metrem nepřišly.

Pozornost ještě vzbudil radní pro dopravu Radovan Šteiner, kterého v roce 2003 vyšetřovala policie, zda nebral úplatky při zadávání zakázek na opravu metra. V lednu 2004 však detektivové oznámili, že nemají žádné důkazy. Velké kritiky se Šteiner dočkal za to, že nebylo provedeno výběrové řízení na opravu metra. Zakázky za miliardy si rozdělilo devět firem. Vedení města i dopravního podniku to zdůvodňovalo nutnou rychlostí oprav. (puc)