VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Veterán: Měl jsem za prvé zajímavý život a za druhé i šťastný. Tak co chci víc?

Pražský deník přináší druhý díl seriálu o bojovnících z druhé světové války u příležitosti Dne veteránů. Ten vychází na 10. a 11. listopadu. Tentokrát se vydáme po stopách muže, který bojoval a byl zajat během obléhání přístavu Dunkerque.

7.11.2017
SDÍLEJ:

Bedřich UtitzFoto: www.pametnaroda.cz

Bedřich Utitz se narodil 20. listopadu 1920 ve Vídni do židovské rodiny, která pocházela z Čech. Celá rodina se ale v roce 1931 přestěhovala do Prahy. Mladý Bedřich nejprve mluvil pouze německy a navštěvoval německé gymnázium. Teprve díky své milé se začal učit česky.

S nástupem Adolfa Hitlera k moci se postavení Židů začalo zhoršovat, a tak řada z nich začala spřádat své plány na útěk. Bedřich Utitz by se možná za hranice nedostal, kdyby nepotkal na konci dubna 1939 svého spolužáka ze školy. Ten ho zavedl do pasáže Černá růže v ulici Na Příkopě. Stejnojmenná organizace pak celé rodině za značný poplatek pomohla emigrovat do Palestiny.

Čtyřměsíční cesta přes Vídeň, Rumunsko, Černé a Středozemní moře, na kterou se rodina Utitzových vydala, však proběhla s velkými komplikacemi a kvůli ostřelování britskou námořní lodí protekla i krev. Nakonec posádka lodi TigerHill šťastně přistála na palestinském pobřeží a byla převezena do vojenského tábora v Sarafandu.

Účastník bojů v Tobrúku

Bedřich Utitz se dvakrát hlásil do armády, avšak ani jednou nebyl přijat. Poprvé chtěl spolu s dalšími Čechoslováky vstoupit do francouzské cizinecké legie v Bejrútu, ale francouzský důstojník to zakázal. Podruhé nebyl Bedřich Utitz přijat do československé jednotky pro střevní infekci. Přijat byl až v roce 1940 a účastnil se druhé fáze bojů v Tobrúku, kde s 200. protiletadlovým plukem sestřeloval letadla. Oproti očekávání na frontě dlouho nepobyl a místo toho nastoupil do důstojnické školy v Haifě.

Poté se spolu s československými vojáky dostal lodí Queen Mary do Anglie a byl přidělen k protitankovým kanónům. Po krátké době byl se svou jednotkou převelen do Francie. Nejdříve se jeho útvar nedostával vůbec do bojů a cestovala po různých místech, aniž spatřil nepřítele.

Vojáci několikrát žádali nadřízené, aby byli do bojů nasazeni a nakonec jim to bylo opravdu povoleno českoslovenští vojáci se společně s Kanaďany a Brity účastnili obléhání francouzského přístavu Dunkerque, který byl od roku 1940 obsazen německými vojáky.

Německý zajatcem

Bedřich Utitz tu bojoval 3 měsíce, ale v lednu 1945 byl zajat. „Vždycky se střídaly jednotky. Jedna byla přímo v dotyku s nepřítelem a druhá byla v záloze. Když jsem měl jít dopředu, tak mi velitel, kterého jsem měl vystřídat, vysvětloval taktiku. Ukazoval na skupinku menších domů mezi našimi a německými liniemi a řekl: ,Tyto domy jsou přes den prázdné a v noci je obsazujeme, abychom byli blíže k Němcům.‘ Šli jsme za poledního slunce k domkům, a když jsme byli v půlce cesty, zjistili jsme, že nebyly prázdné. Vyskákali z nich Němci v dlouhých kabátech a zaútočili na nás. Nás dva vepředu povalili a pak začala přestřelka. Němci nás zajali a odvedli do Dunkerque, do města.“

Následoval výslech, podle Utitze ale velmi slušný a stručný. Z věznice se výměnou za německého zajatce zprostředkovanou Mezinárodním červeným křížem dostal až v dubnu 1945. Po válce sloužil na demarkační linii v Železné Rudě a byl jmenován zpravodajským důstojníkem roty. Nebezpečí už nehrozilo.

Proč nevstoupit do KSČ?

Tak jako jiní, byl i Bedřich Utitz zklamaný mnichovskou dohodou a chováním lidí. Měl stejné pocity jako mnoho dalších a vstoupil do Komunistické strany Československa. „Program byl velice atraktivní žádné války, rovnost lidí bez rozdílu národnosti, náboženství nebo rasy. Proč by mladý člověk nevstoupil do takové strany?“ vzpomíná pan Utitz.

Jako členovi KSČ mu nabízeli spoustu atraktivních míst, ačkoliv pro ně neměl kvalifikaci. Motivací KSČ bylo dosadit své členy na vedoucí místa bez rozdílu kvalifikace. Nakonec Bedřich Utitz, i kvůli své znalosti jazyků, nastoupil do České tiskové kanceláře.

Novinařině se pak věnoval celý život. Byl dopisovatelem z Berlína, ale jeho zprávy byly samozřejmě cenzurovány. Z ČTK odešel do agentury Telepress podléhající Bedřichu Geminderovi a ÚV KSČ. Postupně mu došlo, že se vlastně jedná o dezinformační oddělení. Byl propuštěn a kvůli svému židovskému původu nemohl najít práci. Jeho bývalý nadřízený, Bedřich Geminder, byl později zatčen a v komunistickém monstrprocesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti.

Pobyt na ostrově svobody

Po půl roce bez zaměstnání dostal Utitz práci v Ústavu pro experimentální chirurgii v Praze-Krči jako dokumentarista a knihovník. Později pracoval jako vedoucí zahraničního vysílání v Československém rozhlase, ale musel odejít do kubánského vysílání pro Ameriku a mezi lety 1963-1965 tak pobýval na Kubě.

Z „ostrova svobody“ se vrátil do Československého rozhlasu a přijal práci vedoucí německé sekce zahraničního vysílání. Po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy byla řada pracovníků Československého rozhlasu vyslána do západní Evropy. Utitz zamířil do západního Německa. Po uzavření hranic v roce 1969 se rozhodl, že už se do Československa nevrátí.

Spolu s politologem Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem roku 1971 exilové nakladatelství Index. Mezi slavné tituly nakladatelství patří Seifertovy Všecky krásy světa, dále Kde je zakopán pes Pavla Kohouta a mezi publikujícími autory byli například Ludvík Aškenazy, Bohumil Hrabal, Egon Hostovský nebo Karel Kryl.

Po sametové revoluci pracoval Utitz pro Svobodné slovo, Lidové noviny, Přítomnost nebo Týden. V roce 1998 dostal z rukou prezidenta Václava Havla Řád Tomáš Garrigua Masaryka. V roce 2005 se natrvalo vrátil do Čech. Zemřel 12. února 2017 ve věku 96 let.

O projektu Příběh PražanaCílem cyklu Příběh Pražana je připomenout nedávnou minulost formou svědectví pamětníků, které se vážou k důležitým momentům 20. století.

Cyklus zároveň vzniká ve spolupráci se společností Post Bellum, která připravuje ke Dni válečných veteránů na 10. a 11. 11. sbírku po celé ČR. Přispěním do ní podpoříte natáčení a zpracování vzpomínek pro archiv Paměti národa. Přispět lze i on-line, na webu www.denveteranu.cz.

Autor: Eliška Černá

7.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Octavia první generace.
AUTOMIX.CZ
7

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

DOTYK.CZ

Dojetí z Prahy: Apple natočil světovou vánoční reklamu v české metropoli

/VIDEO/ Mezinárodní firmy proslulé dojemnými vánočními spoty nezůstaly ani letos nic dlužny své pověsti a snaží se získat zákazníky na minipříběhy plné emocí. Letos se k nim přidal i Apple, který navíc svou světovou vánoční reklamu natočil v Praze. 

Ve Strašnicích se koná poslední rozloučení s Wabim Daňkem

/VIDEO/ Ve velké obřadní síni v pražských Strašnicích se dnes koná poslední rozloučení s písničkářem Wabim Daňkem, který zemřel 16. listopadu ve věku 70 let. Daněk bojoval se zdravotními problémy už delší dobu, v létě kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, musel zrušit své koncerty.

DPP zadal studii na prodloužení metra A na letiště

Pražský dopravní podnik  (DPP) ve středu zadal  vypracování studie na prodloužení metra A z Motola na Letiště Václava Havla, která by měla být hotová do konce tohoto roku. DPP zároveň chce prověřit i možnost prodloužení trasy C z Letňan do Čakovic. Dokument vypracuje Metroprojekt. Za studii DPP zaplatí 859 500 korun.

AKTUALIZOVÁNO

Za zneužití zpravodajství uložil soud Nečasové dvouletou podmínku

Za zneužití Vojenského zpravodajství uložil soud Janě Nečasové (dříve Nagyové) dvouletý podmíněný trest a také pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Ostatní obžalovaní rovněž dostali podmínky - bývalý šéf zpravodajství Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek 20 měsíců, Kovandův předchůdce Ondrej Páleník 18 měsíců. Soud jim také na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Dnešní rozhodnutí není pravomocné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT