VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Podmínky v totálním nasazení byly často jako v koncentračním táboře

„Podmínky v totálním nasazení byly často jako v koncentračním táboře. Ale aspoň jsme žili“, tvrdil Eduard Landisch. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých vyprávění připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje muže, který byl povolán do totálního nasazení a jenž se po válce stal jedním z prvních televizních kameramanů v Československu.

10.10.2017
SDÍLEJ:

Eduard LandischFoto: Deník

Eduard Landisch se narodil 9. února 1927 v Karlíně do rodiny profesionálních fotografů. Dětství strávené v ateliéru mezi fotkami na něj mělo velký vliv. Umělecký potenciál se u něj projevil už když byl malý, tehdy dostal tahací harmoniku, na kterou se rychle naučil hrát a začal s ní i vystupovat. „Já jsem uměl dřív noty než abecedu,“ vzpomínal. O něco později dostal od rodičů piano, na které hrál při představeních divadla Satiry (dnes divadlo Na Prádle na Malé Straně) a současně si tak přivydělával.

Zde se také seznámil s dirigentem a hudebním skladatelem Harry Macourkem, který mu těsně před svým odchodem nabídl místo nástupce. Po střední škole na pražské reálce nastoupil Eduard Landisch na Vyšší stavitelskou průmyslovou školu. Tu po pár letech vyměnil za Vyšší grafickou školu. Jeho studia však na podzim roku 1944 přerušilo, když jeho školu uzavřeli a povolali ho do totálního nasazení.

Nucená práce v továrně i při kopání zákopů

Eduard Landisch byl zpočátku nasazen v továrně na pletení košíků a tašek, poté v ČKD (Českomoravská-Kol-ben-Daněk), kde sbrušoval matice, a nakonec se na pět týdnů ocitl na kopání zákopů nedaleko Hlučína. Tam byl spolu s dalšími po několikadenním pochodu odvezen přeplněným vlakem, s rizikem bombardování lokomotiv spojeneckými vojsky. „V noci jsme přišli. Na holé zemi bylo pět centimetrů slámy, tam jsme sebou sekli a spali jsme.

Byli jsme úplně mrtví. Člověk byl tím vším tak apatický a zdecimovaný, že už na to dál neměl,“ vyprávěl pamětník. Po celou dobu totálního nasazení spal a jedl tak málo, že zhubl na pouhých 49 kilogramů. Denní příděl pro pět lidí byla cihlička chleba, polévka s neoloupanými bramborami a k snídani káva. To bylo vše. „Ono to od toho koncentráku nebylo daleko, ale přec jenom jsme žili,“ uvedl Landisch.

Během kopání zákopů u Hlučína nad nimi pravidelně létaly ruské rakety typu kaťuša směrem na Ostravu. Pamětníkovi utkvěla v paměti hlavně jedna událost. Pod dozorem německých jednotek SA pracovali on a další totálně nasazení nalevo od silnice a napravo od silnice pracovali ruští zajatci. V tu chvíli přiletěly ruské stíhačky, které začaly střílet: „Rusové začali přebíhat přes silnici k nám. A oni je na ní sestřelovali hned vedle nás. To byl masakr, víte? Teď už to můžu říct, ti Rusové byli svině. Oni moc dobře věděli, kde jsou Rusové a kde my, a nás se ani nedotkli.“

Ráno po osvobození? Hostina a horečky

Na pokraji války, koncem dubna 1945, se jednoho dne všichni totálně nasazení probudili a zjistili, že němečtí vojáci utekli a nechali lágr bez dozoru. Rudá armáda, která zanedlouho přišla, už byla připravená. Všechny lidi z tábora naložila a přesunula k Bystřici nad Pernštejnem, kde se měli zotavit. V Bystřici místní připravili velké hody. Tělo ale nebylo zvyklé na takový příjem potravy, a tak mělo mnoho lidí druhý den žaludeční potíže a strašně trpělo.

„Víte, co to je pro úplné vyhladovělce husa, kachna, knedlo, vepřo, zelo? Já to naštěstí nejedl. To byla hrozná noc. Ti kluci trpěli, měli bolesti. To muselo být hrozné,“ upřesnil. Po pěti dnech se z Bystřice přemístil do Prahy. „Jak jsem se dostal z nádraží domů si nepamatuju, protože jsem měl horečku,“ říkal Eduard Landisch. Nepamatuje si ani pražské povstání, které v té době probíhalo, protože ležel v posteli a bojoval o život. Z horeček se dostal až kolem 9. května, když bylo po povstání a v Praze byly sovětské jednotky.

První československý kameraman

Krátce po válce nastoupil pan Landisch na Filmovou a televizní fakultu akademie múzických umění v Praze (FAMU), ze které zamířil na post kameramana Československé televize. Šlo o dobu, kdy bylo televizní kameramanské řemeslo na začátku a Eduard Landisch se tak stal jedním ze zakladatelů této profese u nás. Vedle celoživotní práce s kamerou až do důchodu přednášel na katedře kamery a fotografie. Za působení v akademické sféře získal v roce 1989 titul profesora a za přínos československé televizní tvorbě státní vyznamenání.

Více o začátcích televiz-ního kameramanství a prvním vysílání Československé televize se dovíte z pokračování příběhu pana Landische v úterý 17. října.

Totální nasazeníTotální nasazení je označení pro pracovní povolání německé říše k nucené práci, které se týkalo obyvatel okupovaných oblastí narozených v letech 19181928. Německá říše tak řešila nedostatek pracovních sil během druhé světové války.

Pro totálně nasazené to většinou znamenalo těžkou práci v neutěšených podmínkách, s minimem stravy a hygieny, na hranici přežití a s neustálým pocitem strachu.

Továrny a blízké ubytovny se často stávaly cílem spojeneckých náletů, které měly za úkol ochromit německé hospodářství.

Odhaduje se, že z celé Evropy bylo za druhé světové války nuceně nasazeno 13,5 milionu lidí, z toho z protektorátu Čechy a Morava zhruba 640 tisíc. j Tomu, kdo odmítl pracovat, hrozila pokuta, vězení nebo deportace do koncentrač-ního tábora.

Z totálního nasazení se nevrátilo zhruba 6 tisíc Čechů  a přibližně 60 tisíc českých občanů zemřelo do dvou let po návratu domů na následky vyčerpání či infekčních chorob.

Po porážce a kapitulaci Německa se stala nucená otrocká práce součástí obžaloby válečných zločinů Německa v Norimberském procesu.

O projektuPražský deník - Paměť národa.

Cílem projektu Pražského deníku je připomenout čtenářům nedávnou minulost formou svědectví a krátkých příběhů pamětníků, které se vážou k důležitým historickým momentům 20. století. Projekt vzniká ve spolupráci s organizací Post Bellum, která dlouhodobě sbírá výpovědi pamětníků a spravuje portál www.pametnaroda.cz.

Autor: Eliška Černá

10.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 14 000 Kč

Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů). Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo pracoviště:, - Zděbradská 92, Jažlovice, , Prvotní kontakt:, - tel.: 774 151 015, , Upřesňující údaje:, - krátkodobé zaměstnání. Pracoviště: Tir transport s.r.o. - jažlovice, Zděbradská, č.p. 92, 251 01 Říčany u Prahy. Informace: Chulan Nataliya, +420 774 151 015.

Doprava a logistika - Řidič MKD nástup ihned 40 000 Kč

Rodinná firma se sídlem v Praze a pobočkou v Berouně přijme řidiče na MKD. Požadujeme ŘP sk. C+ E, praxi, trestní bezúhonnost, min. 1 víkend v práci. Nabízíme 40.000 Kč čistého, vyplácíme 1x týdně.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 15 000 Kč

Pracovníci v oblasti prodeje jinde neuvedení Asistent rozvoje obchodu a prodeje. Požadované vzdělání: úsv. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: MVP: Uruguayská 129/7, Praha 2, Konatktovat telefonicky PÁ 9 - 12 hod. David Zmrzlý 608168868., , Jedná se o práci ve firmě obchodující s veganskými potravinami. Velká část sortimentu je vyráběna v Asii, především na Tchaj-wanu a v Číně, import pro Evropu se organizuje z Velké Británie. Velkou výhodou je znalost čínského a anglického jazyka, protože náplní práce bude mimo jiné vyhledávání nových dodavatelů, komunikace se stávajícími dodavateli, vyřizování objednávek a v neposlední řadě asistence při prodeji asijským zákazníkům v našem obchodě v Praze.. Pracoviště: Puro shop s.r.o. uruguayská, Uruguayská, č.p. 129, 120 00 Praha 2. Informace: David Zmezlý, +420 608 168 868.

Vzdělávání a školství - Chůva na plný úvazek 32 000 Kč

Chůva Hledáme chůvu k miminku na 8 hodin denně, pondělí - pátek. Víkendy po dohodě za příplatek. 32.000 Kč/měsíc + příplatky za víkendy.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Štěpán Toman.
15

Architekt Štěpán Toman: Výškové budovy k modernímu městu patří

Silná bouřka na chvíli zastavila i pražské Letiště Václava Havla.
5

Přes Prahu se opět přehnala bouřka s krupobitím. Problémy mělo i letiště

Potyčka v Zemanově štábu byla přestupkem, vyhodnotila policie

Potyčku, která se v lednu tohoto roku odehrála v pražském Top Hotelu po prezidentských volbách, vyhodnotila policie jako přestupek proti občanskému soužití. Věc bude řešit správní úřad v Praze 4. Výjimkou je počínání podnikatele Karla Slezáka, který v únoru zemřel a policie jeho případ odložila. V pondělí o tom informovala média policejní mluvčí Andrea Zoulová.

Debakl Komety, bitva u Veveří a mladí virtuosové z Trutnova: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 14. až 15. dubna 2018.

Veverčata, zajíčci i myšice. Záchrannou stanici čeká s příchodem jara plno práce

Pražané jsou nadšení. Přišlo jaro. Pro Záchrannou stanici hl. m. Prahy pro volně žijících živočichů to ale znamená pěkný „záhul“. S teplem začíná i sezóna mláďat. V tomto týdnu se v záchranné stanici zotavuje dokonce 53 mláďat nejrůznějších zvířat. Prozatímní domov tu tak mají veverčátka, malé hrdličky a přes 20 zajíčků.

Netradiční kavárna s únikovými hrami na Žižkově. Kvíz musíte řešit i na záchodě

Tramvajovým zácpám na Žižkově téměř odzvonilo. Doufejme. V dopravní špičce ale přesto MHD na pražském Žižkově občas stojí. Pokud popojíždíte krokem, v úseku mezi Olšanským náměstím a Lipanskou si na fasádě jednoho z domů můžete všimnout zvláštního nápisu. „Šifra proti zácpě… tramvajové,“ říká plakát. Vyvěsil ho sem student VŠE Jan Maryško, který ve stejném domě provozuje netradiční kavárnu. Dokonce první svého druhu. Podle něj jde o ideální místo na originální rande.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT