VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Po náletu byly rozbombardované celé ulice...", vzpomíná pamětnice

„Po náletu byly rozbombardované celé ulice, náš cukrovar naštěstí rozbitý nebyl,“ vzpomíná pamětnice Danuše Hanauerová. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje ženu, která zažila bombardování Kralup koncem 2. světové války i divoký poválečný odsun Němců.

19.9.2017
SDÍLEJ:

DANUŠE HANAUEROVÁ.Foto: Paměť národa

Danuše Hanauerová, roz. Antonínová se narodila 8. 5. 1926 v Kralupech nad Vltavou, kde žila do svých 19 let, než byl její otec tehdejším režimem sesazen z pozice ředitele zdejšího cukrovaru. Celá rodina se poté musela odstěhovat do domu v Louňovicích u Říčan.

V Kralupech nad Vltavou paní Hanauerová prožila celou II. světovou válku. Z perspektivy malého děvčete se válka města, až na několik incidentů, téměř nedotkla. Nejsilněji paní Hanauerová vzpomíná na bombardování Kralup.

Nálet na konci války nikdo nečekal. Když přelétávala první vlna letadel, obyvatelé města vyšli do ulic, aby je mohli pozorovat. Když se ale bombardéry přeskupily a sletěly nízko nad město, lidé pochopili, co přijde, a rychle se běželi ukrýt do sklepů a krytů.

„Kralupy to hodně odnesly, byly rozbombardované celé ulice a zničeny byly hlavně obytné domy ve středu města. Na náš cukrovar padly tři bomby, těsně před barák, takže nám vylítala všecka okna a dveře. Cukrovar naštěstí rozbitý nebyl. Zahynulo mi tehdy i pár kamarádů,“ vzpomíná paní Hanauerová.

I přes stav Kralup po náletu zavládlo mezi občany nadšení z konce války a osvobozování Československa. Obyvatelé Kralup čekali, že budou osvobozeni americkým vojskem, ale se stejným nadšením vítali i Rudou armádu. Hlavně, že byl konec války. Jedině matka paní Hanauerové se osvobození od Rudé armády bála a proklamovala neštěstí.

Hrstka místních týrala Němce v Sokolovně

Ihned po konci války začal odsun německého obyvatelstva. Mladí lidé, nadšení z konce války, se obávali, že Němci nebudou chtít z Kra-lup dobrovolně odejít, a tak začal divoký odsun. Paní Hanauerová vzpomíná, jak byli Němci nahnáni do sokolovny, kde je hrstka místních týrala. „Chodili tam normálně lidé s obědy, seděli na zdi, měli samopal a volali: ‚Kdo si chce zastřílet do Němců?‘ Pokaždé, když se Němci ukázali, tak na ně hulákali, děsili je a střílelo se…

Lidé se chodili mstít a vybít tu agresi,“ trpce vzpomíná paní Danuše. I když byla paní Hanauerová Němci během odsunu téměř postřelená, nedovedla pochopit, proč se takové věci dějí: „Škoda těch mladých životů a k čemu to vedlo. Konec války a odsun bylo něco ošklivého.“

V Praze sama finančně zajišťovala rodinu

Do Prahy paní Hanauerovou přivedla práce. Její otec dostával jen minimální částku z vázaného vkladu a bratr musel nastoupit na vojnu. Bylo tak na paní Danuši, aby zajistila rodinu po finanční stránce. Zaměstnání získala u firmy sídlící ve Vodičkově ulici, která jediná zajišťovala reklamu a propagaci pro všechna kina v Praze.

Práce, kterou v podniku zastávala, ji bavila, byla zajímavá, pestrá a zábavná, chodila na premiéry a promítání filmů a poznávala se tak s herci a řediteli kin. Práce propagační referentky jí i přes všechny změny v podniku vydržela téměř celý život, až do odchodu do důchodu.

V Praze se seznámila se svým budoucím mužem, Jaroslavem Hanauerem. Otec a strýc pana Hanauera vlastnili stavební firmu a vedle vlastní vily v Nuslích, kam se paní Hanauerová za svým mužem přistěhovala, spolupracovali na stavbě nuselské radnice a školy, Thomayerovy nemocnice v Krči a dalších stavbách v Praze a celé České republice. Paní Hanauerovou život naučil pokoře a zkušenost, kterou si nejvíce považuje, je skromnost a schopnost vzít za práci. „Umět hospodařit s penězi je nejlepší zkušenost,“ říká.

Po válce a následném „komunistickém“ vystřízlivění, přestala věřit v jaký-koliv režim, revoluci a zmoudření lidstva. Jejím životním mottem je nepouštět se do politiky, žít v klidu v dobře fungující rodině, umět se těšit i z malých radostí života a hlavně milovat přírodu a věnovat jí co nejvíce času. Dnes je paní Danuše v důchodu, žije v pražských Nuslích v rodinné vile Ha-nauerových a i přes svůj vysoký věk se aktivně věnuje turistice a užívá si přírody.

 V příštím díle seriálu představíme Vladimíra Feierabenda, muže, který byl s celou rodinou zatčen za to, že jeho strýc působil v exilové vládě.

Bombardování Kralup nad Vltavou- Nálet na Kralupy provedly americké stíhací jednotky 22. 3. 1945.
- Cílem útoku byla rafinerie minerálních olejů Kralupol.
- Po zásahu rafinerie a vznícení zbylé nafty v jedné z věží zahalil celé město hustý tmavý kouř. Celkem 21 bombardovacích letadel pak nalétávalo naslepo a bomby padaly i do obytných čtvrtí.
- Během náletu bylo zabito 245 lidí, zničeno přes sto domů a téměř tisíc jich bylo poškozeno. Kralupy se tak staly nejvíce zničeným městem II. světové války v Československu a jsou mezi deseti nejpostiženějšími městy II. světové války v Evropě.
- Oběti na lidských životech a materiální škody byly tak vysoké, že se Kralupům začalo říkat české Drážďany.

Divoký odsun Němců z Československa- Myšlenka vysídlení třími-lionové německé menšiny z Československa rezonovala v exilové politické reprezentaci i v domácím odboji obzvlášť koncem II. světové války.
- Takřka všechny politické proudy si vzaly za svůj cíl částečné nebo úplné vysídlení Němců z Českoslo-venska a tento požadavek byl později potvrzen i spojeneckými mocnostmi na postupimské konferenci.
- V období od května 1945 do ledna 1946 hovoříme o tzv. divokém odsunu, který provázela celá řada excesů, a který přinesl tisíce obětí na životech nevinných lidí. Při vyhánění Němců docházelo k živelným lidovým soudům, popravám, vraždám a jiným násilným útokům proti německému obyvatelstvu. V období divo-kého odsunu uprchlo či bylo vysídleno podle odhadů 600 000 Němců.
- Druhá fáze odsunu, tzv. organizovaná, nastala po vydání vládních směrnic, jež měly zajistit spořádaný průběh odsunu oboustranně prostého násilí a jiných nehumánních činů.
- Celý proces odsunu byl definitivně ukončen na jaře roku 1947. Poválečný odsun Němců je dodnes předmětem sporů a diskuzí.

O projektuPražský deník - Paměť národa
- Cílem projektu Pražského deníku je připomenout čtenářům nedávnou minulost formou svědectví a krátkých příběhů pamětníků, které se vážou k důležitým historickým momentům 20. století.
- Projekt vzniká ve spolupráci s organizací Post Bellum, která dlouhodobě sbírá výpovědi pamětníků a spravuje portál
www.pametnaroda.cz.

Autor: Eliška Černá

19.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
8

Jedovatý nikotin. E-cigaretou se přiotrávily desítky lidí

Jak vybavit malý dětský pokoj?

Česká lékařská komora podá trestní oznámení kvůli eReceptům

Česká lékařská komora (ČLK) podá trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli zavádění povinného elektronického předepisování léků. Chce zjistit, zda eRecepty nemají korupční pozadí. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl předseda ČLK Milan Kubek. Předsednictvo komory k tomuto kroku vyzvali minulou neděli lékaři na svém sjezdu.

Omezení dopravy při smogové situaci by mohla platit v únoru

/ANKETA/ Pražský magistrát připravil návrh opatření, kterým chce omezit dopravu v hlavním městě při smogové situaci. Při nejvážnější smogové situaci by do Prahy nesměly vjíždět nákladní automobily s hmotností nad šest tun a část osobních aut, jejichž SPZ by končila sudým či lichým číslem. Změna by mohla platit už od února příštího roku.

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. 

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Ceny Paměti národav pátek v Národním divadle v Praze obdrželi političtí vězni František Suchý, Mária Matejčíková a František Lízna a také Otto Šimko, který byl opakovaně perzekvovaný kvůli svému židovskému původu. Ocenění uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT