Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Krásný: „Komunisté lhali. Tvrdili lidem, že Plzeň osvobodili Rusové“

Praha - Petr Krásný se narodil v Plzni v roce 1936. „Jsem rozený prazdroják, ale mám rád víno," říká. Maminka byla doma a otec učitel se třemi tituly. „Celý život studoval, nic jiného neznal," doplňuje. Petr naopak pracoval celý život jako spouštěč elektrárny.

29.4.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Dům seniorů Kobylisy - Petr Krásný.Foto: Archiv VLP / Šťastný Vladimír

Ačkoli mu bylo devět let, když končila válka, moc dobře si vzpomíná, jak šli lidé na Němce s klacky a měli touhu se jim za hrůzy způsobené válkou pomstít.

Když byla válka, byl jste ještě dítě. Co si z té doby pamatujete?

Vzpomínám si na všechno. Pamatuji si, jak byla Plzeň osvobozená i to, jak byli lidé na Němce naštvaní a šli na ně s klackama, aby si s nimi vyřídili ve vězení účty.

Jak to v Plzni vypadalo v době osvobození?

Euforie. Všichni jásali. Přijeli Američané a celé město je běželo přivítat. Němci do toho pořád stříleli z Plzeňské věže, která je sto metrů vysoká. Tam se ozbrojili a pálili dolů do davu. Původně jsme si říkali, že tu věž budou muset Američané zbourat, aby se k nim dostali. Nakonec tam poslali svoje střelce a podařilo se jim věž osvobodit.

Co bylo potom?

Pak byla čokoláda, konzervy, zkrátka výborné papáníčko. Veliká oslava. Všude byly stánky s jídlem, které se rozdávalo vojákům.

Jak se chovali američtí vojáci?

Abych pravdu řekl, jezdil jsem za známým, přednostou stanice, do Holoubkova, tam to osvobodili Rusové a mohl jsem vidět ten veliký rozdíl. Rusové neměli nic oproti Američanům.

Změnil náladu rok 1948?

Začalo se lhát lidem. Komunisté totiž neuznali, že Plzeň osvobodili Američané. Tvrdili, že to byli ruští vojáci, kteří nám pomohli. Přitom já vím, že americká armáda měla namířeno také k Praze, kterou chtěli osvobodit, ale Rusové je tam nepustili.

Vy jste v té době chodil do školy, je to tak?

Je. Komunisté zrušili gymnázia, obchodní akademie a jiné školy. Udělali ze všeho jednotnou školu. To byla další chyba, kterou udělali.

Co jste studoval vy?

Chodil jsem na průmyslovku a pracoval jsem rukama. Například jsem mohl pak dělat automechanika na amerických vozech, to bylo v Plzni velmi populární. Ale já jsem šel ještě na vysokou školu. Kupodivu jsem s tím neměl problémy. V té době totiž bylo těžké se na vysokou školu dostat. Hlídalo se, jestli byl či ne ten dotyčný ve straně, nebo jestli jsem někdy neřekl někde něco nevhodného. Proto se i ve školách říkalo něco jiného, než jaká byla pravda.

Váš tatínek byl kantor. Měl on potíže s tím, za čím si stojí a co naopak musí nebo by měl říkat žákům?

Ne. Učil na obchodní škole a snažil se těmto citlivým tématům vyhýbat, aby nemusel nikomu lhát a stydět se za sebe.

Jak jste si vydělával peníze při studiích?

Chodil jsem různě po brigádách, abych měl peníze. Moje nevěsta navíc měla otce, který měl svou dílnu a zaměstnával mě tam. Za prázdniny se mi podařilo vydělat třeba na motorku. Nebo jsem moc rád jezdil do Špindlu lyžovat, což také nebyla levná záležitost. Párkrát jsem byl dokonce na lyžích i v Alpách.

Do Prahy jste šel kvůli práci?

Kdepak. To je zase jiná kapitola. Zaplatil jsem sedmdesát tisíc za výměnu bytu Praha Plzeň. Chtěl jsem být vždy Pražák. Praha je tak krásné město.

Kde jste pracoval?

Všude po republice. Manželka bydlela v Praze a já jezdil všude možně. Například jsem dělal v elektrárně Dukovany a Bohunice. Pracoval jsem tam jako spouštěč. Bavilo mě to. Zkoušeli jsme hlavně automatiku, jestli se přepne na záložní, když vypadne proud, nebo jsme kontrolovali tlaky čerpadel, kterých tam bylo asi třicet.

Jak vzpomínáte na rok 1968?

Byla to pohroma pro naši společnost. Vím, že se i střílelo a když jsme někam jeli, všude jsme potkávali stanoviště ruských vojsk, byly to tisíce aut. Také si vzpomínám, že jsme z Rusů dělali komedianty. Obraceli jsme jim šipky u křižovatek, aby bloudili. Celkově ten minulý režim byl na prd a všichni jsme to tu moc dobře věděli.

Autor: Andrea Grubnerová

29.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Finančník Petr Kellner.
25

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Středoškoláci půjdou volit. Chtějí o zemi rozhodovat

Maturitní třída pražského víceletého gymnázia. Skupina dívek, které letos poprvé půjdou volit, se baví, komu dá hlas. Katka váhá mezi TOP 09 a ODS, Karolína, Vendula a Veronika to hodí Pirátům, Anna topce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení