Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Organolog Štěpán Svoboda: Právě varhany přitáhnou do kostela i nevěřící lidi

Praha /ROZHOVOR/ - V médiích se objevila zpráva, že se nové svatovítské varhany rozezní katedrálou už při stém výročí založení republiky. „Není to pravda," říká organolog pražského arcibiskupství Štěpán Svoboda. Podle něj to v žádném případě nelze stihnout.

16.5.2017
SDÍLEJ:

Štěpán Svoboda. Foto: Web Svatovítské varhany

„Spěch je špatný rádce. Nové varhany budou stát v katedrále desítky, možná stovky let, a urychlit jejich výrobu zbytečně o několik měsíců by bylo naprosto neuvážené a já to nedopustím," tvrdí Svoboda. Podle plánu by se tak měl nový dvacetitunový nástroj ve Svatovítské katedrále začít stavět v půlce roku 2019, na podzim téhož roku by mohl vydat první tóny a dotažené se vším všudy by varhany měly být na jaře 2020.

Vzhledem k tomu, že se hovoří o největších varhanách v České republice, je výsledná částka sedmdesát milionů adekvátní?

Částka sedmdesát miliónů se zdá být vysokou, odpovídá ale pořizovací ceně za obdobně velké nástroje, které byly v posledních 10 letech v Evropě postavené. V našich zemích nemáme srovnání, nevzpomínám si, kdy se naposled podobně velký, zcela nový nástroj v chrámovém prostoru stavěl, může to být snad i více než sto let. My navíc nemáme ambice, aby byly svatovítské varhany největšími varhanami u nás. To je další mylná informace, která se do povědomí dostala. Ačkoli je katedrála sv. Víta ohromným chrámem a velký prostor vyžaduje adekvátně velký nástroj, nechceme „soutěžit" s jinými kostely v této kategorii, velikost skutečně není primární.

Co je tedy ambicí nového nástroje?

Nové varhany budou po všech stránkách vynikajícím uměleckým, reprezentativním dílem. Jistě bychom teoreticky mohli postavit největší varhany, na ty bychom ale museli mít prostor, který na západním kůru (vyvýšené místo určené pro varhany v zadní části kostela) není nijak velký. Omezeni jsme zejména velkou růžicí, která je umístěna nad kůrem. Ta je jednak výraznou výtvarnou dominantou katedrály, má i symbolický význam a také si na ní lidé navykli jako na dominantu závěru katedrály. Požadavkem památkářů i přáním pana kardinála Dominika Duky bylo růžici varhanami nezakrýt.

Varhany, které stojí v katedrále nyní, nevyplňují zvukem celou katedrálu. I proto byly od svého vzniku brané jako provizorní?

Doba, kdy tyto varhany vznikly, přála velkorysým až megalomanským projektům. Některá města a dokonce i městské části se předháněly o to, kdo bude mít varhany co možná největší. Tak vznikl i plán postavit do katedrály největší kostelní nástroj na světě. Varhany měly být rozdělené do čtyř svébytných částí na několika místech v katedrále a měly mít celkem 227 rejstříků. Jedna z částí měla stát také na západním kůru a vše se pak mělo spojit do jednoho gigantického nástroje.

K tomu ale nakonec nedošlo. Proč?

Z mnoha důvodů. Mimo jiné kvůli penězům. Komise se navíc tehdy pohádala, a to v poměrně pozdním stadiu, kdy již bylo třeba, aby nástroj do roka hrál. Tím pádem nastala situace, kdy by na slavnostní otevření dostavěné katedrály nebyly k dispozici žádné varhany. Narychlo se tak oslovila jedna „zaručeně česká" firma. Velkou roli totiž při výběru firmy v té době hrála také národnostní a antisemitská otázka. Firma tedy navrhla provizorní nástroj, který byl ale hodně malý. Byl by to dokonce snad nejmenší katedrální nástroj v Evropě. Když si většina zainteresovaných uvědomila, jaký hrozí průšvih, zvětšil se nástroj dodatečně až během stavby na současnou velikost. Přesto, nebo spíše právě proto, je nástroj nedostačující.

Jaké mají současné varhany omezení?

Třeba výškové. Když nyní uvažujeme u nových varhan, jak se vypořádáme s výškou 12 metrů, tak na místě, kde nástroj dnes stojí, si museli vystačit s výškou pouhých šesti, někde jen čtyř metrů, protože klenba na postranním kůru je hodně nízká.

Zmínil jste, že tehdy byla oslovená česká firma. Nyní se ale do výběrového řízení přihlásilo velké množství zahraničních společností. Je pravda, že by na tento úkol česká firma nestačila?

To je složitější otázka. Oslovili jsme na začátku naši největší a nejzkušenější firmu, která postavila nejvíce nových nástrojů. Ale stále i ten jejich největší nástroj je o řád menší, než bychom do katedrály potřebovali. Na rovinu jsme se jich proto zeptali, zda by si na to troufli. Odvětili, že by moc rádi, protože by to pro ně byla čest a vrchol jejich kariéry, ale že by to byl svým způsobem prototyp. Tudíž by to mohlo dopadnout dobře, ale také nemuselo.

Jak velký tam byl rozdíl?

Tato firma postavila pěkný, velký třímanuálový nástroj. My ale potřebovali nástroj mnohem větší, alespoň čtyřmanuálový. To však neznamená jen přidat navíc jeden manuál. Jsou s tím spojené další otázky technické i akustické. Navíc by to zcela jistě nestihli v termínu, kdy bychom byli rádi, aby byly varhany hotové.

Kolik jste oslovili společností?

Asi patnáct. Následně jsme z nich vybrali osm a nabídku podaly čtyři firmy.

Co bylo hlavním kritériem při výběru? Cena?

Cena měla zhruba třetinovou váhu. Další kritéria se týkala kvality nabídky, umělecké stránky, času zhotovení a výtvarné podoby nebo technických parametrů. Cenově se všichni pohybovali v limitu 70 milionů korun, který jsme si stanovili. Rozhodující byla zejména koncepce nástroje a zvuková podoba.

Čím tedy budou ty nové varhany jiné než ty současné?

Určitě v technických parametrech. Na rozdíl od starých, které jsou v takzvaném pneumatickém systému, budou nové varhany v systému mechanickém. Ten se používal do konce 19. století. Bude to tedy svým způsobem návrat do osvědčené minulosti, ale v moderním provedení.

Jste s výsledkem návrhů spokojený, nebo se muselo z některých věcí ustoupit?

Spokojený s výběrem jsem, i s předpokládanou zvukovou podobou varhan. Je samozřejmostí, že každý varhaník má trochu jinou představu o zvuku nástroje. Je jasné, že každý musel z něčeho slevit. Především to ale bude nástroj vybrané firmy Grenzing, ta bude nástroj stavět a ozvučovat a bude za něj tak odpovědná.

Když jste zmínil, že se budete svým způsobem vracet zpět, co se týče systému, budou varhany historickou kopií?

Určitě ne. Ze všech epoch staré doby si bereme pouze inspiraci, především co se týká zvuku nástroje. Máme k dispozici mnoho historických vzorů a předloh, ale nechceme kopii, ale nový, moderní nástroj pro 21. století. Zajímavé je, že firma hodlá prostudovat některé naše varhany a projevila zájem o konzultace, aby zvuk varhan lahodil našim českým uším.

Proto jsem se ptala, zda španělský výrobce dokáže přesně odhadnout zvuk českých varhan…

Samozřejmě, že když vám například Bachovu skladbu zahraje Čech, Němec nebo Francouz na české, německé nebo francouzské varhany, pokaždé bude interpretace a zvuk znít jinak. Z toho důvodu zde není kladen důraz jen na řemeslo, jako takové, ale nástroj tvoří nejen konstruktéři, truhláři, cínaři a další řemeslníci, ale i lidé, kteří umí varhanám naslouchat a kteří jej budou ozvučovat. Těm se říká intonéři. Tito lidé dokáží rozeznat rozdíly jednotlivých regionů a stylů. Mají schopnost přetvořit zvukovou představu přes svou hlavu a uši skrze své ruce do píšťal. Tito lidé budou čtrnáct dní jezdit po republice a poslechnou si naše zajímavé nástroje. Kam budou mít namířeno? Určitě si poslechnou týnské varhany, pojedeme do Vyššího Brodu, do Bohosudova nebo třeba do Rabštejna nad Střelou.

Podle čeho se místa vybírala?

Šlo čistě o zvuk. Jsou to typičtí a hlavně nedotčení reprezentanti toho, co u nás bylo v minulosti postaveno.

Lidé přijali sbírku na svatovítské varhany velmi kladně. Překvapilo vás to vzhledem k tomu, že většina Čechů nemá k církvi dobrý vztah?

Jsem za to hlavně rád, protože myšlenka svatovítských varhan zde byla v historii už několikrát. Navíc mě neustále překvapují telefonáty a e-maily od obyčejných lidí, kteří se zajímají, kam mohou poslat příspěvky. Proto vidím, jak je to třeba u starší generace zatím nepodchycené, protože nemají počítač či internetové bankovnictví. Navíc si myslím, že to, co nevěřící veřejnost přitáhne do kostela, jsou právě varhany. Možná pro jejich tajemství, že kromě vizuální podoby zprostředkují i něco více.

Varhany pro katedrálu sv. Víta. Infografika.

Autor: Andrea Grubnerová

16.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Finančník Petr Kellner.
25

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Středoškoláci půjdou volit. Chtějí o zemi rozhodovat

Maturitní třída pražského víceletého gymnázia. Skupina dívek, které letos poprvé půjdou volit, se baví, komu dá hlas. Katka váhá mezi TOP 09 a ODS, Karolína, Vendula a Veronika to hodí Pirátům, Anna topce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení