VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiřina Kořenová: „Vlasta Burian mi řekl, že bych se hodila do divadla“

Praha - Jiřina Kořenová se narodila v Libni v roce 1933. Její pracovní knížka byla rozhodně pestrá. Pracovala v zemědělství, na hřbitově nebo v ústavu pro slepé dětí, kde z kuchyně občas zahlédla první dámu Hanu Benešovou, s níž si pokaždé zamávali. Několik let také strávila v Krkonoších, kde na Hříběcí boudě pro změnu potkala českou legendu mezi komiky Vlastu Buriana.

24.6.2017
SDÍLEJ:

Jiřina KořenováFoto: Archiv VLP / Šťastný Vladimír

Jak se stane z pražského děvčete tvrdá horalka?

Otec pracoval na Sněžce. S maminkou se sice nikdy nerozvedli, ale už spolu později nežili. My s ní bydleli na Malé Straně, jak jsou dnes Sovovy mlýny. Přesně tam, jak je v Čertovce to velké kolo. Když jsem se po škole rozhodovala, kam půjdu, řekla jsem si, že by bylo na místě mamince její celoživotní péči nějak vrátit. S otcem jsme si se sestrou dopisovali a on nám nabídl, zda tam nechceme přijet pracovat.

Takže jste odjela na Sněžku?

Ne. Začínala jsem v Davidových boudách. To mi bylo čtrnáct. Dělala jsem tam všechno možné. Starala se o hospodářství, pomáhala v kuchyni. O rok později to tam ale znárodnili a můj vedoucí řekl, že už tam dál nebude, protože tam jezdili komunisté na školení. Tak jsem se přesunula na Sněžku. Jenže tamnímu majiteli zrovna porodila manželka a on chtěl, abych šla k nim jí na šest neděl pomáhat. Jenže ona byla fúrie, že to tak musím říci, takže jsem se rozhodla vrátit zpátky na Sněžku.

Jak dlouho jste tam šla pěšky?

Pamatuji si jen to, že jsem šla přes Růžovou horu a předtím se zastavila ve Vrchlabí, abych si koupila nové boty. Zrovna byla velká vichřice, takže se divím, že jsem tam tehdy vůbec došla. Občas jsem potkala někoho s koněm, tak mě kousek popovezli. Přesto nohy mě bolely ještě čtrnáct dní potom.

Co vám řekl otec, když jste tam dorazila?

Všichni mě hledali, protože už byla tma. Ale nijak mi nevynadal. Dali si pak s chlapy něco k pití a byli samá legrace.

Na Sněžce jste také slavila důležité narozeniny, je to tak?
Byla jsem tam na své osmnácté narozeniny, ale výrazně jsme to neslavili. V Obřím dole nám totiž zrovna všechno zamrzlo, tak jsme museli nosit sníh, abychom měli vodu. Vzpomínám si, jak se i vařilo ze sněhu.

Jak jste zvládala ty tvrdé podmínky?

Musela jsem. Ale když vidím, že se tam dá dnes normálně vyjet autem, je to zvláštní. Dokonce jsme tam praly prádlo ve starých dřevěných pračkách na kliku. Voda se ohřívala na kamnech, ale pralo se venku.

Co vaše maminka, která zůstala v Praze sama?

My si ji pak se sestrou vzali k sobě na Hříběcí boudu.


Tam jste se také seznámila s Vlastou Burianem, že?

Ano, znal se s naším vedoucím. Byl tam i se svou manželkou jen na jednu noc, protože měl ve Špindlerově Mlýně nějaké vystoupení.


Jaké bylo setkání s geniálním komikem?

Tehdy jsem to brala normálně. Stála jsem nohama pevně na zemi. Ale když jsme si podávali ruce, řekl mi, že mám takové lumpácké oči a že bych se hodila do nějakého divadla. Tak jsem mu odvětila, že něco podobného už mi říkal ředitel, když jsem vycházela ze školy.

Proč jste pak odjela z hor?
Kvůli lásce. Když jsem se předtím vrátila na chvíli do Prahy, tak jsem pracovala v ústavu pro slepé děti na Pohořelci. Mimochodem, z kuchyně jsme se dívali do oken Haně Benešově, která nám pokaždé zamávala. Manžel tehdy sloužil jako voják na Petříně. Jednou jsem šla na tancovačku na Strahov a tam jsem si pana Kořena namluvila. Pokud znáte Vladimíra Kořena z pořadu Zázraky přírody, tak to je můj synovec. Jeho strýce jsem si totiž ve dvaceti vzala, bohužel.

Bohužel?
Já jsem chodila pracovat na pole a on pracoval v kasárnách jako topič. Chodil ale hodně do hospody. Na čtyři děti mi dával čtyři sta korun. Tak jsem si vzala ještě domovnictví v našem domě v Dejvicích. Dnes tam sídlí divadlo Semafor. Když tchýně viděla, jak bydlíme, nabídla mi, ať se odstěhujeme k ní do Jaroměře. Zůstali jsme tam devět let. Pak jsem od manžela utekla i s dětmi zpátky do Prahy.

Co se stalo? Když řeknu, že hodně pil, je to ještě slabé slovo. Hledal vás potom?
Jistě. Zavolal i policii. Nakonec došlo i k tomu, že mi jednu z dcer unesl. Nechtěl mi říci, kde je. Až sociální pracovnice na něj zatlačila, takže prozradil, že je s jeho sestrou na vlakovém nádraží poblíž Těšnova. Chtěli ji odvézt zpět do Jaroměře. Potom už manžel neplatil ani alimenty. Takže třeba na vánoční dárek pro děti jsem měla 24 korun.

Kde jste hledala sílu na to, všechno zvládnout?

Nic jiného mi nezbylo, musela jsem. Říkala jsem si, že to musím brát sportovně, protože to beztak nezměním. Takže jsem dřela celý den na poli a pak večer skládala dvacet metráků uhlí. Všichni si mysleli, že když jsem Pražanda, že nic neumím a já jim pak přitom utřela nosy, protože práce jsem se nikdy nebála.

V seriálu Příběhy pražských pamětníků přinášíme osobní zážitky a příběhy lidí, kteří žijí kolem nás. Vyprávění našich babiček, dědečků, rodičů a známých i těch, kteří jsou už docela sami. Přesto mají vzpomínky, které by neměly zapadnout.Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete také na webových stránkách: www.prazsky.denik.cz www.praha.eu. Tento projekt vznikl za podpory hlavního města Prahy.

Autor: Andrea Grubnerová

24.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

U Trojského zámku v Praze se 2. prosince odpoledne zřítila do Vltavy betonová lávka pro pěší. Podle informací záchranářů se při pádu zranili čtyři lidé. Snímek je ze 3. prosince.
18

Příčinou pádu trojské lávky nejspíš byla systémová konstrukční chyba

Maskot klubu Bohemians 1905. Ilustrační foto.
EXKLUZIVNĚ
24

O osudu fotbalového Ďolíčku nejspíš rozhodne už zítřejší zastupitelstvo

Magistrát podal trestní oznámení kvůli zřícené lávce v Troji

Kauza zřícené lávky v Troji má další pokračování. Praha zastoupená ředitelkou magistrátu Martinou Děvěrovou podala trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením, že by mohlo jít o trestný čin z nedbalosti. 

Jako devět Václaváků: U Prahy vznikne obří komerční zóna

U dálnice D1, ve směru na Brno, má v budoucnosti vzniknout území pro nové obchody a hypermarket o velikosti 39 hektarů. Jen pro představu. Na území by se vešlo necelých devět Václavských náměstí. V úterý o tom informoval server E15.

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

Praha 8 otevřela v karlínských kasárnách kluziště

Do třetice všeho dobrého, dalo by se říci o Praze 8 a veřejných kluzištích. Po otevření předchozích dvou, v Bohnicích a Ládví, následovalo včera slavnostní zahájení provozu v Karlíně, v prostoru bývalých kasáren.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT